Ano, máme ho za to rádi :o).
Nikdo jiný to moc dělat ani nechce, takže mu to už chudákovi zůstalo.
Myslím, že ho to baví... nu jinak by se na nás asi už vykašlal.
Jezdíme křížem krážem po vlastech českých i moravských. Sezónu začínáme samozřejmě na rovinkách, kdo jezdíte na kole, víte že se "zadek" prostě musí otlačit, jinak to nejde a nic nepomáhá. Takže náš první víkend vždy bývá hekací, hekají ženský i chlapi, na pohlaví v těchto chvílích fakt nezáleží. V posledních asi 3 letech jsme začínali v Poděbradech, penzion hned u cyklostezky, roviny kolem vody, moc hezké. Letos prý pojedeme jinam, že už to tam máme vyježděné - tak nevím, mně to vyhovovalo :o).
Bohužel jsem zjistila, že mám nějak málo fotek, zřejmě to bude tím, že šlapu a šlapu, aby mi ostatní nefrnkli a nestíhám fotit. Pak také musím vybírat fotky, kde nejsou ostatní účastníci, aby mi nenadávali, že je vystavuji veřejnosti :o) bez jejich souhlasu a já pak nemusela někde v hospůdce všem platit úplatek tekutou formou, to bych opravdu nerada...
Moc se těším až vyndáme kola z garáže a šlápneme do pedálů. A hlavně se opět sejdeme jako parta na našich cyklotoulkách po nových trasách.
Tak dobré brzdy a dojezd do cíle bez nehod...
Seneca
Podnikáte krásné cyklovýlety! :-) Já také hrozně ráda jezdím po výletech, ať už u nás v ČR nebo v zahraničí, a to na kole i pěšky, na běžkách, na lodi... Jen mám hrozně nerada ty kopce, na které občas narazíme. :-D Předem vybírám trasu, která bude spíše rovinatá, to si pak ten výlet mnohem více užiju, když se nemusím dřít do nějakého krpálu. :-D Ale samozřejmě, když už se mi povede nějaký takový kopec zdolat, mám z toho obrovskou radost. :-)
OdpovědětVymazatPořídila jsi i moc pěkné fotky z vašich cyklovýletů. Úplně chápu, že fotek je málo, já bych také tak ráda fotila, ale raději držím krok, můj protějšek by nebavilo na mně čekat na každém rohu kvůli mému focení... :-D A přiznávám, já bych fotila každou "blbost". :-D
Lucko úplně mi mluvíš z duše, krpál je krpál a já si vždy říkám, že jezdím pro radost a tak klíďo píďo slezu když už nemám kam přehodit :o))). Ale dloouho si vždy říkám než slezu - Álo to dáš, ještě kousek vydrž - a když to teda dám, tak mám úžasný pocit vítězství sama nad sebou. Letos už mám vymyšleno jak si připnu foťák na tělo, abych ho měla pořád při ruce, tak snad těch fotek bude víc a víc. Děkuji za milou návštěvu. Ála
Vymazat