pondělí 16. února 2015

JEDEN Z MÝCH SNŮ...

je navštívit

Provence

Toulat se touto krajinou co nejdéle, co nejvíce projezdit, 
co nejvíce prochodit, vidět levandulová pole v plném květu,
posedět v místních hospůdkách, ochutnávat místní dobroty.

Pokud se mi to někdy splní, zřejmě to bude formou
poznávacího zájezdu s cestovkou, což moc nemusím, ale
vzhledem k tomu, že neumím francouzsky a bohužel
už jen s bídou německy trochu rozumím
 (s čímž ve Francii moc nepochodím),
 neporadila bych si.

Tak sen zůstává stále snem...

Můj muž by rád navštívil Normandii.

Tak to už jsou dva sny...

To však vůbec nevadí, alespoň si o Francii čtu :



např. knížky od Jana Šmída

Obrázky z Provence
Obrázky z Provence podruhé
Obrázky z Champagne
Obrázky z Normandie


cituji :
Když Bůh tvořil Provence, nechal si pro tento malý kout na jihu Francie v rukávu snad všechna esa. Najdete tu nádherné blankytně modré moře, rozsáhlé kvetoucí zahrady, pásy úrodných vinic, bohaté lesy, vysoké kopce i hluboké kaňony - a hlavně tu najdete slunce.

     
cituji :
Teď jsou před vámi Obrázky z Provence podruhé. Není to turistický průvodce - ani v této knížce nenajdete řadu míst, která turisté hojně navštěvují. Ten subjektivní pohled mi umožňuje zastavit se tam, kde se mi líbí, a vyprávět vám o té kráse. A pokud považuji bez ohledu na nezpochybnitelnou atraktivitu moře za nejkrásnější místa celé Provence okolí Luberonu, doufám, že je to poznat.





cituji :
Pro obyvatele kraje Champagne není výroba šumivého moku zaměstnáním jako každé jiné. Je to pro ně způsob života, jejich hrdost. Víno je ve Francii součástí kulturního dědictví a podle mnohých francouzských sociologů prý právě víno výrazně přispívá k francouzskému dobrému vkusu, eleganci a snad i vtipu. Bez vína by Francie nebyla Francií.


cituji :
O Francouzích se někdy říká, že to jsou občas arogantní snobové a že kromě své Francie neuznávají žádné jiné země. Není to tak docela pravda. Oni se na nás nedívají svrchu, jak se tvrdí. Oni nás svým způsobem litují. Litují nás, že jsme neměli to štěstí a nenarodili se jako Francouzi. Je pravda, že mnoho z nás tato země přitahuje, že k ní máme velmi blízko, ale nemyslím si, že bychom se zase všichni chtěli jmenovat Francois či Veronique. Ale možná bychom tam nějaký krátký čas mohli žít.
V Paříži, v Provenci. Nebo třeba v Normandii.

   
Ano, já bych chtěla...


                                                            Pravá síla vln je v jejich vytrvalosti.
                                                                  Gila Guri 


   

6 komentářů:

  1. Jůůůů Álo --také ji miluju :o)
    a děkuju za prima tip na knížky ♥
    měj se moc hezky...
    Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, je hezké mít stále nějaké sny, že ? Ála

      Vymazat
  2. Álo, knihy pana Šmída čtu moc ráda, ještě bych přidala pana Horníčka - díky nim jsem o Provence snila... A zadařilo se. Před lety jsme tam byli a byli jsme okouzleni, nadšeni a musíme se vrátit. A klidně jeď sama, my francouzsky taky nemluvili, jen naše Terka měla za sebou první rok francouzštiny a místní byli nadšení z jejich neumělých pokusů o konverzaci :o)
    Sny se mají plnit!
    Hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helo, no vidíš úplně jsem zapomněla, že pan Horníček o ní také psal. Musím vyhledat...My bychom se s mužem vydali a naplánovali si vše sami, to máme rádi, ale je problém v té jazykové bariéře. To nás drtí. Ale třeba se zadaří a sen se splní. Zatím to stále vidím případně někdy na poznávací zájezd - alespoň :o)). Ála

      Vymazat
  3. Alenko, musím se při tvém příspěvku usmívat.Hodně toho mám společného.Můj velký sen...PROVENCE
    Letos manželem máme výročí 25 let a tak chci svůj sen splnit.Přesně jak píšeš francouzsky neumíme, bohužel ani německy a nechci abychom jeli autem sami dva....a tak zbývá cestovka.Už 14 dní vybírám ten nej...poznávací zájezd, i když je mi jasné, že více bychom si to užili jet sami, do míst, která nás nejvíc zajímají.....
    Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani je krásné plnit si sny a já pevně věřím,ž e to s mužem snad také někdy vybereme. Bohužel o tom mluvíme již několik let a stále je něco jiného a Francie se odloží. Ale to nevadí, i to těšení je hezké... Já bych nejraději jela autem, mám takhle cestování raději, miluji tu přípravu a pak tu cestu do neznáma. Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála