Jedlé dárky...

dávám moc ráda, a to buď kupované, nebo i doma připravené. V posledních letech je i ráda dostávám, ráda totiž ochutnám něco nového, chuťově zajímavého a nepohrdnu doplněním zásob (což se týká hlavně kávy a čajů).

K vánočním dárkům letos přidávám pár jedlých dárků, které jsem připravila. Vzhledem k tomu, že v rodině převažují chlapi, zvolila jsem klasiku, o které vím, že jim polechtají chuťové buňky a mají je rádi.

Utopenci, utopení v octovém nálevu, s řádnou dávkou cibule a koření.

 Nakládaný hermelín - česnek, snítky rozmarýnu, olivy, domácí sušená rajčata, chilli paprička

Kovářská klobása

Dnes jsem upekla dvě klasické kynuté vánočky, mňam už jsem ochutnala, nastrojila stromek, dárky zabalené, kapr je naporcovaný v mrazáku, vinné klobásy stočené do šneků se mrazí taktéž, veky jsou objednané, hm, tak jsme asi připravení.

Vnitřně se mi ale stýská po vánocích, kdy kluci byli malí, to jejich těšení, neutuchající radost, výskání u stromečku, rozzářené, vykulené oči, to mi chybí...Nyní mají svátky vánoční pro mne už jinou atmosféru. Vše probíhá v naprostém klidu a pohodě. Dokonce jsme si říkali zrovna dnes s mužem, že snad poprvé v životě jsme každou adventní neděli ve městě, užíváme si vánoční koncerty v kostele, v místní kapli, u stánků se svařákem v ruce.

Ani nemusíme nikam jezdit, poklidná atmosféra nám tentokrát naprosto vyhovuje. Právě končící rok byl pro nás náročný co se zdraví týká a tak si užíváme každého dne, který máme.

A jak finišujete u vás?

Hlavně žádný stres!

Ála

Domácí škvařené...

sádlo jsem včera na sporáku pár hodin pomalu škvařila. Většinou si kupuji sádlo u řezníka již hotové, ale nyní jsem chtěla i škvarky nejen na pomazánku, ale i do plněných bramborových knedlíků. A tak jsem po delší době koupila syrové. Prodavačka mi doporučila vysoké sádlo iberijské. Vůbec jsem netušila, že sádla mají své názvy. Překvapilo mne, že je opravdu hodně vysoké, asi ty čuníky chovají vyloženě na sádlo, jinak si to neumím vysvětlit. Kus měl 1,5 kg.

Sádlo jsem nakrájela na kostičky a velmi pomalu ve vysokém hrnci rozpouštěla. Překvapilo mne, jak rychle se začal sádelný tuk v hrnci objevovat. Byla jsem zvyklá z našich zabíjaček, že jsem z počátku musela malinko sádlo podlít vodou, aby se mi nepřilepovaly kostky ke dnu. A tady vůbec nic takového nenastalo.

Nemusela jsem u sporáku stát, škvarečky si pluly po hladině sádla samotné a nepotřebovaly můj dozor, občas jsem jen zamíchala a zkontrolovala. To jsem také neznala, vždy jsem sádlo hlídala, občas prskalo, mělo tendenci i kypět. Iberijské sádlo se chovalo jinak! 

Škvarky zezlátly, už z nich byly malé kostičky a i když jsem zvyklá na tmavší škvarky, měla jsem pocit, že sádlo už je hotové a raději jsem škvaření ukončila.

Když jsem po vychladnutí škvarek ochutnala, překvapilo mne, že není křupavý, ale uvnitř je takový mazlavý, bylo v něm docela ještě trochu tuku. Konzultovala jsem s manželem :-) a ten (více zkušeností ze zabíječek z dětství u babičky) rozhodl, že je sádlo určitě hotové a je to v pořádku.

Ještě, že jsem na něj dala a neměla snahu zbylý tuk ve škvarkách ještě dodatečným škvařením z nich dostat!

Po mírném zchladnutí jsem přelila sádlo do sklenic. Do menší sklenice jsem zalila i trochu škvarků, manžel si rád občas mázne na chleba. Dnes ráno jsem kontrolovala jak sádlo vypadá po ztuhnutí. Není bohužel čistě bílé jak jsem z domácího škvaření zvyklá a škvarky nešustí :-).

.

Sádlo na vaření samozřejmě spotřebuji a následně ho koupím znovu a poptám se, jaký fígl je při jeho škvaření. Zřejmě ještě pomaleji škvařit. Možná zkusím v mém multifunkčním hrnci pomalé vaření.

Pamatuji si období, kdy se všude vepřové sádlo na vaření  zatracovalo a ze všech stran byl informační tlak o jeho škodlivosti. Vždy jsem si myslela své. Nyní se dočítám, že úvahy nebyly úplně správné, že zase až takový vliv na vyšší cholesterol nemá.

Viz Wikipedie:

Nové poznatky nepotvrdily, že sádlo v organismu zvyšuje cholesterol, a působí tak srdeční a cévní onemocnění – tento efekt je nyní dáván za vinu nadměrné produkci inzulinu vlivem vysokého obsahu cukrů v moderní stravě. Sádlo by tedy měli jíst v rozumné míře ti, kteří mají zájem o pravidelný každodenní fyzický pohyb, jako je svižná chůze, běh, kolo apod.

Samozřejmě používat v rozumné míře, ale to je tak se vším. Vždyť to samé bylo i s vejci :-) a s máslem. 

 U nás v sobotu budou plněné bramborové knedlíky mletými škvarky a kysané zelí.

 Používáte v kuchyni sádlo?

Ála

Domácí lučina...

není nic nového, možná jsem její přípravu již na blogu zmiňovala. Občas jsem si ji doma nechala vykapat. Nyní tak činím mnohem častěji a využívám ji více. Všichni víme, jak se ceny potravin neúměrně zvedly a zpět se již nevrátí. Obchody využily situace a své marže zvýšily mnohem více, než by bylo důvodné. Zkoušejí, kam až se nechá zákazník zavléct. Avšak nemíním se rozčilovat...Co je přehnané, prostě nekoupím. Nekupujeme během zimy již tři roky rajčata, okurky hadovky, papriky a to nejenom z důvodů vysokých cen, ale zejména proto, že se tyto produkty převážejí přes celou Evropu, a to nechceme podporovat. Tato zelenina není dozrála, tak jak má být a pro naše tělo nijaké živiny v tomto stavu nepřináší. Avšak - každý ať si rozhoduje po svém! Nikomu prosím nic nevnucuji.

Zpátky k mé lučině.

Koupím velké balení bílého jogurtu, úplně ideální je balení 1kg řeckého typu. Odeberu si část, dám do plátýnka nebo staršího pánského kapesníku, aby látka byla jemná, zavážu a zavěsím do vyšší nádoby, dám na 24 hodin do lednice. Pokud chci lučinu (či žervé) využít na pomazánky, přisolím hned. Pokud ji chci použít posléze na sladko, sůl nedávám.

Vykapanou lučinu dám do skleněné nádoby, v lednici pár dní vydrží. Většinou ji však rychle spotřebuji. Přidávám do pomazánek, případně ji dochutím česnekem, solí, pepřem, přidám malinko smetany a použiji k masu jako dip.

V případě sladkého využití zamíchám moučkový cukr, trochu vanilkového cukru či kápnu vanilkové aróma, přidám malinko kysané smetany či šlehačky a získám velmi chutný doplněk k lívancům či palačinkám.

Občas ji také použiji do směsi masa se zeleninou (typu čínské směsi) na zjemnění šťávy.

Myslím, že využití je všestranné, příprava je velmi rychlá, jednoduchá a když je v zásobě doma jogurt, můžeme si ji zhotovit kdykoli.

Domácí lučina je skvělá :-)...

Ála

První zkouška...

domácího jogurtu v multifunkčním hrnci, který má přímo program Jogurt. Nejprve jsem různě hledala na internetu, ve skupinách o vaření v těchto hrncích, abych si vybrala variantu, která se mi bude zamlouvat. V návodu byl popsaný postupu, který se mi zdál docela složitý - nejprve zahřát v MTH mléko = Pasterizace mléka, to pak nechat zchladnout na 43°C, vmíchat aktivní kulturu, zapnout program Jogurt = Kultivace a po skončení programu následně rozdělit do skleniček. To bylo na mne docela zdlouhavé. Zvolila jsem proto lehčí postup, dle zkušeností jiných.

Včera jsem se do přípravy pustila. Nejprve skleničky prošly programem Pára, abych je řádně sterilizovala (tento krok jsem zapomněla vyfotit) - skleničky i s víčky jsem dala do drátěného košíčku (součást hrnce) a za pár minut byly naprosto čisté.

V misce jsem smíchala 1 litr plnotučného mléka (kupuji v Lidlu čerstvé, ale dělají i z trvanlivého), 200 g jogurtu selského a 150 ml smetany ke šlehání 33%. To vše jsem jen promíchala ručně metlou, aby se propojilo.

Do skleniček jsem nalila mléčnou směs, zavíčkovala, dala opět do drátěného košíku a zapnula program Jogurt. Proces trval 8 hodin - neděste se, hrnec se jen zlehka zahřívá, takže spotřeba elektrické energie je minimální. Je potřeba, aby se jogurtové kultury jen zahřály, ne aby se vařily. Ideální je si jogurt připravit na noc, což jsem také udělala s druhou várkou. Můj hrnec není tak velký, jako některé typy, např. Tesla, takže se mi všechny skleničky do něj nevešly. Příště pro nás dva mi bude stačit poloviční dávka, to už je jasné :-).

Dnes ráno jsem otestovala jogurt z první dávky, který byl již několik hodin v lednici. Byl velmi chutný, přidala jsem si domácí jahodovou marmeládu, ta je prostě nejlepší.

V pátek budou k obědu lívance s jogurtem, manžel bude nadšený, sladká jídla on rád.

Příště vyzkouším použít ještě tučnější jogurt a nedám smetanu, jaký bude rozdíl v konzistenci. Já mám ráda husté, tučné jogurty, ty řídké mi nechutnají. Nejvíc jsem si užila chuť jogurtů v Řecku, s medem, ach ty byly, to jsem se jich mohla ujíst :-))) a chodila si do obchodu každý den pro nějaký.

Tak to je má další zkušenost s mým pomocníkem a dopadlo 

vše perfektně.

Ála