Existuje plno pletařských pomocníků, se kterými jsem se postupně seznamovala a neodolávala jejich pořízení. Jedním z nich je příprava příze k pletení.
Příze se k pletařce dostává ve formě přaden nebo klubek.
 |
| například zde mám přadena od českého barvíře z Ateliéru Kompot |
Přadeno je způsob návinu příze, které se vytvoří namotáním na viják motacího stroje v přádelnách.
 |
| zdroj: Wikipedia |
Ke zhotovení klubek se používají klubkovací stroje, na kterých se materiál navíjí na cívku nebo na kovový trn, ze kterého se hotové klubko stáhne.
 |
| například klubka pro pletení ponožek |
V případě smotání v klubko pletařka může rovnou zahájit pletení, pokud si však koupí přadena, nezbývá nic jiného než přízi smotat do klubíčka. Léta letoucí jsem si klubíčka smotávala dvěma způsoby. Buď jsem využila rukou manžela nebo jsem si k sobě otočila dvě židle, na jejich opěradla jsem si roztáhla přadeno a smotala klubíčko.
V moderní době však existují domácí navíječe, které nám proces smotávání značně usnadní a hlavně vzniklé "klubko" je smotané tak, že se vám nikde koule nekutálí po místnosti, ale příze se v poklidu odmotává.
Tomu jsem nemohla odolat a pomocníka, který se skládá ze dvou částí, jsem si následně pořídila.
První část je tzv. deštník, je to drátěný odvíječ, na který se napne přadeno.
Druhá část je navíječ, na který se navlékne vlákno z přadena a točením kličky postupně vzniká klubko.
Zde je hotové klubko ze shora ukázaného přadena z Ateliéru Kompot, připravené k nahození šátku.
A zde již hotový šátek, který jsem vám vlastně již ukázala v minulém příspěvku.
Pokračování příště 😊.
Ála
Alenko, šátek je překrásný, obdivuji ho od minulého příspěvku. Deštník i navíječ také používám, mám obojí ještě z dob, kdy jsem měla malé děti, to už bude pomalu 40 let. Jednu dobu nebyly vůbec k sehnání a já si tyhle poklady střežila jako oko v hlavě.
OdpovědětVymazatMne to v tehdejší době nějak minulo 😊. Před pár lety jsem deštník s navíječem objevila, ale když jsem začala pátrat, nebyly k sehnání nebo dost drahé. A zase tolik jsem to nepotřebovala. Jenže se mi moc líbí ta navinutá klubka 😉 a proto jsem si soupravu pořídila. Krásné dny Magdi.
VymazatÁlo, smotávala jsem přesně tak. Mám pocit, že před těmi 30 až 40 lety, kdy jsem pletla, tak velká většina přízí byla v přadenech a nezbylo než smotávat do klubek. Ta jsem mívala v nějakém košíku nebo misce, aby mi neběhala po obýváku :)
OdpovědětVymazatHezký den
Přesně jak píšeš Stáňo, klubka v košíku, jinak běhala po celém obýváku 😂. Měj krásné dny.
VymazatAlenko, kolikrát jsem jako holka držela ruce a mamka smotávala klubíčko... Opletla nás od hlavy k patě... A pak jsem ochotné ruce hledala já...
OdpovědětVymazatTvá výbava je doslova profi! A výrobky podle toho vypadají - opět parádní práce.
Přeji krásný slunečný den. Helena
Moje mamka nepletla, ale uměla, jenže ji to asi nijak nebavilo. Před pár lety jsem objevila tolik různých pomocníků, až mi přecházel zrak co vše se pletařkám nabízí.
VymazatHelenko užívej hezkého dne.
Ochotné ruce manžela nebo kohokoliv z rodiny, opěradla kuchyňských židlí to moc dobře znám. Nejochotněji nabízel své paže vždy můj tatínek, ale po chvíli ho to přestalo bavit ... tak stejně došlo na židle... Alena
OdpovědětVymazatTaké mám podobné vzpomínky, jen taťka mi nikdy nepomáhal - zemřel když mu bylo 49 let 🥲.
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatBáječná lekce pokračuje👍
Ještě něco v zásobě mám 😉😂.
VymazatTo jsou zase věci…. moje mamka byla úžasná pletařka. Pletení měla stále v ruce a tak jsme všichni doma museli držet ruce při motání klubíček))) V lásce jsem to rozhodně neměla)))). Kde ty časy jsou…
OdpovědětVymazatEva http://es-ideas.blogspot.com/
Evi, vím, že jsi na blog také dávala nějaké pletené doplňky, takže jehlice vzít do ruky umíš, viď?
VymazatMoc zajímavý článek. Pěkné dny.
OdpovědětVymazatDěkuji Sabino a přeji krásné jarní dny.
VymazatTaky se u nás smotávala přadena do klubek pomocí židle nebo rukou. Teď už je příze většinou v klubkách, tak jsem si žádného pomocníka v tomto ohledu nepořídila. :-)
OdpovědětVymazatTy jsi tedy vybavená dokonale.
Měj se hezky !
Hanka
Álo, takového něco měla i moje mamka, ale většinou jsme skončili u rukou a asistoval i taťka. Jé když vzpomenu jak se u toho pohupovalo rukama, aby se vlna nikde nezamotávala...jé to je tak dávno, teď když mám přadýnko kamarádím s židlí .
OdpovědětVymazatMěj hezké dny. j.