Pletařská zrada...

mého zdraví.

Sotva jsem vám napsala pár příspěvků o mé pletařské vášni, nastala výrazná nepohoda v mém životě. Pravda, jsou horší věci na světě, ale mne to vážně vykolejilo.

Asi před 7 dny mne v noci probudilo neskutečné brnění v pravé ruce od lokte až do konečků prstů, bolest a šílený tlak. Byla jsem vyděšená a netušila co mám dělat. Hlavou mi běhaly myšlenky - já snad přijdu o prsty!

Zdravotní potíže většinou nepřichází z ničeho nic, naše tělo vysílá zprávy, ale musíme jim naslouchat. Již delší dobu jsem brnění v prstech pociťovala, jen jsem si nechtěla přiznat, že to není jen taková lehká únava, ale že něco velmi přeháním a tělo mi říká DOST.

Můj veliký koníček se mi splašil a pěkně zařehtal, dokonce i kopal nohama. Nebyla jsem poctivá sama k sobě a tak mi tělo dalo za vyučenou.

Tušíte správně, vypletla jsem si dle příznaků zánět karpálního tunelu.

Sousedka, která kdysi prodělala operaci karpálů na obou rukách (následky účetních prací na počítači), mi půjčila ortézu a já hledala rady ohledně pomoci.

V lékárně mi doporučili mast Karpal akut a kamarádka kostivalovou mast.

Vynadala jsem sama sobě, protože práci na zahradě, rytí, přesazování, práce s motykou, lítání se sekačkou jsem spojila s pletením v každé volné chvilce, často do noci.

Nyní jsem pokorná. Již týden nepletu, mám naprostý klidový režim a práce na zahradě se bez mé pomoci také nezblázní. Dokud brnění nepřestane, musím být upřímná sama k sobě a hlavně pletení nechat stranou. 

A víte, že jsem zjistila, že jsem pěkně na mém největším koníčku závislá?

Normálně mi v hlavě běhalo - a co já budu dělat u filmů, co já budu dělat když venku je hnusně, co já budu dělat, když odpočívám?

Až mne to zarazilo a musela jsem si přiznat tuto pravdu.

Rychle jsem sáhla do knihovny, kde na mne čekaly nepřečtené knihy.

Za tu dobu jsem přečetla dvě!

Stav se lepší a za to jsem vděčná.

Ála

Pletařské pomůcky *část druhá*...

Mezi další nezbytné a hlavně oblíbené pomůcky pro pletařku jsou látkové projektové tašky, taštičky.

zde rozpletený šátek technikou brioche

Většinou jsou uzavíratelné zipem, vloží se do ní potřebná klubka, rozpletený projekt, návod a nezbytnosti. Vše na jednom místě, srovnané a přenosné. Chci plést na zahradě, v autě, v kavárně, ve vlaku - vezmu sebou projektovou tašku a mám vše po ruce.

zde se rýsuje letní halenka Moulin Rouge

Ovládám sice šití na stroji, ale abych pravdu řekla, všívání zipů a podšívky by mne natolik potrápilo, že si raději hotovou tašku koupím od šikovnějších šikulek a velmi ráda podpořím jejich tvorbu.

zde čekají příze na své uplatnění

zde je již zbytek příze z hotového zimního šátku

Nedávno jsem objevila naprosto úžasnou tašku s uchy, tu jsem nemohla nechat bez povšimnutí a je nyní má nejoblíbenější.

zde čeká na dopletení šátek Twig

Další krásná projektová taška je s motivem papuchálků od britské firmy Emma Ball, stahovací na šňůry. Každý papuchálek má na sobě pletený svetr!

Stejný motiv papuchálků, tentokrát bez svetrů, je na mé nejmenší projektové tašce, ve které mám vždy rozpletené ponožky, protože ty prostě pletu neustále. Sotva jedny dokončím, už nahazuji další. Je to malý projekt, brzy hotový a pletu z hlavy, většinou bez návodu.

Dnes jste se mnou nahlédli do projektových tašek

a příště vám ukáži ještě pár drobností, 

pletařských radostí.

Ála

Pletařské pomůcky*část první*...

Existuje plno pletařských pomocníků, se kterými jsem se postupně seznamovala a neodolávala jejich pořízení. Jedním z nich je příprava příze k pletení.

Příze se k pletařce dostává ve formě přaden nebo klubek.

například zde mám přadena od českého barvíře z Ateliéru Kompot

Přadeno je způsob návinu příze, které se vytvoří namotáním na viják motacího stroje v přádelnách.

zdroj: Wikipedia

Ke zhotovení klubek se používají klubkovací stroje, na kterých se materiál navíjí na cívku nebo na kovový trn, ze kterého se hotové klubko stáhne.

například klubka pro pletení ponožek

V případě smotání v klubko pletařka může rovnou zahájit pletení, pokud si však koupí přadena, nezbývá nic jiného než přízi smotat do klubíčka. Léta letoucí jsem si klubíčka smotávala dvěma způsoby. Buď jsem využila rukou manžela nebo jsem si k sobě otočila dvě židle, na jejich opěradla jsem si roztáhla přadeno a smotala klubíčko.

V moderní době však existují domácí navíječe, které nám proces smotávání značně usnadní a hlavně vzniklé "klubko" je smotané tak, že se vám nikde koule nekutálí po místnosti, ale příze se v poklidu odmotává.

Tomu jsem nemohla odolat a pomocníka, který se skládá ze dvou částí, jsem si následně pořídila. 

První část je tzv. deštník, je to drátěný odvíječ, na který se napne přadeno.

Druhá část je navíječ, na který se navlékne vlákno z přadena a točením kličky postupně vzniká klubko.

Zde je hotové klubko ze shora ukázaného přadena z Ateliéru Kompot, připravené k nahození šátku.

A zde již hotový šátek, který jsem vám vlastně již ukázala v minulém příspěvku.

Pokračování příště 😊.

Ála

Pletařské nezbytnosti...

nesmí chybět žádné nadšené pletařce a také já si postupně doplňovala řadu pomocníků ke svému velikému koníčku.

Pletení je vášeň, pletení je terapie, pletení je radostné, pletení spojuje pletařskou komunitu po celém světě. Na Ravelry najdeme hotové projekty pletařek z řady zemí, návrháři ze všech kontinentů zde nabízejí své návody. Je to pro mne ráj.

Každá  pletařka potřebuje kvalitní jehlice pro své pletení a každá preferuje jiné. Já pletu ráda na dřevěných, ale na některou přízi mi vyhovují více kovové. Takže střídám podle potřeby. Jehlice mám snad ve všech velikostí, od 2,25 na ponožky, až po 8 na silné příze. Nejvíce používané velikosti mám přehledně srovnané v pouzdru, kde jsou v kapsičce umístněné zároveň i výměnná lanka.

Výrazným pomocníkem pro pletařku jsou značkovače, usnadní orientaci v pletenině, označí začátek řady, rozpětí vzoru, počet ujímání, umístění rukávů, zadního a předního dílu na svetrech. Jsou naprosto nepostradatelné a já je miluji.

Nezbytnými pomocníky jsou dále metr, počítadlo řad, nůžky, jehly s velkými oky na zapošívání, pravítko, tužka, štítky a zarážky jehlic. Tady mám zrovna nafocené jen malé lamičky.

Pro dnešek vše, příště vám ukážu ještě další pletařské nezbytnosti.

Ála

Trochu jiná knížka...

než obvykle, na mne čekala pod stromečkem, byla totiž o pletení. Přiznám se, že jsem si ji vybrala, objednala a vydržela až do Štědrého dne ji nerozbalit. Já mám pevnou vůli!

Často v podcastech o pletení, které sleduji, se objevují tipy na knížky o pletení s návody, jenže jsou vždy v anglickém jazyce a já anglicky neumím. Sice pletu podle anglických návodů již zcela běžně, ale mrzelo by mne, že si nemohu přečíst doprovodné texty návrhářek, o to bych byla ochuzena.

Když na podzim loňského roku v podcastu Woolpointu, Zuzky a Bětky, vyšlo najevo, že Bětka navrhla, sepsala návody, nafotila a bude vydávat českou pletařskou knihu, zajásala jsem a předobjednala jsem si ji. 

Knížka obsahuje 10 návodů na doplňky - šátky, šály, návleky na ruce, čepice a ponožky. Vším nás provází srdečná slova o pletení, o přírodě a fotografování, které je dalším koníčkem Bětky. Všechny projekty jsou skvěle nafocené.

A musím ještě na Bětku prozradit jednu věc. Je překladatelkou knih anglického autora detektivek Tima Weavera pro nakladatelství Mysterypress, takže u mne, milovnici detektivek a krimi příběhů, získala další knižní plus.

Jako první projekt jsem si vybrala, světe div se, šátek s názvem V ostružiní, protože jsem nutně potřebovala šedočervený šátek ke svému zimnímu kabátu (a nejen k němu, mám červený i baloňák!). Při mrazení a složení šátků podle barev jsem zjistila, že do červena mám jen jeden.

Přesně na nový rok jsem šátek nahodila a dnes již vyblokovaný mohla nafotit. Použila jsem ponožkové příze, šátky z nich jsou příjemné, lehké a cenově příznivé. Šátky z merina jsou nádherné, luxusní, ale také je nutné již hlouběji sáhnout do peněženky. Pár jich takových mám a střežím si je jako oko v hlavě.

Zatím ještě nejsem rozhodnutá, který návod bude následovat, zda čepice nebo ponožky, ale jak se znám, postupně upletu z knížky vše. 

A dostala jsem ještě jednu knihu, z které jsem měla také velkou radost, to bylo opravdu vánoční překvapení. Minulé svátky mi Ježíšek přinesl Gazely, letos novinku Manželství.

 

Stále se mám na co těšit.

Ála

K čemu je mráz...

toť otázka, že? 

Většinou se zlobíme, že je nám neskutečná zima, že musíme více topit, že se nám nechce vystrčit z domu ani nos, že brzy ráno vstát a jít do práce je nadlidský výkon, že pod peřinou je nejlépe. Ano, vše naprosto chápu, mráz a ledový vítr opravdu ráda nemám.

Jenže mráz se neskutečně hodí nám pletařkám a velmi ho vítáme.

Jakmile udeří, v tu chvíli vytahujeme všechny své pleteniny, táhneme sušáky na balkon či terasu a na něj věšíme na ramínka svetry a šátky, šály a nákrčníky. Veškerá vlna miluje mráz, neboť po vymrazení je jí skvěle.

...svetry na ramínkách jsem obměňovala třikrát...

Lehce navlhne, nadýchne se a mráz hlavně zničí veškeré případné nežádoucí návštěvníky v nitkách. Tím myslím vajíčka nenáviděných šatních molů. Sama mám s nimi neblahé zkušenosti, kdy mi již, i přes veškerou péči, napadli několik svetrů. Ani je nemusíte vidět poletovat, de facto o nich ani nevíte a stejně se jim podaří škodu učinit. 

Obecně se vlněné věci nemusejí příliš prát, stačí je nechat řádně vyvětrat, v zimě přejít mrazem a jsou nadýchané, voňavé, čisté. Stačí jednou za rok oprat. Letní pleteniny samozřejmě je nutné vyprat častěji, více se potíme a také obsahují většinou bavlnu, len či hedvábí a to si vyžaduje zase jinou údržbu.

Avšak věci vlněné, ty prostě milují zimu a mráz.

Výborné je také, při větší nadílce sněhu, rozprostřít svetry přímo na sníh, a sněhem je i posypat. To jim také velmi svědčí. 

Já mám však zimních svetrů za ty roky docela hodně a nechce se mi jimi obkládat zahradu, takže je dávám na ramínka na sušák a několik hodin je nechám mrazit. 

Takže jen a jen z tohoto důvodu mám 

na chvilku ráda mráz.

Já totiž miluji Léto, Slunce a teplo.

Ála

Pletené večery...

Pod tímto názvem se schází v Děčíně skupinka žen, které milují ruční práce a zejména pletení. Shodou milých okolností mne k sobě přizvaly a já s nadšením před rokem a půl přijala. Mnohokrát jsem si říkala, že bych byla šťastná, kdyby některá z mých kamarádek pletla a mohly jsme spolu sdílet své projekty a plést, ale bohužel takovou nemám. V této skupince jsem je však našla a jsem za to velmi vděčná.

Pletařská komunita je v České republice celkem silná. Mnohokrát mne překvapilo, kolik mladých žen a dívek se pletením zabývá, což je vidět na portále Ravelry.com, kde se mohou registrovat pletařky z celého světa. A já tam mám plno virtuálních spolupletařek, z Německa, z Kanady, z Austrálie, z Japonska, ze Slovenska a jiné. 

zdroj: Ravelry.com

Vrátím se však k té naší malé a milé skupince, kdy se potkáváme každou první středu v měsíci v kavárně, pochlubíme se s novými rozpleteným projekty, s dokončenými, povídáme si o přízích, ale probereme samozřejmě i jiná témata. Před předloňskými vánocemi jsme si navzájem pletly Tajemnou záložku do knih, to byl moc hezký počin. 

Upletla jsem jich víc a použila pro obdarování i pro jiné kamarádky, které jsou milovnice knih.

O právě uplynulých svátcích byl ponechán výběr pro malý dárek na každé z nás.

Dostala jsem nápad naplnit šité sáčky mou usušenou levandulí ze zahrady a uháčkovat na ně bavlněné pytlíčky. Levandule je vhodná do prádelníků, kde uchováváme pleteniny, které tolik milují moli. Už mám s nimi vlastní zkušenosti, protože bydlíme v domku se zahradou a tak se k nám hodně stěhují. 

Do pytlíčků lze vložit místo levandule i mýdlo, oni moli ty přílišné vůně nemají prý rádi. 

Levanduli v zásobě ještě mám,

bavlněné příze také,

pytlíčky jsou rychlý projekt a

tak nekončím.

Dárků není nikdy dost.

Ála