Pletení podle návodu...

může být někdy perná chvilka než pochopím postup.

A to se mi právě nyní stalo při pletení.

Vybrala jsem si zajímavý šátek z Dropsu s názvem Blizzard a návod jsem si vytiskla.

První čtení.

Ano, vroubkový vzor vím co je, zkrácené řady jsem již také několikrát pletla, to by neměl být problém, barevné pruhy střídat nebudu, použiji vzorovací přízi.

Začínám, zvládám začátek v několika řadách a nyní mne návod nasměrovává na pletení vlnkovým vzorem dle nákresu A1 a zároveň mi sděluje, že současně budu plést zkrácené řady.

Čtu popis zkrácených řad a moudrá z toho vůbec nejsem. 

Zkouším, špatně. 

Zkouším, zase vidím, že špatně.

Já to fakt nechápu, jak to myslí?

 Pářu. 

Znovu čtu.

 A pic do hlavy - SOUČASNĚ pleteme na každé straně ZKRÁCENÉ ŘADY - viz výše pozn. Aha, takže už to konečně chápu, na začátku a na konci!!

Proč nečtu vše, větu od věty, proč to přelétnu jenom očima s tím, jak je mi to hned jasné.

Dobře mi tak.

Na předtištěném nákresu nejsou označené řady čísly, hm, tak to bude jedna tam a druhá zpátky.

Pletu několik řad a nějak se mi to nezdá.

Otočím na stránku se základním popisem.

Aha, v textu nacházím sdělení:

VZOR: viz schémata  A1 až A3; zobrazeny jsou všechny řady vzoru nahlížené z lícové strany.

Pářu.

Takže rubové strany nejsou vůbec zobrazeny, pletu jak se oka jeví.

Dojdu ke značce nahodit.

V textu bylo, že přidáváme nahozením, v následující řadě pleteme nahození hladce za zadní nit, aby se v pletenině netvořily dírky.

Už mám v sobotní večer upletených několik řad vzoru A1 a pak mi dojde, že na obrázku byly dírky vidět.

Vyhledám si návod na Dropsu na počítači a dívám se na větší fotku.

No jasně, tady JSOU dírky!!

Pářu.

S tím nahozením pleteným v rubu hladce za zadní nit to mysleli jenom na tom začátku.

Aha.

Začínám úplně znovu.

V duchu si říkám, že pokud přijdu ještě na další chybu, vypářu a najdu si jiný šátek!!
TA sobota je opravdu smolná.

Je to dobrý, zvládnutý mám celý vzor A1 a na jehlici přesně 236 ok, jak píší v textu.

Nyní mne čeká vzor A2.

A pak A3a + A3b a to mi zatím není vůbec jasné, jak je to myšleno.

 Nebudu raději předbíhat.

Dochází mi příze.

To jsem netušila, že mi nevystačí  jedno přadeno o 400m, jak jsem zvyklá.

Objednávám  další a moc si přeji, aby vzory dopadly dobře.

Protože - NEPÁŘU už ani náhodou...

P.S. Pod stromečkem jsem našla báječnou soupravu výměnných jehlic od Knit Pro - radost veliká. Úžasně se s nimi plete.

Pletené od cípu...

jsou tři nové šátky a hýří barvami.

Použila jsem mou oblíbenou přízi Zauberball a na každý šátek spotřebovala

 jedno 100g (400-420m) přadeno.

U tohoto typu šátků je důležité vážit klubko, protože se začíná plést na čtyři oka, postupně se šátek na jedné straně rozšiřuje a následně při poloviční váze  klubíčka (50g) se začne ujímat na té samé straně až nám na jehlici zůstanou zase čtyři oka.

Zachytit barevné přechody příze fotoaparátem je opravdu těžké, na této poslední fotce je ve skutečnosti fialová, ale vypadá jako modrá, ve skutečnosti šedá zde vypadá jako béžová.

Rozměr šátku - délka 160 cm a šíře 40 cm před vypnutím.

Příjemné oddychové pletení, jen jsem si čárkovala na papír u první, druhé, třetí a čtvrté řady, abych nepopletla přidání oka v každé první řadě.

Zřejmě bych si měla koupit počítadlo řad :o).

Šátky mohu nabídnout, tak kdyby někdo měl zájem, pište do kontaktního formuláře.

A já jdu opět sáhnout do košíků s přízí...

Noční borůvkový koláč...

Proč noční?

To je úplně jednoduché.

Důvod názvu - nespavost.

Spánek nepřicházel a tak jsem v půl jedné potichu opustila lůžko, oblékla župan, teplé ponožky a přesunula se do obýváku.

A nejlepší jak uklidnit mysl, je zvolit něco příjemného.

Většinou si pustím romantický film, vezmu do ruky pletení či háčkování a čekám na únavu, až začnu zívat, rychle vše pozhasínám a peláším pod peřinu.

Občas se mi chce péct.

Napadlo mne, že upeču k snídani borůvkový koláč.

Manžel rád snídá sladké.

Bude mít v kuchyni překvapení.

Ráno brzo vstává, má náročný týden, koláč přijde vhod.

Jednoduchý, jehož těsto se nešlehá. To by muž nebyl asi moc rád, kdyby se z kuchyně ztichlým domem nesl zvuk mixéru. Volím osvědčený recept, který nikdy nezklame.

 1 a 1/2 hrnku polohrubé mouky

 1/2 hrnku cukru

 vanilkový cukr

 cca 100 g másla

- užmolíme žmolenku :o) a hrnek jí odebereme

přidáme

 1 vejce

 1/2 hrnku mléka

 asi 2 lžičky prášku do pečiva

 - zamícháme a vlijeme do koláčové formy

- poklademe ovoce

- zasypeme žmolenkou

Koláč je upečený, z kuchyně se line vůně, dokoukám romantický film, dopletu šátek, 

dostávám hlad.

Naštěstí zívání přišlo dřív, než má touha otevřít lednici dosáhla vrcholu.

Balím saky paky a plížím se potichu do ložnice.

Je půl čtvrté.

Usnu tak tvrdě, že ani neslyším budík, který manželovi vyzvání, aby nezaspal.

Probouzím se po osmé hodině a jsem jak přejetá parním válcem.

No, tak to zase bude den.

Jsem vděčná, že nejsem zaměstnaná, že mám svůj pracovní režim doma.

V kuchyni můj zrak padá na koláč.

Není nakrojený.

Proč??!!

Otočím se ke dřezu, abych si napustila do konvice vodu na čaj.

A tam trůní pánvička.

On si usmažil k snídani VAJÍČKA!!

Já se peču s koláčem, v noci, a on si k snídani usmaží vejce.

Nakrojení koláče je tedy na mně.

Sice nejsem na sladké snídaně, ale vzhledem k času, který ukazují hodiny, se jedná již víceméně o svačinu.

Těším se až přijede odpoledne domů.

Jestlipak tušíte jaká bude má první otázka ... ? ;O)

Pomazánka z fazolí...

jejíž recept zveřejnila má oblíbená

Kuchařka ze Svatojánu, mne lákal k vyzkoušení.

Doma máme pár oblíbených pomazánek, které "točím" dokola.

To znáte asi také.

Vzhledem k tomu, že se co nejvíce vyhýbáme uzeninám, které nám s mužem naprosto přestaly chutnat, a o jejichž kvalitě máme v poslední době veliké pochybnosti, hledám pro zpestření i nové pomazánky.

Fazolová pomazánka

 1 plechovka červených fazolí

 kousek pokrájeného pórku

3 lžíce olivového oleje

 1 lžíce citronové šťávy

 sůl

- fazole slijeme přes cedník a propláchneme, necháme okapat

- dáme do mixéru

- přidáme vše ostatní a řádně dohladka promixujeme

Jednoduchá, rychlá a musím říct, že velmi chutná pomazánka, je připravená k večeři.

Nadšeně šířím dál, vyzkoušejte.

A když jsou zrovna upečené domácí celozrnné housky.

Co víc dodat...

Spadl mi balvan...

ohromný a těžký, v pondělním odpoledni, ze srdce.

Ráno v 7 hodin operovali mého bratra.

Plíce a maličký útvar, který tam nepatřil a který za rok od předcházejícího vyšetření

 mírně zvětšil svůj rozměr.

Musel pryč a nikdo nevěděl, jakého původu bude.

Proto jsem měla tak špatnou neděli.

Vše na mne padalo, vše mne v nitru tížilo.

Ještě v neděli večer mu píšu povzbuzující sms.

V pondělí jsem myšlenkami s ním a netrpělivě čekám na zprávu.

Pak přijde.

"Vše v pořádku,bylo  to nezhoubné, zapouzdřené, vyndali to a ani kousek plíce mi nevzali."

Celá jsem se rozklepala úlevou.

I takové jsou dny...

Přes okno...

jsem mohla pozorovat sněhové vločky, které začaly v jeden moment nedělního odpoledne 

poletovat vzduchem.

Obloha se zatáhla a slunce se schovalo za šedé studené mraky.

Tolik se mi chtělo jít ven a chytat bílé chomáčky do rukou, nechat si je rozpouštět na tváři.

Pozorovala jsem jejich nepravidelné mihotání za sklem okna.

Je zvláštní jak někdy stačí malý okamžik a člověk cítí zvláštní radost.

Někdy při pohledu na šimrající sluneční paprsky, někdy na padající dešťové kapky, úžas nám přivolá letní duha, vzpomínkovou nostalgii sněhové vločky.

Záleží na našem vnitřním pocitu, který se zrovna v naší mysli nachází.

Někdy mi projedou hlavou vzpomínky jako malé šípy, které až bodnou.

Na bezstarostné dětství, které se již nikdy nevrátí, které je na věky věků pryč.

Ta bezbřehá radost, ničím neovlivněná, naprosto ryzí a čistá, nezaplněná nijakou starostí, kterou sebou přináší dospělost.

Někdy bych chtěla na malý moment vrátit čas, zatočit pozpátku kolečkem, zažít na jeden den tu pohodu malé holčičky, která si ráda hraje s panenkami, touží alespoň po jedné s vlásky, aby ji mohla česat. Která si hraje na prodavačku v krámku plném zelených bylinek, hromádkách kamínků, kornoutků z papíru na balení zboží z písku. Která si od rána zpívá a brouká písničky, jež zná od maminky. Která miluje obracení stránek v knížkách, kde nachází kouzelný svět příběhů.

Která sní své sny.

***

Ten neúprosný čas...

Do postele...

mne v pátečním odpoledni zahnala nejenom zvýšená teplota, ale hlavně silné bolesti krční uzliny, která mi vytvořila pod dásní bouličku, oteklou dáseň za zubem osmičkou a vystřelovala nepříjemné píchání až do ucha.

On ten bolestivý pocit začal už ve středu, hned jsem nasadila kloktání a výplachy šalvějovým odvarem, ulevilo se mi a čtvrtek vypadal nadějně, že z toho nic nebude.

Ouha, jak jsem se mýlila.

Páteční ráno mne o tom přesvědčilo.

Sama sobě lékařkou jsem si naordinovala 3x denně protizánětlivý čaj, 3 x denně čajovou lžičku  tinktury z echinacey, výplach úst šalvějovým odvarem a vnější potírání uzliny tinkturou z ořechových listů.

Univerzální protizánětlivý čaj

se objevil zrovna nedávno na blogu Evy Francové (Kuchařky ze Svatojánu) a já měla příležitost ho vyzkoušet.

po 30 g meduňky, třezalky a šalvěje

po 20 g heřmánku, máty a listu podbělu

smícháme

1 lžíci směsi zalijeme vroucí vodou a necháme 10 minut louhovat

pijeme 3x denně před jídlem

To vše jsem doplňovala čajem s medem a svým rakytníkovým sirupem.
Ten je tak lahodný, že se snad na něm stávám závislou :o)).

Klid pod peřinou mi jenom prospěl, ráno mé tělo signalizovalo úlevu.

Otok je mírný, ale stále citlivý na dotek, dásně však již nejsou bolestivé a ani ucho si nenaříká.

Manžel uvařil oběd a nařídil mi klid na gauči v teple :o).

To jsem přijala s radostí a vůbec jsem neodmlouvala.

Jenom mne mrzelo, že sobotní den byl zrovna slunečný, zval k výšlapu na malý výlet a já polehávala se zabaleným krkem doma, to mne hodně mrzelo.

Zdá se však, že protizánětlivý čaj zabírá...

Losování...

proběhlo právě před chvilkou rukou mého muže, který se ho ujal s radostí a úsměvem na tváři.

Byla jsem překvapena počtem komentářů, které jste mi, k třetímu výročí mého psaní na blog, zanechaly s krásnými, milými vzkazy.

Byla jsem velmi potěšena.

Můj skromný odhad byl 15 a vy jste ho znásobily.

Děkuji vám všem.

A už losujeme.

Chvilka napětí, šmátrání v misce, přehazování lístečků.

Už, už v prstech zvedá jeden a otvírá ho.

Vítězí 

Helena K.

autorka komentáře ze dne 18.1. v 18,27 jak je vidět z fota :o).

Blahopřeji a doufám, že šátek udělá radost.

P.S. Helenko, napiš mi prosím do kontaktního formuláře svou adresu, abych mohla poslat výhru co nejdříve.

Léto na talíři...

Tato myšlenka mi proběhla hlavou při přípravě dnešního oběda.

Rychlovka ze zavařené zeleniny sklizené v létě.

Omáčka na těstoviny z domácího Uncle Ben´s

Dala jsem vařit Fusilli Tricolore.

Ze sklepa přinesla sklenici naložené zeleniny a dala lehce povařit do hrnce, přidala jednu šlehačku, opět nechala lehce přejít varem, tyčovým mixérem rozmixovala, ale trochu zeleniny jsem nechala vcelku.

Než se těstoviny uvařily, omáčka byla hotová.

Nastrouhala jsem do misky italský sýr Grana Padano, který máme na těstoviny rádi.

Manžel mlsně zjišťoval zda je na přidání.

Bylo ... :o)

Recept : Uncle ben´s

Krk a hlavu...

je v chladných dnech zapotřebí držet v teple a já si upletla dvě nové soupravy.

Ne, že bych měla málo nákrčníků či pokrývek hlavy na zimu. Čepice nosím, když je velmi chladno či větrno na výlety a při běžných dnech si nasadím flaušový baret, ty mám v několika barvách a nosím je opravdu ráda. Ke kabátu jsou takové - šik :o).

Většina mých nákrčníků jsou háčkované, najednou jsem však zatoužila po pleteném a tak jsem si hledala  zajímavý návod.

Ráda čerpám inspiraci u Vlněných sester, to jsou vynikající pletařky. Jejich tvorbu velmi obdivuji (a také, že si poradí s návody z Ravelry v angličtině, což je pro mne problém), a jakmile zveřejní, se svolením autorky, návod v českém jazyce, zajásám.

Vybrala jsem si nákrčník Cupido a čepici Hope.

Využila jsem zbytků příze Alpaca Mix, Alpaca Uni color a Karisma, vše od Dropsu.

Nákrčník z malinové barvy jsem nahodila na 300 ok a pletla jehlicemi č.4,5.
Nákrčník v zelené (na fotu vypadá spíš do šeda, ale je to jemný odstín zelené) jsem nahodila na 280 ok a pletla jehlicemi č.5 a je malinko delší. Velikost je na jedno obtočení, což mám nejraději.

Při pletení čepic jsem se naučila nahazování metodou
"German Twisted Cast On" (najdete na video návodech u Vlněných sester).

Přízi v zeleném odstínu jsem u čepice musela doplnit béžovým odstínem, abych čepici mohla plést z dvojité příze, na to už mi zbytek přadena zelené nestačil. I tak jsem pak ujímané zakončení u vrcholu dopletla již jenom z béžové. Čepici to i tak sluší :o).

A já vše nyní lehce namočím do lanolinového prostředku na pletené věci, mírně odstředím a hlavně čepice vyblokuji (neboli vypnu).

Při pohledu z okna je brzy využiji...