středa 6. května 2026

Bez jehlic, s knihou...

se nesou mé nynější dny. Ruce stávkují nadále a já využila svou pletařskou "nemohoucnost" a sáhla jsem do knihovny, kde na mne čekaly nepřečtené knihy, které jsem dostala jako dárky již před časem.

Patrik Hartl - Manželství


Od autora jsem četla knihu Gazely, viděla jsem film podle jeho knihy Prvok, Šampón, Tečka a Karel (mám ho moc ráda), která se mi líbila a tak do knihy Manželství jsem se pustila s chutí. Celý příběh páru Jany a Martina se odehrává v období od roku 1973 do 2025 a já jej prožívala s nimi. Nástup veliké zamilovanosti, čas lásky přes překážky i čas hlubokých propadů, smutků, rozchodů a následných návratů, to vše přicházelo tak, jak v mnohých, víceletých manželstvích. Přála  jsem si, aby jejich láska vše přetrpěla, překonala. A jak to dopadlo? To už si musíte přečíst sami. Já byla dojatá.

Linda Greenová - Jediný okamžik


Finn je zvláštní desetiletý chlapec, který miluje zahradničení a nenávidí školu, kde ho spolužáci šikanují. Jak on s oblibou říká - jsem jiný.
Kaz je šedesátnice, která se celý život stará o bratra, který trpí duševní poruchou, schizofrenií. Pracuje v kavárně a zde se jednoho dne propojí osudy těchto dvou, zdánlivě velmi odlišných postav. V jednom okamžiku se stanou svědky děsivé události, která nejenom jim, ale i všem okolo nich změní život.
Jakou cenu může člověk zaplatit za to, že se ocitne ve špatný čas na špatném místě? Je vůbec možné se následně vrátit zpátky do života? Má na to sílu? Neztratil v jednom okamžiku smysl života? Lze jít dál?
Přiznám se, že po přečtení této knihy jsem dva dny na ni myslela. Na ty nelehké životní osudy, na situace, do kterých se dostali, na lidi, kteří chtějí také slušně žít. 
Je to silný příběh.


Danka Štoflová - Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí


Jako dítě jsem milovala filmy s Vinnetouem a tato kniha rozehrála struny vzpomínek. Je však již z jiné, nové doby. Indiáni žijí v rezervacích a přišli o svou svobodu.
Vklouzneme do příběhu české ženy, začínající malířky, která se seznámila v galerii v New Yorku s přímým potomkem čerokézských indiánů, vzali se a odešli žít do Severní Karoliny, na úpatí Velkých kouřových hor, do blízkosti rezervace indiánů kmene Čerokí.
Vtipné, ale i dojemné, vyprávění ze života velké indiánské rodiny, ve které se díky ní střetávají dva světy, zcela odlišné kultury. Ve svém vyprávění nám s pokorou předává mýty, příběhy a moudrosti indiánů. Jako moderní člověk, Evropanka, se zamýšlí nad svým životem, zažitými stereotypy, nad ctí, hrdostí, láskou, vztahem k rodičům, dětem, starým a nemohoucím, k přírodě, ke zvířatům, ke smrti a k hvězdné obloze.
I ve mně příběhy vyvolávaly zamyšlení, ale často jsem se i smála.

Indiánský recept na šťastný život - Les a stromy jsou lepší než domy.

Dlouho jsem nečetla takové hezké vyprávění, úplně jsem měla pocit, že autorka vypráví svůj životní příběh.


Tim Weaver - Bez slitování



Je možné najít někoho, kdo beze stopy zmizel? Ale opravdu beze stopy? Odešel na verandu pro dřevo do krbu, v domácí obuvi, na stole zůstal mobil, všechny doklady byly na svém místě, manželka dala vařit kávu a krájela dort. A najednou manžel nebyl. Auto stálo v garáži, bydleli na samotě a neslyšela zvuk jiného vozidla, stopy ve sněhu žádné.
Zda se podaří Davidovi Rakerovi, soukromému vyšetřovateli, najít bývalého policistu v důchodu, to už si musíte přečíst sami. Já určité tušení v průběhu čtení měla, ale ten závěr mne totálně vykolejil - to jsem prostě nečekala!

Od autora ještě mohu doporučit knihu, kterou jsem četla -  Není cesty zpět.

To je pro dnešek z mé knihovny vše a
já se chystám otevřít 
Indiánský erotikon.

Ála



16 komentářů:

  1. Álo, měla si šťastnou ruku při výběru knih. Já četla Manželství a taky se mi příběh moc líbil. Od Tima Weavera jsem kdysi četla knihu, skoro horor, ale líbil se mi.
    Přeji krásné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každá z nich ve mně zanechala stopu, jiným způsobem, nebylo to jenom "zhltnutí" textu, nutily mne se zamýšlet a to mám ráda.
      Hezké dny Míšo.

      Vymazat
  2. Manželství jsem četla, líbilo se mi to. To ostatní neznám, takže už jsem si to napsala na seznam do knihovny.
    Měj se hezky a ať už co nejdříve ruce přestanou stávkovat.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ač mám v oblibě krimi, moc se mi líbily ty první tři z jiného soudku. Hani, měj prima dny.

      Vymazat
  3. Od Hartla jsme ještě nic nečetla. Ale zaujala mě ta poslední kniha, myslím, že by se mi dobře četla. Většinou konec neodhadnu, ani pachatele, takže to pro mě bývá překvapení...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozuzlení na konci bylo vážně nečekané.
      Krásné dny Liliano.

      Vymazat
  4. Od Tima Weavera mám naposlouchané všechny jeho audioknihy. Davida Rakera jsem si prostě zamilovala, hlavně v podání Igora Bareše se knihy krásně poslouchají.

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za čtenářské tipy, od P. Hartla jsem už toho četla víc, ale tuhle knihu ještě ne. Příště se poptám v knihovně, byla jsem tam včera, pá 😀

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za další tipy na čtení. Četla jsem jenom Hartla.
    Hezký víkend přeji Eva http://es-ideas.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Indiáni jsou také bezva, zase úplně něco jiného 😉. Měj krásné dny Evi.

      Vymazat
  7. Někdy i takový nucený odpočinek je dobrý k návratu do čtenářského klubu. Knížku od Hartla jsem již četl a je docela dobrá. Pokračuj v úspěšné léčbě, a přeji hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak Mirku, beru to pozitivně a knihy nikdy také nezklamou. Měj prima dny.

      Vymazat
  8. Vija
    Hartl jsem četla, ale tuhle ještě ne. Jinak ostatní neznám. Kouknu v knihovně. Díky za inspiraci. Měj fajn dny. J

    OdpovědětVymazat
  9. Álo, díky za tipy na čtení, z tvého výběru jsem nečetla žádnou.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála