Mé přání...

 

Adventní čas končí...

a blíží se ke svému vyvrcholení, Štědrý den nastane za pár dní. My jsme si s mužem letos dopřávali každou neděli procházku na naše náměstí, z pódia zněla vánoční hudba, všude to vonělo svařeným vínem, trdelníky, palačinkami a ve stáncích zachumlaní prodejci nabízeli vánoční zboží různého druhu. Procházeli jsme se, naslouchali a posrkávali horký svařák. Nakoukli do malé galerie v informačním centru, dali si při poslední adventní neděli svařák se starostou, který osobně čepoval do kelímků a přáli jsme si navzájem krásné vánoční svátky. Hezké to bylo.

A já jsem byla ještě pilná a vymyslela poslední drobné dárky. Zbylo mi dost příze z posledního manželova svetru, nahodila jsem proto jednoduché návleky na ruce, pánské velikosti, které jsou vhodné v zimě po ránu třeba do auta, když není vyhřívaný volant. Osobně je nosím velmi ráda, protože v obchodě je nemusím sundávat, prsty mám volné a mohu v nich nakupovat i platit. Stihla jsem tři páry a ještě jsem nahodila manželovi na čepici.

Asi před 14 dny mne napadl jedlý dárek pro naše mladé. Naložila jsem všem utopence. Takový trochu sranda dárek. Do každé rodiny jednu sklenici. Pak jsem ještě nasušila drobení do polévky a dala do sklenic také.

Já jdu ještě nenápadně plést manželovi čepici.

Tušit nebude nic, protože já mám na jehlicích něco neustále a on už se ani neptá.

Opatrujte se a hlavně žádný

STRES... 

Ála

Vánoční dárky z pletených oček...

jako každý rok nesmí ode mne chybět pod vánočními stromečky v naší rodině. Jsou to jen malé drobnosti, oděvní doplňky na zimní čas, u kterých jsem si jistá, že obdarované potěší a využijí je.

S potěšením stále dávám dárky, do kterých vkládám kousek svého Já, svého srdce, své radosti z tvoření. Již od brzkého podzimu přemýšlím, komu a čím bych mohla vánoční radost učinit.

Letos jsem se zaměřila na šály a zimní šátky, loni to byly čepice a nákrčníky, ponožky a bezprstové rukavice.

O šálu si řekl náš nejstarší vnuk, když jsem vyzvídala, zda by nechtěl nákrčník od Ježíška. A tím mi vnukl nápad pro další příjemce vánočních šál.

Šedá pro vnuka.

Modrá pro nejmladšího syna.

Barevná do hněda pro manžela.

Vlněný zimní šátek pro snášku.

Dvojitá, oboustranná čepice pro vnuka /bohužel hotovou jsem zapomněla vyfotit a je již zabalená :-(.../

Dvojitá, oboustranná čepice pro vnučku /podle stejného návodu a stalo se mi to samé, fotka není/

Všechny dárky mám již zabalené, čekají na ten krásný vánoční okamžik u stromečku. Letos jsme se dohodli v rodině, že omezíme počet dárků na 1, maximálně 2, protože finance v rodinách jsou potřebné na podstatnější věci, náklady na bydlení a stravu stoupají příliš rychle. Tím si však vánoční čas kazit nebudeme!

Ještě mám nahozené pánské ponožky, co kdyby se hodil nějaký rychlý dárek a pánské bezprstové rukavice, vnuk zase rukavice prý nemůže najít :-(((. To stihnu.

Sněhové vločky padají a paní Zima o sobě dává vědět mrazivými dny i nocemi.

Tak hlavně všichni pečujte o své zdraví, viry vyráží opět na svou pouť a touží nás kosit do postelí pod peřinu.

Pijte dobré čaje, slaďte medem, vložte kousek zázvoru, kápněte trochu citronu a kdo máte jako já na zimu připravený rakytníkový sirup, užívejte preventivně 

každý den 1-2 lžičky.

Mějte poklidný adventní čas...

Ála

Trochu jsem to přehnala...

 a napletla více dámských ponožek než upotřebím jako dárky. Napadlo mne přebytek v počtu pěti párů nabídnout zde na blogu v mém mini obchůdku.

Ponožky jsou pletené z příze určené přímo na pletení ponožek, obsahuje 75% vlny (jsou teploučké, ale lehké) a 25% nylonu, lze je proto prát klasicky v pračce na 30-40 °C bez obav.

Pokud by byl zájem, napište mi prosím do kontaktního formuláře - viz vpravo a nebo přímo do e-mailu HajnaAlena@seznam.cz, kde si domluvíme další potřebné informace.

Fotky jsou očíslované pro lepší orientaci.

Pokud by ponožky měly udělat radost někomu pod stromeček, zaslala bych je okamžitě a určitě by byly doručené včas.

Ála

Vánoční vazba s floristkou...

 na kterou jsem se velmi těšila. V příjemné společnosti dalších tvořilek jsem se ponořila do vánoční atmosféry, nasála vůni jehličí, brala do rukou šišky, větvičky, vánoční ozdoby, skořici, mechy a sušené květy.

Floristka Karolína má neuvěřitelné zásoby, ona prostě posbírá kde co. Jen jsem žasla, co vše lze použít k vazbám. Kdo umí, ten prostě umí a já jsem opravdu moc ráda za tu možnost se poučit.

Nahlédněte se mnou. 

Užila jsem si tři hodiny soustředění, milého povídání, i sklenka vína byla, kávička naservírovaná, já přispěla domácím štrůdlem, který jsem ten den upekla, bylo nám moc dobře.

A tohle jsem si přinesla domů. Dvě vazby, plechovou nádobu a bílý podnos jsem si donesla z domova, ostatní věci jsem si vybrala z nepřeberného množství věcí, které byly v krabicích dostupné. Až bylo těžké si vybrat.

O víkendu mne čeká zdobení doma, protože čas se neúprosně krátí, nejkrásnější svátky v roce se blíží, a já si chci vánoční výzdobu co nejdéle užít. Vzhledem k tomu, že letos jsme se doma usnesli, že o cukroví vlastně vůbec nestojíme, budu péct jenom linecké a vánočku, čímž ušetřím nesmírné množství času, který nebudu muset trávit u trouby a plechů. Jsem nadšená, neboť po letech, kdy jsem pekla i dvanáct druhů cukroví, vánočky, štoly, dělala domácí bejlíz, vaječňák, gruntovala a obracela dům vzhůru nohama, to už vážně dělat nechci a hlavně nemusím.

V neděli zapálím druhou adventní svíčku, uvaříme si s mužem svařák

a budeme se jen tak mít, 

spolu, v klidu a pokoře rozjímat...

Ála