čtvrtek 12. února 2015

SROVNÁNÍ...

... po několika dnech. 

V neděli jsem vyrazila s foťákem a místo kam jsem chtěla jít bylo tak zafoukané, že jsem se otočila a prochajdu nasměrovala jinam.
Dneska odpoledne jsme se s  Matýskem zašli na Samoty opět podívat. Vše bylo úplně jinak. Po sněhu skoro žádné stopy.
Avšak to by nebyl kluk klukem, aby se možná naposledy neprohnal několika zbylými závějemi :o) a nevyválel ve sněhu...


Dopřála jsem mu tu radost,přitom jsme si povídali o "Deceptikonech" a "Autobotech", kteří jsou nám v patách... jeho fantazie je nekonečná a to mne baví.



 Po procházce si musel dát svačinu - babičko uděláš mi kakao a můžu si vzít ty výborné sušenky, co jsi upekla - kdo by odolal, že ?


A pak následovalo nekonečné hraní Prší, jeho nynější velice oblíbená karetní hra...

A to jsem dneska měla docela neklidné dopoledne, když se mi nevím jak podařilo při zavírání ventilačky u balkonových dveří něco provést s klikou a okno nešlo vůbec zavřít, klika byla k nehnutí, já nevěděla co s tím, oknem se neustále větralo. Manžel měl přijet asi za hodinu, tak jsem jen tiše doufala, že bude vědět jak na ten systém. No moc veselý nebyl, nevěděl, posléze přinesl sadu šroubováků, ty mu k ničemu nebyli, pak zavolal známému, jestli náhodou neví... věděl, u kliky je taková malá pojistka, ta se zmáčkne a mechanismus se uvede opět do provozu - UFF spadl mi kámen ze srdce. Už jsem si představovala jak budeme muset okno snad zatlouct k rámu, abychom nezmrzli... ;o))))


Práce počká, zatímco budeš ukazovat dítěti duhu, ale duha nepočká, zatímco budeš pracovat.

                                                             Joan O´Harová

 

2 komentáře:

  1. Álo, jak vidím procházka se vydařila, sušenky vypadají báječně a nakonec i okno si dalo říct:o))..jen ty nervy:o(..to znám..mám radost, že mi nezmrzneš:o))..krásnou noc:o)..Inka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Inko ani nevíš jak se těším na jaro, až se vše opět zazelená, to budou teprve procházky :o). Sušenky jsou mandlové a už jich zbývá pomálu, musím upéct zase něco do sklenice...S oknem to nejdříve k smíchu moc nebylo. Ono jak venku foukalo, tak se ta ventilačka neustále otvírala sama, klikou nešlo ani hnout, abych to zavřela - no a ona taková malá pojistka, mrška jedna, na ni už nezapomenu nikdy !! Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála