čtvrtek 29. června 2017

ŽIVOT V KRABICI...


Ve čtvrtek jsem odjížděl na školní výlet a den před tím mi řekla mamka, že půjdu bydlet k tátovi. Tátu mám rád, ale chodím k němu přeci na víkendy? Nechápu, co se to najednou děje.
„Ale já nechci, chci být tady s tebou a Jurou a Ejmí,“ snažil se Mí odvrátit její rozhodnutí.
Odjel jsem na výlet a nebyl jsem vůbec v pohodě. Vznikly roztržky, pohádal jsem se svým kamarádem. Byl jsem tolik nešťastný. Hlavně nesmím nikomu nic říct, musí to být mé tajemství.
„Co jsem provedl, že mne mamka trestá? Vždyť dělám vše jak si přeje. Když přijdu ze školy, napíšu si sám úkoly, vynesu odpadkový koš, vyčistím kočce písek, vyvenčím Jenny, vyluxuji celý byt, vyklidím nádobí z myčky, udělám si svačinu a čekám až mamka přijede z práce,“ opakuji si kolem dokola před spaním. Potichu pláču, aby mne kluci na pokoji neslyšeli.
V sobotu se vracíme z výletu a jedeme vlakem a to se mi moc líbí, jezdím vlakem rád. Na nádraží mne již vyhlíží dědeček, mávám na něj a utíkám se s ním přivítat. Je s ním i Nýsek, tak se s malým špuntíkem vítám také.
„Babičko, zítra si pro mne přijde mamka nebo Jura?“ ptám se když spucnu oběd.
„Mí, psala mi mamka, že si tě u nás v neděli vyzvedne tatínek," odpovídá mi babička a mne už opět přemáhá smutek, ale nikomu raději nic neřeknu. Mamka to určitě nemyslela vážně, jenom mne chtěla postrašit, že když nebudu poslouchat a nebudu plnit ty úkoly co mi dá na každý den, tak budu bydlet u taťky.
V neděli ráno snídáme s Nýskem spolu u stolu. Vždycky když jsem u babičky a dědy, mívám v neděli k snídani smažená vajíčka. Já je totiž moc rád. Jednou mi babička chtěla udělat radost a vytvořila mi z takových hezkých formiček srdíčko a kolečko. Jenže mně nechutná to bílé kolem, tak jsem to nechtěl. Babička se vůbec nezlobila a řekla mi, že to nevěděla a že se nic neděje. A usmažila mi na pánvičce ta má oblíbená. 
„ Mí, ty jsi nějaký smutný, neděje se něco, nestalo se něco na výletě?“ ptá se mne babička. Ona je taková starostlivá a vždy na mně pozná, když jsem smutný. „ Ne, ne babičko, jsem v pohodě.“
Jdeme s Nýskem na zahradu si hrát a za chvilku přijíždí taťka s Abi. Babička šla uvařit kafe, to si vždy dávají. Uklidím s Nýskem hračky a jedeme k taťkovi.
Navečer přijíždí konečně mamka. Vyndavá z auta velikou krabici od banánů. V ní je mé oblečení, v tašce boty. Slyším, jak taťkovi říká, že mi má změnit trvalé bydliště a nahlásit u doktorů. Tomu moc nerozumím, nevím co to je, co tím myslí ? Ještě mu říká, že se o mne starala deset let a teď ať se stará on.
„Ach ne, ne. Mami, proč? Co jsem provedl?“
Odjela.
Večer mi taťka říká, že u nich budu přes prázdniny, že chce, abych byl šťastný a ničeho se nebál. Pak se prý rozhodnu, u koho chci bydlet.
„ Tati, já chci být u mamky, já jsem tam zvyklej.“ Brečím, už to nemohu zadržet a povídám vše taťkovi. Už nechci mít tajemství, která mne bolí.
Říkám mu, jak mamka pořád křičí na mne i na Ejmí. Že pohlavkuje mne i jí, že nás někdy i zamkne v pokoji když spolu zlobíme, že nemám žádné kamarády, protože když přinesu špatnou známku, přidá mi mamka na druhý den další úkoly, které musím splnit a nemám na nic jiného čas, že bych chtěl chodit na nějaké kroužky, že mne baví zpívat, ale ona mi říká, že na to nemá čas a ať si nevymýšlím. Říká mi, že jsem línej lempl a k ničemu, že jsem hloupý.
„ Víš tati, já jsem se narodil s blbou hlavou, “ říkám a vzlykám. Taťka s Abi mne utěšují a já se pomalu uklidňuji. Nýsek s Máli mne hladí po hlavě a říkají mi ať už nepláču. Pak nám Abi čte z knížky.
Vyndavá mi věci z krabice a dává do skříněk.

„Můj desetiletý život u mamky je uložený v krabici od banánů,“ posmutněle si řekl Mí a usnul.

Jeho dětská duše se chvěje jako křídla motýlí.





Kolik dětských smutků se ukrývá v krabici, 
třeba od banánů ...





středa 28. června 2017

SERVÍRUJI ...

na břidlici.

U Monči na kopečku jsem zahlédla servírovací břidlicové destičky na grilované pochutiny. A co se týká servírování jídla venku, to mne vždy hned zajímá.
Prostudovala jsem tedy nabídku e-shopu

VELKÝ KOŠÍK, kde Monča nakupovala,

a samozřejmě, že jsem zde našla několik zajímavých doplňků, a neodolala jsem chuti si udělat radost dvěma výrobky.

Dnes vám představím

servírovací břidlicové prkénko s úchyty.




No uznejte, že je zajímavé :o).






Večeříme, ač slunečné osvětlení vypadá, že je snad poledne, ale takto nám na pergolu svítí slunce až do večera :o).
Pro bavorské klobásky si jezdíme do Německa, nakoupím několik balení a dám do mrazáku, s těmi co se prodávají u nás, se prostě nedají srovnávat.

Servírovací břidlicová tabulka má vespod v každém rohu filcové kolečko (to jsem přivítala), a tak nedochází k poškrábání nábytku.
V obchodě nabízejí z břidlice i sadu tabulek, bez úchytů a nápisů, tu jsem si však neobjednala - zatím :o)).

O druhé radosti v balíčku někdy jindy, až ji použiji a nafotím, tak vám ji určitě ukáži.

















Kdopak asi sní tu poslední ... ?






úterý 27. června 2017

KEDLUBNOVÉ ZELÍ ...

z vlastních výpěstků.
Kedlubnám se letos velmi dařilo a došlo i na uvaření zelí. Vzpomínám si, že mamka ho v létě vařívala a já si občas připomenu své dětství a připravím ho také.
Jen zjišťuji, že nafotit se mi ho nepodařilo.
Byla sobota, hlídali jsme od rána Jonáška a já s obědem pospíchala, aby mohl jít v poledne spát (jako ve školce). Odpoledne jsme měli na nádraží vyzvednout Matýska, který se vracel ze školního výletu a tak jsem měla fofr. Nebyla jsem si jistá, zda budou sdílet stejné nadšení z kedlubnového zelí a tak jsem pro ně raději zadělala na jahodové knedlíky. Takže dva chody :o)) plus cuketová polévka.

zdroj - Wikipedie -

A jak ho připravuji :

- na másle zpěním 1 cibuli nadrobno nakrájenou
- kedlubny oloupu a nahrubo nastrouhám
- společně s cibulkou při častém míchání restuji (kedlubny si pustí trochu vody, nepodlévám)
- osolím, přidám mírně kmínu mletého
- přisladím cukrem a vliji cca 1 lžíci octa
- ochutnám a doplním chutě jak jsme zvyklí u hlávkového zelí
- možno zahustit strouhaným syrovým bramborem nebo mírně zaprášit hladkou moukou
- kedlubny nerozvařuji úplně, aby nebyly jako bláto :o), musí trochu křupnout, takže zelí je opravdu za chvilku hotové.

Mezitím manžel ogriloval kuřecí paličky naložené v marinádě a já uvařila v páře špalíčky z bramborového těsta.

Vaříte kedlubnové zelí?
Znáte ho?
Máte ho v oblibě?

U nás se po něm jenom zaprášilo, v hrnci nezbyla ani pidi porcička, syn, který přišel na oběd vše vymetl.

Prostě pochvala pro kuchařku ... "o).




pondělí 26. června 2017

JAK VYUŽÍT STARÉ PALETY ...

 na to existuje mnoho návodů a tipů.

My jsme u kamarádů odkoukali jejich využití na velký kompostér na zahradu a vzhledem k tomu, že hlíny máme velikou spotřebu a náš starý se již začal poroučet k zemi díky shnilým prknům, neváhal můj muž ani chvilku.
Nakoupil 8 palet á 50,-Kč v místních Stavebninách, textilní černou plachtu, kovové spojky, šrouby, hřebíky a pustil se do díla.



Trochu se s tím lopotil, za dvě hodiny jako naši kamarádi to sestavené rozhodně neměl, neboť jediné prázdné větší místo bylo možné využít v prostoru, kde se pozemek již svažuje a tak musel na jednom místě kopat, vyrovnávat kostkami, aby se tam kompostér vůbec vešel a byl stabilní.
Mně se zdá ohromný a trochu nedůvěřivě jsem ministavbu sledovala, ale když jsem po pár dnech viděla jakou rychlostí se zaplňuje, přijala jsem ho jako nutnou věc.
Přední část, kde je jedna paleta, jsem využila a nasázela jsem tam ještě hrášek, už roste a povedu ho po paletě.
Zbylou jednu paletu chce muž zavěsit na pantíky a měla by fungovat jako dvířka. 

Musím mu připomenout, že tak ještě neučinil ... :o)


neděle 25. června 2017

TĚSTOVINOVÝ SALÁT ...

s čerstvým špenátem.



Sklidila jsem špenát.

Nejdříve jsem uvařila špenátovou polévku - krém se smetanou a byla jsem zvědavá jak doma uspěji.
Chutnala nám, nefotila jsem, není příliš fotogenická, ale chuťová báječná :o).

Druhý den jsem si pro sebe připravila těstovinový salát se špenátem.



Jednoduchý  recept /inspirovala jsem se v Kuchařce ze Svatojánu/:

- uvařila jsem mašličky
- uvařila jsem vejce natvrdo
- nechala těstoviny vychladnout
- menší okurku hadovku jsem nakrájela na malé kostičky
- utrhla jsem si tři lístky čerstvé bazalky
- připravila zálivku z 1 lžičky medu (nebo třtinového cukru), 1/2 lžičky soli,
 2 lžic vinného octa, 2 lžic olivového oleje
- natrhala špenátové lístky
- vše promíchala



V misce ozdobila vajíčkem a strouhla šupinky sýru parmazánového typu.

Moc jsem si pochutnala ...





sobota 24. června 2017

ZASTAVENÍ DRUHÉ ...

s objektivem fotoaparátu.

Slova netřeba psát.




















Malířova paleta.

Tak zase někdy příště zabrousím do jiného kouta 
mé milované zahrady...





pátek 23. června 2017

JAHODOVÁ BUBLANINA ...

bez tuku.



Jahody stále plodí.


Marmelády ze 3 kilogramů jahod jsou již ve skleničkách.

Jahody do Prosecca - servíruje po večerech manžel.


A já servíruji 

Jahodovou bublaninu ke kávě.




Pro nás dva opět do koláčové formy.

Recept původní na plech :

5 žloutků
250 ml mléka
60 g moučkového cukru
vanilka
lžička citronové kůry
170 g polohrubé mouky
špetka soli
+ sníh z 5 bílků

Má úprava :

3 žloutky
180 ml mléka
30 g moučkového cukru
vanilka, citronová kůra
150 g polohrubé mouky
- žloutky, cukr a mléko jsem nejprve rozšlehala a 
mouku postupně zašlehala
+ sníh ze 3 bílků nakonec jemně po částech vmíchala stěrkou

- peču v troubě na 160°C asi 30 minut.




Jahody kam se podíváš ...





čtvrtek 22. června 2017

OKEM OBJEKTIVU ...

na oblíbená místa.

Zastavení první.



Zahrada, která mi dělá radost.
Zahrada, bez které si nedokážu jarní, letní, podzimní a vlastně ani zimní měsíce představit. 
Vždy má své kouzlo.




Místa, kde nejraději odpočívám.











A to je má odměna za každoroční ohýbání hřbetu při úpravě zahrady po zimě,
při sázení a ošetřování květin, keřů a také zeleniny ve skleníku a na malých záhonech.


Nyní nastal ten čas, kdy mohu vzít do ruky knihu, vybrat si klidný kout a občas také lenošit.

Moje milovaná zahrada ...