středa 26. září 2018

Podzimní pletené šátky...

Jakmile zahlédnu na blogu Vlněných sester název KAL, mé srdce pletařky zajásá a okamžitě čtu text. Nemýlím se, bude to opět zajímavý projekt a rozhodnutá jsem okamžitě. Připojím se. Prohlédnu zásoby v košících, zbytek doobjednám a jakmile jsem doháčkovala obrovitou deku, vyndavám jehlice. Přiznávám, že jsem zpočátku měla celkem podstatné potíže se vzorkem  brioche-tuck stitch, z textu jak se oka pletou jsem byla celá zmatená a vůbec jsem tomu nerozuměla. Pak jsem si vzpomněla, že jsem se přihlásila na FB do skupiny Vlněných sester a obrátila jsem o radu mezi pletařky. A udělala jsem dobře, okamžitě jedna z nich reagovala a jednoduchými slovy mi postup popsala. Upletené jsem vypárala (byl to jenom kousek), začala znovu a pak už vše šlo jako po másle.
Na konci šátku jsem měla na lanku 579 ok.


Different Light od Justyny Lorkowské
  



Barva v reálu je spíš tato na druhé fotce, není oranžová jako na té první.

Jakmile jsem šátek dokončila, pustila jsem se do druhého.

Šátek se stáčí do půlměsíce, v šířce má 48 cm a délka od cípu k cípu je cca 206 cm. V návodu je sice psáno přibližně 160 cm, ale velikost bývá ovlivněná zvolenou přízí. Mám ho prostě větší.
Asi by to chtělo vyfotit na postavě, ale kde sehnat modelku, doma žádnou jinou ženskou nenajdu :o).




Použité příze - Jawoll Magic Dégradé č. 106, Zauberball Crazy číslo 1660 a jednobarevné Jawoll č.249 a 339, jehlice číslo 3,5.

U druhého šátku se mi podařilo, ani nevím jak, přestože jsem si každou řadu odškrtávala, mít o deset ok navíc, takže jsem si upravila závěrečný krajkový vzor, což nebyl žádný problém. Jen s přízí jsem  zápasila a dutinkový zakončovací okraj jsem musela uzavírat dodatečným spojením dvou nitek příze na špulkách, které jsou u každého přadena u Jawollu v dané barvě (pletařky budou vědět).

Tyhle kousky přízí mi zbyly.




A teď nevím, který z těch dvou krasavců si nechám a který daruji.




pondělí 24. září 2018

Háčkovaná deka ...

v pořadí s číslem šest, je již kompletně hotová a začala jsem ji letos háčkovat opravdu včas, takže dárek je připravený a mně se nestane, že bych musela háčkovat po nocích, abych ji stihla zabalit pod nazdobený strom. Záměrně stále nesděluji žádný upřesňující název svátků, ale zřejmě všichni stejně tušíte o čem píšu. Já to ale stále nechci vyslovit ani napsat!
Nyní máme podzim v plné své kráse, který nás ochladí po letošním vyčerpávajícím horku během letních měsíců a v přírodě nám nabídne svou pestrobarevnou paletu jemné krásy. Je to ale skok s tvrdším dopadem, neboť musím okamžitě začít sklízet ze zahrady vše, čemu by útočná chladná rána mohla ublížit. Trochu na mne při ukládání bude padat smutek z toho, že skončí celodenní pobyt v kvetoucí zahradě a zároveň i naše večerní sedánky při sklence vína, svitu měsíce a zářících hvězd se odkládají na příští rok. Nakonec se ale celkem těším, že se budu věnovat po delší době interiéru domu, který očividně strádal mou neustálou nepřítomností a čeká na mne plno restů s úpravami, opravami, renovacemi, přemisťováním a větší generální údržba.

Vrátím se však k háčkované dece.
Opět jsem použila přízi Elian Nicky, s kterou mám ohledně údržby dek dobrou zkušenost a nakombinovala jsem odstíny hnědé se smetanovou. Deka má rozměry 205cm x 106 cm. Vzoreček všem známý - babiččiny čtverce.








Tak snad udělá radost...


sobota 15. září 2018

Pomazánka z tofu...

mne velmi zaujala u Moniky z kopečku a musela jsem ji co nejdříve vyzkoušet. Pravda, můj muž sice sní všechno, ale na některé produkty zdravé výživy hledí s otazníky v očích a tofu patří k těm, které by si dobrovolně sám nekoupil. Jenže, já propašuji do jídelníčku kde co a baví mne potajmu, velmi nenápadně, sledovat jeho reakce.

Pomazánka z uzeného tofu
* 1 cibule
* olej - asi lžíce
* lžička třtinového cukru
* l lžíce balzamika
* 1 balení uzeného tofu
* sůl, pepř
* 1 lžíce majolky/sojanézy
* 1/2 lžíce lahůdkového sušeného droždí

Cibuli nakrájenou na drobno dáme na pánvičku s rozpáleným olejem, osolíme a přidáme lžičku třtinového cukru. Po zhnědnutí cibule přidáme balzamikový ocet nebo redukci a necháme asi minutu vyvařit. Zkaramelizovanou cibuli necháme vychladnout.

V mixéru vše společně následně rozmixujeme, vmíchejte všechnu cibuli z pánve i se zbylou tekutinou, dochutíme lahůdkovým droždím a pepřem, případně solí.





Pomazánka je opravdu chuťově vynikající a já jsem nadšená z dalšího receptu z tofu.
A můj muž? Byl velmi překvapený, když jsem prozradila hlavní složku a prý by ho to vůbec nenapadlo. Chutnala mu :o).

Ještě jsem vyzkoušela z mléka domácí tvaroh. Kupujeme občas v naší oblíbené pekárně mléko v lahvích od farmáře, je vynikající, s vrstvou smetany u hrdla. Samozřejmě se čerstvé mléko musí po otevření co nejdříve zkonzumovat a protože můj muž pije každý den hrnek mléka po snídani, já se občas přidám, nebývá s vypitím problém. Nedávno však nestíhal a po ochutnání pronesl, že už nemá mléko tu dobrou chuť.
Neváhala jsem a přelila mléko do hrnce, přikryla pokličkou a nechala ho dva dny v kuchyni zkysnout. Mléko je opravdu kvalitní, žádný "zápach" se nelinul místností, i po zkysnutí vonělo. Již se oddělovala syrovátka a tak jsem tekutinu zahřála cca na 40-50°C (jak jsem se dočetla na internetu-čím je teplota vyšší, tím je tvaroh sušší a tvrdší), zakryté nechala vychladnout.
Pak už jenom stačilo přes cedník s plátnem přecedit a získala jsem tvaroh (úžasný na posypání ovocných knedlíků). Příště zahřeji méně, abych získala tvaroh krémovitější.





Mějte krásný víkend...












pondělí 10. září 2018

Háčkované žínky...

mám připravené jako doplněk k mým voňavým mýdlům a háčkovala jsem je z příjemné bavlny.







Pomalu se připravuji.
Nechci však ještě ani vyslovovat název těch svátků.
Ne, ne, ne.
Jsou daleko před námi.
Jen já musím pracovat v předstihu, abych ručně dělané dárky stihla vytvořit.

Nyní máme před sebou krásný podzim.
Užívejme si každý den...


čtvrtek 6. září 2018

Voňavá domácí mýdla...

právě dozrála v mé pracovně. Během léta jsem využila jeden týden volna bez dětí, nanosila všechny potřebné suroviny a pomůcky na pergolu, navážila, odměřila a pustila se do alchymie. Moc mne to baví. Připravila jsem šest druhů mýdel, s různými vůněmi, barevná i bezbarvá, s bylinkami a dokonce jsem poprvé míchala dva odstíny mýdlové hmoty.

Tak nahlédněte do mé přírodní laboratoře :o).



A jaká mýdla provoněla náš dům při několikatýdenním zrání ?

Levandulové -  oxid fialový, sušená levandule, levandulový esenciální olej do stopy
dvě varianty



Zázvorové s grepem - oxid žlutý, ricinový olej a zázvorovo grepový esenciální olej do stopy


Meduňkové s mátou - sušená meduňka, esenciální mátový olej do stopy


Měsíčkové s medem -  sušený měsíček, med a esenciální olej Citronella do stopy


Kakaové - esenciální olej Tichá noc, kakao do stopy


Amadeus - sušené růžové okvětní lístky z růže Amadeus, jahodový esenciální olej a oxid červený do stopy


A nyní mne čeká vymyslet balení, pohrát si s popisky a dárky budu mít připravené. Ještě mne čekají další várky, neboť i doma je používáme, ale jaká mýdla to budou netuším. Nechám se inspirovat momentální náladou, vůněmi ze zahrady, otevřu skleničky se sušenými bylinkami a pak se uvidí. To je to, co mne na mýdlaření baví. Nikdy vlastně nevím, jaká barva se chemickým procesem ustálí, jaké vůně se po dozrání z mýdel budou šířit. 

Jedno vím však jistě. 
Úžasně při tom relaxuji, nemám již ten počáteční strach z neznámého při mých začátcích, a cítím jenom příjemné šimrání kolem žaludku z očekávání konečného výsledku.
Je to báječné těšení.

A mýdla jsou lepší a lepší,
Prostě se zdokonaluji... :o).




úterý 4. září 2018

Den a noc...

Letošní léto bylo horké, velmi horké a každý z nás s vysokými teplotami bojoval po svém. Já si užívala, teplo já ráda. Bohužel již tomu tak nebylo, pokud jsem vařila doma v kuchyňce, která je situovaná na východ. Jindy mi slunce vždy dopřávalo krásný výhled na prosvícenou zahradu zlatavými paprsky a já si užívala jasné světlo, ale během letních měsíců mi rozpalovalo okno skoro do bodu varu a mnohdy jsem se "vařila" i já. Na okně nemám žaluzie, ani závěs, které by proti žhavým paprskům v můj prospěch zasáhli. Potřebovala jsem okamžité, či alespoň velmi rychlé, řešení. Bylo mi jasné po zkušenostech, že objednání zhotovení žaluzie během letních dovolených je běh na dlouhou trať a dočkala bych se možná na podzim. Vzpomněla jsem si na červencovou návštěvu u mého bratra, kde mi švagrová ukazovala nové zatemňovací rolety v ložnici. Moc se mi líbily. Vrazila mi do ruky papír s údaji o firmě a doporučila s tím, že montáž je velmi jednoduchá (když to zvládl prý :o) i můj bratr) a čekací lhůta nad poměry krátká. Papír jsem vyhledala,  a na internetu zjistila, že firma na trhu je česká, má přehledné webové stránky s jednoduchým popisem co učinit, jak změřit, vybrat a objednat. Vše doplňovala krátká videa ohledně montáže.
Na nic jsem nečekala, probrala s manželem, neboť on bude ten, co mi roletu na okno namontuje, vybrala barvu, což mi činilo největší problém, nabídka byla široká, ale já se zaměřila na odstín kuchyňské desky a to byl pro mne trochu  oříšek, ale posléze jsem vyřešila i toto, a učinila objednávku. Druhý den mi z firmy volali, ověřili si typ oken (dřevěná eurookna v našem případě), umístění komponentů vlevo či vpravo, jejich barvu a prý mi dají vědět, až bude roleta zhotovená.
Za deset dnů zásilka dorazila, manžel bez problémů či nějakého vyšilování namontoval a já se konečně necítila po ránu v kuchyni jako v pekle.




A tak mi firma FEXI, a jejich rolety DEN A NOC, zachránila život,
neupekla jsem se :o)...



Vzhledem k tomu, že ráda chválím, a to obzvláště české firmy, píšu tento příspěvek. Není sponzorovaný, vše jsem si zaplatila sama (nu možná, že manžel by to přivítal) :o)))). Je to jenom o mé spokojenosti.

sobota 1. září 2018

Snídaňová sklenička...

je  novinkou v mé proměně ve stravování, po ránu. Já, celý život zvyklá snídat pečivo s něčím, se snažím o změnu. V tomto případě se dobrovolně přiznávám, že se zatím přemáhám a statečně odolávám mému oblíbenému chlebu. Obzvláště tomu z místní nové pekárny, kde chleba pečou naprosto úžasný. Musím se s tím poprat.



Pro ty, co běžně snídají ovesné kaše, není dnešní můj příspěvek ničím zajímavý, neboť zajisté se po ránu stravují například vločkami s jogurtem, či různými müsli s mlékem a tak podobně. Pro mne je to ale fakt změna.
Když jsem na internetu zahlédla přípravu snídaňové skleničky, zaujalo mne nejenom její snadná příprava, ale i její využití na výlety a hned jsem vyzkoušela. 


A začala mne bavit příprava různých chuťových variant.
Základem jsou ovesné vločky, které se nasypou do skleničky, přidají se chia semínka (ta jsem při přípravě zkušebního vzorku neměla), mírně zalijí mlékem (kdo nemá rád kravské, použije rostlinné - buď vlastní vyrobené nebo zakoupené), lehce se promíchá a navrství se bílý jogurt (já mám hodně ráda řeckého typu - pro jeho hustotu hlavně). To vše vyplní asi 2/3 skleničky a ve zbytku se fantazii meze nekladou. Na fotce je jogurt lehce stříknutý datlovým sirupem ve společnosti několika kuliček hroznového vína.


Skleničku uzavřu víčkem a nechám do rána odpočívat. Snídaně je hotová. 


Snědla jsem jenom polovinu (dala do lednice a dojedla druhý den), bylo to syté, báječně chutné a já se začala na snídaně těšit. Baví mne si připravit různé varianty, vymýšlím na co bych tak asi mohla mít chuť, a vůbec neřeším pohledy mého muže, z jehož zrakových signálů moc dobře tuším, co si asi  myslí. Sice mne vždy podporuje v každém mém bláznivém nápadu, je pro mne parťákem co mi vždy drží palce, ale přeci jenom při těch společných skoro čtyřiceti letech, mne moc dobře zná a ví jak miluji pečivo. Bílé jsem již vyřadila ze svého jídelníčku před mnoha lety a dám si občas jenom své doma pečené, ale ten chleba vyřadit, to je pro mne výzva.

Já si věřím, že když vystoupím ze své komfortní zóny, oprostím se od letitých návyků ve stravování, dosáhnu cíle, který jsem si dala.

Těch X kilo navíc, co jsem si nastřádala, musí jít nenávratně pryč!!! 

Sama sebe podporuji, že to dám.
A já to dám :o)...