neděle 22. ledna 2017

BĚHEM SOBOTNÍHO VEČERA ...

jsem uháčkovala pro našeho Radka malé prostírky, které jsem mu přislíbila do jeho nového bytu (stěhoval se v létě), ale chuť přišla až nyní.
Zato jsem je uháčkovala všechny pěkně najednou.
Krásných osm kousků.




 Vybrala jsem odstíny barev, které se v jeho obývacím pokoji vyskytují.
Myslím, že má dostatečnou zásobu.

*****

Pustili jsme si s mužem v sobotu večer film
Po čem ženy touží,
s Melem Gibsonem a Helen Hunt.
Já vím, film je starý z roku 2000, ale je veselý a já mám 
Helen Hunt jako herečku moc ráda.


 Nick Marshall (Mel Gibson) je chamtivý šovinistický hlupák, zaměstnaný ve velmi dobře prosperující reklamní agentuře v Chicagu, kterou vede Dan Vanamaker (Alan Alda). Ženy jsou pro něj převážně jako tmel v jeho rukou, což podporuje jeho přesvědčení, že je schopen se vmanévrovat do ženské atmosféry. Je přesvědčen, že jedině on má nárok na uvolněné místo kreativního ředitele v agentuře. Ale "jeho" místo, k Nickově velkému překvapení a zklamání, dostává Darcy Maguire (Helen Hunt), ambiciózní kariéristická žena, která, zdá se, je předurčena být v neustálém konfliktu s egoistickým Nickem. Po nehodě v koupelně (Nick zasažen elektrickým proudem spadne do vany), ráno objeví, že má schopnost poslouchat, co si ženy myslí. Jeho služebná se nepošklebovala jako obvykle, dokonce ani jeho vrátná mu slovně nelichotí, jaké má krásné pozadí. To je, co si tyto ženy myslí, co je uloženo jen v jejich hlavách. Zpočátku je Nick poměrně zděšen, ale brzy je rozverně vzrušen představou, že zná všechno, co je ukryto v ženském mozku. A to se velmi hodí v přítomnosti kolegyně Darcy. Náhle dva rivalové jsou spojenci.(oficiální text distributora).


Vždycky, když se zeptám mého muže jaký film si pustíme (pokud saháme po DVD),řekne - Hlavně ať je to veselé :o).
Jenomže veselých a dobrých filmů je čím dál tím méně.
V poslední době se mi zdá, že se snad přestaly natáčet.

Asi se nemáme tolik SMÁT... 



 

 

sobota 21. ledna 2017

ROSTLINNÉ ČISTIČE VZDUCHU ...

Zatímco o léčivých účincích rostlin se ví celkem hodně, méně známé jsou schopnosti některých pokojových druhů pohltit až 90% toxických látek, které v domácnosti dýcháme.
Vybrala jsem pro vás z Magazínu Doma dnes.





Barvy, laky, parkety, lepidla, nábytek z dřevotřísky či překližky, syntetická vlákna v závěsech a záclonách, ale i cigaretový kouř, čistící prostředky, kosmetika, laky na vlasy. To vše uvolňuje látky negativně se podepisující na kvalitě ovzduší. Ve zvýšené koncentraci mohou tyto látky vyvolávat nejen alergické reakce, ale i bolesti hlavy, podráždění sliznice nosu a očí, dýchací potíže, únavu či migrénu. Některé z toxinů mají dokonce karcinogenní účinky. Které rostliny umějí bojovat proti škodlivinám ve vaší domácnosti ?


Formaldehyd

Nejčastější škodlivá látka v bytě. Je obasžen v dřevotřísce, v kobercích, záclonách a jiných bytových textiliích, ale i v různých izolačních materiálech. Uvolňuje se z kosmetických přípravků, plynových kotlů a z cigaretového kouře. Pohltit jej dokáže chryzantéma či kvetoucí gerbera, které sice nejsou dlouhověké a musí se vyměňovat, ale opticky rozjasní obydlí. Z dlouhotrvajících rostlin lze doporučit nenáročný pokojový břečťan, různé druhy fíkusů, a pokud máte k dispozici velkou plochu, můžete zkusit datlovou palmu. Vhodný je také filodendron a dracéna. Opravdovou zbraní odbourávající formaldehyd a také xylén, který bývá součástí odmašťovacích přípravků, je pokojové kapradí.





Benzen

Je součástí mnoha čistících prostředků, plastů a barev, rozpoštědel, laků či cigaretového kouře. Zlikvidovat ho dokáže obyčejný zelenec nebo stejně nenáročný šplhavník. Tyto rostliny vyřeší také problém s oxidem uhličitým pocházejícím z krbových kamen a krbů.





Čpavek

K údržbě kuchyně se často používají prostředky uvolňující amoniak. Na boj s ním postačí toulitka, potřebuje však dostatek světla. V obývacím pokoji se doporučuje pěstovat bambusová palma.

Trichlorethylen a xylen

Účinnými nepřáteli těchto toxinů jsou pokojové kapradí, datlová a areková palma a také dracéna či azalka indická.





Pokojové květiny asi nechybí v žádné domácnosti, sama jich mám hodně. Bojuji však s místem pro ně, protože každá rostlina má ráda světlo a já nemám u oken široké parapety, což mne velmi mrzí.
Zrovna nyní mi stávkuje Tlustice, neustále shazuje malé lístky na zem a já netuším proč. Fíkus mi v obývacím pokoji vždy zašel, pokojové kapradí také, palmy přezimovávám v ložnici. Nad toulitkou jsem zrovna nedávno přemýšlela, vlastně jsem ji nikdy nepěstovala, ale nechtělo se mi ji nést domů v těch mrazech. Letitý Filodendron mi v létě po napadení puklicí odešel, nepomohlo vůbec nic. 
A tak občas musím svou pokojovou zahradu obměnit, koupit rostliny nové nebo u kamarádek poprosit o odnože.

Tímto příspěvkem jsem se začala víc a víc těšit 
na jaro ...

P.S. Venku je to však stále hodně mrazivé :o((.
  


       

pátek 20. ledna 2017

TĚŽKÝ SEN ...

mne v noci potrápil. Málokdy si sny pamatuji, ale tento se mi přehrává v hlavě již několik dní  a stále se mi myšlenky na něj vrací.

Zdálo se mi, že jsem se procházela zahradou a najednou jsem měla pocit, že se na mne dívá mnoho očí, zvedla jsem hlavu a kolem mne na stromech sedělo veliké množství koček, velkých i koťat. Byly smetanové a některé béžové. Neměla jsem z nich vůbec dobrý pocit a snažila se odejít, začala jsem se jich bát. V tom jsem si podvědomě uvědomovala, že ležím v posteli a cítila jak se ke mne kočka tlačí, jak mne její srst šimrá na krku. A já křičím a křičím, až jsem se uslyšela a pomalu probudila. Byla jsem tak vyděšená, oči mne pálily a já se bála je znovu zavřít. Posadila jsem se v posteli a zhluboka dýchala. Až po chvilce jsem opět ulehla a myslela jsem usilovně na malého andílka se srdíčkem v ruce, kterého jsem obdivovala v nabídce sošek Wellow Tree. Do rána jsem již spala klidně, ale po probuzení se mi sen živě stále vracel.

Musela jsem se podívat do snáře, ale tušila jsem, že to neznamená nic dobrého.
Otevřela jsem VELKÝ SNÁŘ Dagmar Kludské a našla slovo Kočky.

- vidět ji, hladit ji :     Špatné znamení, faleš.
- vzteklá                   :     Čekej těžkosti, pomluvy.
- černá                      :     Zlo, pomsta.
- bílá, mourovatá :     Vyjasní se, ale měj se stále na pozoru. 


Ráno jsem vše začerstva vyprávěla manželovi, ještě celá rozechvělá a on mi potvrdil, že jsem opravdu ze spaní křičela, ale tak divně tlumeně.




Už dlouho jsem ve snáři nehledala ...

 

čtvrtek 19. ledna 2017

PANETTONE ...

je italské jemné pečivo s rozinkami a kandovanou pomerančovou kůrou.
Mívají ho v Lidlu  a pokud tam na něj narazím, neodolám a vždy ho domů koupím. A tak jsem si minulý týden domů nesla úžasnou krabičku s celým jedním kilem této dobroty.







Jak vidíte rozinkami i pomerančovou kůrou v pečivu nešetří a proto je jeho chuť velmi výrazná po pomerančích, což prostě miluji. 
Je zabalený v úžasné krabici a myslím, že by to byl i docela hezký dárek.

Znáte ? ...


 

středa 18. ledna 2017

DIVOČINA ...

poslední kniha, kterou jsem přečetla.

Autorka Cheryl Strayedová, je zároveň i hlavní hrdinkou svého vyprávění.







Anotace :
Pozoruhodně upřímný autobiografický příběh ženy, která se po traumatických událostech rozhodne vyrazit na 1 770 kilometrů dlouhou pěší pouť. V šestadvaceti letech si Cheryl Strayedová, po smrti své matky a krachu svého manželství, myslela, že přišla o vše. Měla pocit, že již nemá co ztratit a učinila nejimpulzivnější rozhodnutí svého života: odhodlala se sama ujít vysokohorskou trasu Pacifik Crest Trail od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Hrdinka, bez jakýchkoli znalostí o přežití v divoké přírodě, se nevyhne střetnutí s chřestýši a medvědy, překonává úmorná vedra či rekordní sníh. Napínavé vyprávění okořeněné humorem živě zachycuje strach i radost mladé ženy tvrdě si razící cestu k cíli navzdory mizivé šanci na úspěch. Pouť ji téměř dožene k šílenství.

-------------------------------------------------------------------------------------------
Byla jsem velmi zvědavá, jak se Cheryl popere při svém putování se svou samotou. To jsem na ní obdivovala nejvíce a jsem přesvědčená, že to bylo velmi odvážné na ženu. Jít sama pustinou, kde nepotkáš živáčka a pokud potkáš lidskou bytost, máš nejprve strach co je to za člověka a zda ti neublíží.  Rovnala si své myšlenky, vzpomínky, pocity, ujasňovala si životní priority, přemítala co vůbec od dalšího života očekává. Loučila se s těmi, kteří již v jejím životě nejsou a nebudou. Byla mnohokrát na pokraji svých sil. Příroda jí ukázala mnohdy i svou nevlídnou tvář.
Držela jsem jí palce celou tu dobu.  A pokud chcete vědět zda došla až do vytčeného cíle, doporučuji si knížku přečíst. Nutí k zamyšlení a to mne bavilo.
Prý byla kniha zfilmována, ale zatím jsem film nedohledala ke shlédnutí.


 

úterý 17. ledna 2017

SOŠKY ...

značky Willow Tree jsou známé a já před lety jednu dostala dárkem. 

Anděl přátelství - pravý přítel
 je dar nebes, je to anděl na Zemi, který stojí při nás.
*****************************

Nedávno jsem ho přesunula na jiné místo v obývacím pokoji, abych na něj lépe viděla a napadlo mne, že by si zasloužil nebýt sám.


 


Willow Tree je důvěrná, osobní linie andělů a sošek a každá z nich představuje vlastnost, která nám pomáhá vážit si lidí kolem nás a objevit krásu okolního světa. Jejich jednoduchost vyjadřuje klid a mír pro ty, na kterých nám záleží. 
Jsou překrásnou dekorací,  která přivede lásku a harmonii do každého domova. Jsou dárkem, který si nese své poselství.


Susan Lordi vdechla figurkám život v roce 1999. Od té doby tato původně textilní výtvarnice ve svém studiu v Kansas City osobně navrhla a ručně vymodelovala a vyřezala originál každé z dnes již stovek figurek. Jak sama říká, její tvůrčí proces je hodně intuitivní, během modelování "skicuje" přímo do hlíny a promítá tak do každé figurky svou individualitu, přístup k životu a pohled na svět. A právě proto jsou figurky tak osobité - laskavé, uklidňující, přátelské a inspirující.
Inspirace autorky Susan Lordi pochází z lásky k rodině, přátelům a přírodě. Její vyjádření je velmi osobní a snaží se zobrazit to, co nám pomáhá vážit si našich bližních a světa kolem nás.




Ze Susaniných originálů vznikají v manufaktuře odlitky z umělé pryskyřice, která věrně napodobuje dřevo. Každá soška je pak ručně domalována a dozdobena. V průběhu let dotáhla Susan techniky ručního zdobení k dokonalosti - jemné vyřezávané vzorky a dekory na šatech andělů, detaily z tepaného kovu nebo plátkového zlata, techniky leptání a dobrušování figurky z každého úhlu tak, aby odkrývala další a další polohy svého sdělení. To vše musí vždy směřovat k jasnému výrazu a všeříkajícímu gestu.







Nakukuji, rozmýšlím, kterou sošku či andílka vybrat. Líbí se mi jich hodně, třeba tyto :





 Měla by být určitě darovaná a tak bych zavčasu měla vyslovit nahlas své přání.

Vždyť budu mít letos opět narozeniny ... :o)

pondělí 16. ledna 2017

JAK JSEM SE ROZLADILA ...

v pátek u sledování pořadu na ČT 1.
To vám musím prostě napsat a prásknout na sebe co se také třeba děje, když jsem sama doma.
Pustila jsem si večer hlavní zpravodajství a najednou jsem zaznamenala, že jakmile jde na obrazovce psaný titulek, ženský hlas ho přečte. Zbystřila jsem a marně přemýšlela co je to za novinku. Jenže ono to pokračovalo i u Četníků z Luhačovic a mne úplně deptalo, když neustále do dění paní říkala co se na obrazovce odehrává, kde kdo stojí, kdo přišel.
Řekla jsem si, že to je jak pro nevidomé, ale rušilo mne to velmi a protože máme novou televizi (TU PANÍ CHYTROU) zkoušela jsem v nastavení zda jsem si třeba omylem něco ve zvuku nepřenastavila. Na nic jsem nepřišla. Z filmu jsem už nic neměla a jak jsem byla rozladěná, napsala jsem přes mobil hned zčerstva komentář do České televize :o).
Druhý den mi přišel mail s odpovědí. Ano, tušíte dobře. Byla jsem za pitomce :O)). Paní mi velmi slušnou formou sdělila, že na ovladači je takové jedno tlačítko (AD) kde je možné si zapnout či vypnout zvukové pokyny pro nevidomé.
Zřejmě jsem do něj nevědomky ťukla a byla jsem kvalitně zvukově instruována co se na obrazovce děje.
A tak jsem slušně poděkovala za informaci a poučení. Stačilo kdybych si vzala do ruky brožuru s návodem na ovladač nové televize a nebyla okamžitě tak akční. Ach jo.




To začínající stáří není hezké ...