neděle 25. listopadu 2018

Baví mne kombinovat...

barvy přízí na šátcích, baví mne kombinace vzorů a proto se k pletení některým šátkům s nadšením vracím a plním přání svým kamarádkám, které se vzhlédly v šátcích, které sama nosím. 
Ráda plním přání.


Different Light

Použitá příze Jawoll č. 248 a Jawoll Twin č.505.
Vznikla nádherná kombinace, z které jsem byla naprosto unesená.
Co říkáte?




Dalším šátkem, který jsem naštěstí měla již dopletený před mým zraněním, byl můj oblíbený

Multnomah

Příze Jawoll Twin č. 505.

Nechala jsem vyznít krásné přechody šedých odstínů v přízi po celém šátku, již jsem s žádnou jinou barvou neexperimentovala.
Moc se mi líbí.



Domlouvala jsem svému palci, prosila ať se brzy zhojí, otok splaskne, přestane mne bolet na dotyk.
Pečlivě jsem ho potírala vlastní tinkturou z ořechových listů proti bolesti.
A on mne vyslechl.
Vypadá to, že dnes vyzkouším vzít opět jehlice do ruky.

Tak mi držte palce... :o).


čtvrtek 22. listopadu 2018

Nedalo mi to...

a dnes jsem se pokusila pomalu, polehoučku, se zvýšenou opatrností, pokrájet zeleninu do kvašáčku. Šlo to! Trvalo mi sice připravit to jedno kilo, které se tam vejde, podstatně delší dobu než obvykle, ale nikam jsem nespěchala.



Připravila jsem si na kvašení :

pekingské zelí
kousek hlávkového zelí
papriku červenou, žlutou a oranžovou
bílou ředkev
malý kousek celeru
cibuli

Vše pokrájené na nudličky jsem zasypala lžící mořské soli. Mělo by to stačit, neboť jsem v jednom pořadu zachytila, že na 1 kg smíchané zeleniny stačí 10 g soli, což je cca 1 lžíce. Pak jsem vše chvíli protřepávala rukama, dokud jsem neměla pocit, že zelenina začíná pouštět šťávu, křehne. Přidala jsem 2 velké česneky nakrájené na malé kousky a kousek čerstvého zázvoru na kolečka. To jsem již jenom lehce vmíchala a dala do kvašáku.




Zelenina bude v kvašáčku 3-4 dny v teple kuchyně a pak ji naplním do skleniček a uložím do sklepa, aby byla v chladnu.

Kvašená zelenina je plná vitamínů, je lahodná a neměli, hlavně v tomto období, bychom opomíjet tento jednoduchý způsob, jak svému organismu dopřát vzpruhu. Stále je to lepší způsob než si v lékárně kupovat zásoby léků.

  
A  pokud nemáte keramický kvašák, zkuste zeleninu dát do obyčejné větší zavařovací sklenice, zatížit menší sklenicí s vodou, uzavřít a počkat si na přírodní zkvašení.

Mé předcházející nakládání zeleniny na mléčné kvašení najdete ZDE  a ještě také TADY.

Doporučuji velmi...





středa 21. listopadu 2018

Bolestná zkušenost...

mne dnes potkala. Byla hodně bolestná, až mi vyhrkly slzy, nemohla jsem vyslovit z pusy ani slovo, jen jsem úpěla. Manžel měl vytřeštěné oči a ani nemukl. Přivřela jsem si palec na levé ruce do dveří u auta. A to pořádně. I po několika hodinách vůbec netuším, jak se mi to mohlo vůbec podařit? Jenže podařilo s takovou vervou, že mám prst modrý, oteklý, nemohu se ho ani dotknout a jsem šťastná, že jsem si ho nezlomila.
Jak během vteřiny si člověk dokáže sám sobě ublížit.



Obvaz hotový ster.č.3 Steriwund



Mám na pár dní po pletení, dokud bolest nepoleví. Přijde na řadu knížka, což je velmi dobrá náhrada. Jenže mne manžel vystrašil větou, že mi asi sleze nehet. Ne ne ne, to vážně nechci ani v myšlence připustit, to se prostě nestane! Zvýšila jsem i hlas, aby mi to vůbec neříkal :o)).

Byla jsem v malém šoku, najednou jsem cítila zvýšenou potřebu sníst něco sladkého, šla jsem hledat do plechovky se sladkostmi, kam běžně vůbec nechodím, a tam na mne vykoukla mini bonboniérka. Jo, to je ono, to mi pomůže. Ujídám malé čokoládové bonbonky a cítím jak je mi uvnitř lépe a lépe. Funguje to! Dobře, sním polovinu a zbytek nechám manželovi, však se také docela vyděsil. Ale co, dám si ještě jeden či dva, vždyť trpím já tou bolestí, ne on. Ochutnám ještě tenhle, a to už je opravdu poslední. Však ty dva, co tam zbyly, mu přeci stačí.



V kuchyni na mne čeká zelenina k nakrájení do kvašáku. Měla bych to zvládnout, zraněný palec je na levé ruce. Jenže zjišťuji, že přeci jenom ten palec potřebuji, abych si vše levou rukou přidržela při krájení. Já nevím, mám se do toho pustit? Nerada bych se dnes ještě ke vší té bolesti pořezala! Nejde to, opravdu ne. Přemístím vše do lednice, ono to počká na zítra.


A tak zjišťuji, že psaní na klávesnici mi jde, palec levé ruky ani při psaní všemi deseti nepotřebuji, jde mi to i bez něj (přeci jenom čtyři roky na ekonomické škole a výuka psaní na stroji se nezapomíná).

Tak jsem si zaznamenala, jak jsem 
NEŠIKOVNÁ...

Auuu!





pondělí 19. listopadu 2018

Arboreal...

je druhým svetrem od návrhářky Jennifer Steingass z podzimního KALu - společného pletení s Vlněnými sestrami, kterým jsem si udělala radost a upletla opět pro sebe. Má motiv listů a nemohla jsem se dlouho rozhodnout jaký odstín zvolit. Starfall byl vyloženě v barvách podzimních, takže jsem se nechtěla opakovat. Nakonec jsem sáhla do zásob a vytáhla přízi Bio Balance od BC Garn, kombinace organické vlny a bavlny. Spotřebovala jsem celkem 276 g (260g hlavní, 16g kontrastní), pletla na jehlicích č.3,5 lemy a č.4 rukávy a tělo.

Dnes vám představuji svého druhého krasavce s vyplétaným sedlem. 



Monitor trochu odstíny zkresluje, ve skutečnosti je vínový a kontrastní výplet je v pudrové (starorůžové) barvě. Svetrům pleteným vcelku jsem opravdu přišla na chuť a celé pletení si užívám. I s občasným páráním :o), bez toho se novoty neobejdou. To mne však neodradí. Už mám v hlavě další kousek, tentokrát povolím uzdu své vlastní fantazii a moc se těším.


Oproti Starfallu jsem zvolila slabší přízi, neboť nejsem příliš zimomřivá a je mi v "tlustých" svetrech až moc velké teplo. 



Asi si budu muset napsat Ježíškovi o nové příze, neboť tempem, kterým jsem se vložila do pletení po skončení léta, budu mít všechny zásoby velmi brzy vypletené. 

Mám z něj radost a tak se zase chlubím :o)).
Snad mi to prominete...



pátek 9. listopadu 2018

Podzimní nostalgie...

Jak na mořských vlnách houpe se mé JÁ. Znám to. Občasný vnitřní neklid mi vnášejí do nitra podzimní dny. Jeden den jsem rozesmátá, šťastná a nabitá energií, druhý den se ploužím po domě, mé oči vidí co by ruce měly dělat, ale není kde se odrazit a získat tolik potřebný elán a chuť. Je to malinkatý boj, kdo s koho. Překonám sužující pocity, neklid a smutek? Vím, že ano a vím, že pošmourné dny pána Podzimu nepůsobí rozechvěle jenom na mne. Jsem vděčná za předcházející dny prozářené podzimním sluncem, které rozehrálo laškovnou hru plnou barev v lesích, na loukách, v zahradách, díky nim jsem v sobě cítila vnitřní náboj, spoustu energie, to vše však začíná postupně slábnout. Opakuje se to každý rok. Podzimní přechod k paní Zimě je pro mne ta nejhorší změna během celého roku. 

Zalévám bylinky horkou vodou, jemně usrkávám z oblíbeného hrnku, nasávám jejich vůni. Do aromalampy kapu pomalu éterický olej, aby mne svou vůní vzpružil a beru do ruky pletení, jenže mé roztěkané myšlenky se rozeběhnou všemi směry. - Ne tam ne, tím se nechci zabývat, to nemohu změnit, nemá cenu se trápit. Ale do těchto dveří, ty neposedná myšlenko, také nenakukuj, tam už vůbec nechci ani vkročit. Něco veselejšího v zásobě nemáš?-
Vstanu a vezmu do ruky dvd s filmy, to chce něco veselého, vtip a humor, ten je potřeba. Mé prsty nadzvedávají jeden lesklý stříbrný kotouč za druhým. Romantika, historické, krimi, detektivky. Kdy jsem vlastně viděla naposledy film, u kterého jsem se opravdu, ale opravdu řehtala na plné kolo? Marně pátrám, nevzpomínám si!!

Jeden den trávíme s mužem na cestě za těmi, které již neobejmeme, které již nepolíbíme, kterým již nezavoláme. Malé mihotavé světýlko ze svíčky na chvilku propojí naše myšlenky, vzpomínky. Jste s námi, moji milí, každý den, nebojte se...
Máme chvíli čas a naše kroky míří do zámeckého parku. Vytahuji mobil, chci si zachytit těch pár okamžiků,  a uvědomuji si, že jsme park vždy navštívili v období jeho plné krásy a i když je zde vše upravené, barevná paleta květin je pryč. A pávi také.
Odcházíme.




Podzimní stopy ve spadaném listí
co šustí, skrývají svůj tvar.
Myšlenky co bolí
do srdce ryjí a nechtějí spát.