čtvrtek 13. prosince 2018

Šátek Bllizard...

Musím zredukovat počet šátků, které jsem napletla, neboť není v mých možnostech je unosit a stále se mi líbí další a další. Rozhodla jsem se z těchto důvodů k prodeji jednoho z nich případné zájemkyni o pletený šátek.

Použitá příze Jawoll Magic a Jawoll, velikost šátku v dlouhé části cca 2 m a střed má výšku cca 80 cm. V případě zájmu mi prosím napište do kontaktního formuláře a domluvíme se mailem.
Je nenošený, vypraný v lanolinu a vypnutý do tvaru.






PLETENÍ JE RADOST.
PLETENÍ JE RELAX...



středa 12. prosince 2018

Obrázky...

Při focení svícnů do výzvy jsem si uvědomila, že nemám nafocené obrázky z mého období používání techniky Découpage, které mám umístěné v přízemí domu. A tak jsem to  napravila. 

Je to již několik let, kdy mne ubrousková technika okouzlila a já vytvářela jeden obrázek za druhým. Mnoho jsem jich rozdala, darovala.

A těchto pár mi jich zbylo.



Découpage je možné použít na různé podklady, dřevo, sklo, keramiko, plátno, karton, kámen, modelovací hmoty. 
Při této technice se používá pro dekorování předmětů motiv natištěný na ubrousku dvou až třívrstvém, který se nůžkami, nebo jemným vytrháním prsty, vystřihne a poté se odstraní spodní vrstvy ubrousku, nalepí se pouze vrchní potištěná vrstva. Na lepení se používá lepidlo na découpage. Pro barvení rámečků jsem používala akrylové barvy, po jejichž zaschnutí se může ještě nanést vrstva krakelovacího laku a vznikne popraskaný efekt. Na závěr se vše přetře lakem. A mne bavilo dokreslovat na rámečky části motivu.









Tyto obrázky zdobí naši chodbu v přízemí, kde samozřejmě není dobré světlo na focení.





Připomněla jsem si své období tvoření technikou découpage.
Znáte?

Mne to tenkrát velmi bavilo...


pondělí 10. prosince 2018

Opatrnosti není nikdy dost...

a nyní mám na mysli dohled u rozsvícených svíček, které se v adventním čase rozzáří v nejednom domě, bytě, pokoji. V minulém příspěvku jsem vkládala své svícny a mnohokrát již i dříve psala o tom, že s příchodem podzimu svíčky zapaluji každý den. Mám ráda mihotavá světýlka, často se při pohledu do nich zasním, zavzpomínám.

Letos jsem si připravila velmi jednoduché adventní svícení na stůl.

Přiznám se, že jsem byla trochu líná vázat větvičkový z jehličnanů, stále jsem se nemohla k ničemu dokopat. O první adventní neděli ještě ráno nebylo ničeho. Až skoro navečer jsem se rozhoupala a výsledkem bylo malé aranžmá.


Pár šišek, vlašské ořechy spolu s lískovými, doprostřed zlatá svíce ve tvaru hvězdy, vedle dřevěný andělíček. A to vše na kulatém podnosu připomínající koláč uříznutý ze stromu i s kůrou (koupeno před několika měsíci v Kik). Do formiček na košíčky jsem dala fialové čajové svíčky, které jsem kdysi v krabičkovém balení dostala, osobně si nejraději kupuji jenom obyčejné bílé.



Včera jsem zapálila druhou svíčku.
Bohužel se stalo to, o čem bych si nemyslela ani na chvilku, že by se u čajové svíčky mohlo stát. V momentě, kdy již byla celá rozpuštěná a hořela asi dvě hodiny, vzplála tekutina plamenem a silně začala hořet. Můj muž seděl naštěstí u stolku, já u jídelního stolu, okamžitě jsem vyskočila a letěla do kuchyně pro mokrý hadřík a tím jsem kalíšek přiklopila. Obývací pokoj se během té malé chvilky začoudil, zasmradil. Zírala jsem úplně vytřeštěně a při představě, že by se toto stalo a nikdo v místnosti nebyl, od plamýnku by mohla chytit šiška, či kalíšek se žárem zkroutit a horká tekutina vylít na dečku na stole, no veselé pomyšlení to opravdu nebylo.
Fialové svíčky jsem ihned odstranila a vyhodila, místo nich do formiček vložila klasické bílé.




Proto apeluji na všechny z vás, které máte v oblibě čajové svíčky, buďte opravdu opatrní a nenechávejte svíčky hořet bez dozoru.
Má nedělní zkušenost mluví za vše. Domnívám se, že asi byla hořlavá barva, kterou svíčky byly přibarvené, jinak si to neumím vysvětlit.




Svíčky zapaluji, ale jsem ještě více opatrná...


sobota 8. prosince 2018

Když svíčka, tak svícen...


Má oblíbená Vyzobaná slunečnice Martina na svém BLOGU vyzvala k prohledání domu či bytu a nafocení našich svícnů. Když jsem si ten den u ní výzvu četla, evidentně jsem byla zabržděná v mysli, neboť jsem zprvu pochopila, že máme nafotit naaranžované vánoční svícny a přemýšlela jsem, zda jsem si jich alespoň několik nafotila během předcházejících vánočních svátků. Pak mi došlo, že je má úvaha zcela zcestná, což se následně potvrdilo jejím příspěvkem o svícnech. Fotka, vzpomínka odkud svícen je, kdo ho případně daroval.
Marti, zjistila jsem, že darovaný mám jenom jeden a došla jsem k závěru, že co si nekoupím, to nemám :o). 


Tento svícen je starý asi 10 let, s původními svíčkami. Bylo mi líto je pálit a dobře jsem udělala, náhradní se snad již ani nedají sehnat.


Mé svícny bez příběhů :






Na všech keramických svícnech je znát, že je používám denně a chystá se pro ně čistící lázeň, ať jsou na svátky krásně čisťounké.










Zamyslela jsem se nad tím, proč mi v rodině nedávají jako dárek svícny, když všichni vědí, jak ráda svítím svíčkami? Asi o nich málo mluvím.

Třeba si Ježíšek má slova přečte... :o)





pondělí 3. prosince 2018

Sobota před adventem...

Když jsem četla výzvu U Blondýny k napsání příběhů s tématikou vánoc, proběhlo mi hlavou, že nemám nijakou zábavnou příhodu, nemám básnické vlohy, fotím ledabyle a jsem v poslední době bez nálady, tím pádem ze mne nic závratného zajisté nevypadne. Nepřipojím se a budu se těšit na počtení u mých oblíbených blogerek.
Jenže dnes ráno jsem si uvědomila, že najednou se mi v hlavě otevírají malé šuplíčky a z nich vylétává pár vzpomínek. Mám snad opravdu něco sesmolit? Dobře, tak já to zkusím, ale bez záruky.

Vánoční střípky

Pamatuješ můj milý P.?

Při těch prvních Vánocích jsme tušili, že určitě nedostaneš volno k opuštění posádky a můj termín porodu se blíží, tak je rozhodnuto, že vánoční svátky budu trávit u tvých rodičů, ti mají doma telefon (v té době ho má málokdo) a tak si věděl, že kdyby něco, sanitka přijede okamžitě. 
Z tvého vyprávění jsem byla připravená, že u vás doma jsou trochu jiné tradice, že se nesmaží kapr, ale rybí filé, že se nevaří rybí polévka. Nebylo to pro mne podstatné. O to větší je pro mne překvapení, když se odpoledne v bytě tvých rodičů rozezní zvonek a můj švagr mi v kastrůlku veze rybí polévku, kterou mi posílá má sestra. Málem jsem se rozbrečela. Však mé emoce byly rozhoupané jak o Matějské pouti. Tobě se nakonec podaří získat opušťák a přijíždíš na pár dnů. Avšak náš syn si stále dává na čas, čeká až zase odjedeš a já již z důvodů přenášení musím nastoupit do porodnice. Narodil se 29.prosince a já s ním trávím Silvestra i Nový rok na nemocničním pokoji. Z porodnice nás odváží tvůj taťka, kterému, než nás propustili, zamrzá auto, nemůže ho nastartovat, tak je celý nervózní a má strach, abychom nenastydli.
A vzpomínáš, když Péťovi byli tři roky a na druhý vánoční svátek, kdy u nás vánoce trávila moje mamka, a společně s ním jsme  se ráno v obýváku dívali na pohádky a on v nestřeženém okamžiku vztáhl ruce na čokoládovou figurku, kterou chtěl uloupit, a stáhl si ji ze stromečku? Všechno se zřítilo na zem, pár vánočních ozdob se roztříštilo na mnoho střípků a on tam stál, své šedomodré oči měl tak veliké, že jsem myslela, že mu snad vypadnou z důlků, celý se třásl tím dětským strachem, koulely se mu slzy jak malé perly a já ho utěšovala, že se nic nestalo, že všechno rychle uklidíme a stromek tatínek zase postaví.

A v sobotu, před letošní první adventní nedělí, mne tenhle okatý klučina objímal v náruči, v níž jsem se ztratila jako by  nic a loučili jsme se před odjezdem Je z něj ohromný chlap, kterému příští rok bude čtyřicet.
"Tak mami, jak se ti líbila naše první předvánoční zabijačka u nás doma? Asi přebereme tu vaši tradici, co myslíš? A tobě tati moc děkuji za rady a pomoc. No, však bráchové se také snažili."

Byli jsme všichni opět pospolu. Jen už ti naši drobečci mají své dospělé životy.








Krásný, poklidný adventní čas.
A buďme, co nejvíce to půjde,

pospolu...

















neděle 25. listopadu 2018

Baví mne kombinovat...

barvy přízí na šátcích, baví mne kombinace vzorů a proto se k pletení některým šátkům s nadšením vracím a plním přání svým kamarádkám, které se vzhlédly v šátcích, které sama nosím. 
Ráda plním přání.


Different Light

Použitá příze Jawoll č. 248 a Jawoll Twin č.505.
Vznikla nádherná kombinace, z které jsem byla naprosto unesená.
Co říkáte?




Dalším šátkem, který jsem naštěstí měla již dopletený před mým zraněním, byl můj oblíbený

Multnomah

Příze Jawoll Twin č. 505.

Nechala jsem vyznít krásné přechody šedých odstínů v přízi po celém šátku, již jsem s žádnou jinou barvou neexperimentovala.
Moc se mi líbí.



Domlouvala jsem svému palci, prosila ať se brzy zhojí, otok splaskne, přestane mne bolet na dotyk.
Pečlivě jsem ho potírala vlastní tinkturou z ořechových listů proti bolesti.
A on mne vyslechl.
Vypadá to, že dnes vyzkouším vzít opět jehlice do ruky.

Tak mi držte palce... :o).


čtvrtek 22. listopadu 2018

Nedalo mi to...

a dnes jsem se pokusila pomalu, polehoučku, se zvýšenou opatrností, pokrájet zeleninu do kvašáčku. Šlo to! Trvalo mi sice připravit to jedno kilo, které se tam vejde, podstatně delší dobu než obvykle, ale nikam jsem nespěchala.



Připravila jsem si na kvašení :

pekingské zelí
kousek hlávkového zelí
papriku červenou, žlutou a oranžovou
bílou ředkev
malý kousek celeru
cibuli

Vše pokrájené na nudličky jsem zasypala lžící mořské soli. Mělo by to stačit, neboť jsem v jednom pořadu zachytila, že na 1 kg smíchané zeleniny stačí 10 g soli, což je cca 1 lžíce. Pak jsem vše chvíli protřepávala rukama, dokud jsem neměla pocit, že zelenina začíná pouštět šťávu, křehne. Přidala jsem 2 velké česneky nakrájené na malé kousky a kousek čerstvého zázvoru na kolečka. To jsem již jenom lehce vmíchala a dala do kvašáku.




Zelenina bude v kvašáčku 3-4 dny v teple kuchyně a pak ji naplním do skleniček a uložím do sklepa, aby byla v chladnu.

Kvašená zelenina je plná vitamínů, je lahodná a neměli, hlavně v tomto období, bychom opomíjet tento jednoduchý způsob, jak svému organismu dopřát vzpruhu. Stále je to lepší způsob než si v lékárně kupovat zásoby léků.

  
A  pokud nemáte keramický kvašák, zkuste zeleninu dát do obyčejné větší zavařovací sklenice, zatížit menší sklenicí s vodou, uzavřít a počkat si na přírodní zkvašení.

Mé předcházející nakládání zeleniny na mléčné kvašení najdete ZDE  a ještě také TADY.

Doporučuji velmi...





středa 21. listopadu 2018

Bolestná zkušenost...

mne dnes potkala. Byla hodně bolestná, až mi vyhrkly slzy, nemohla jsem vyslovit z pusy ani slovo, jen jsem úpěla. Manžel měl vytřeštěné oči a ani nemukl. Přivřela jsem si palec na levé ruce do dveří u auta. A to pořádně. I po několika hodinách vůbec netuším, jak se mi to mohlo vůbec podařit? Jenže podařilo s takovou vervou, že mám prst modrý, oteklý, nemohu se ho ani dotknout a jsem šťastná, že jsem si ho nezlomila.
Jak během vteřiny si člověk dokáže sám sobě ublížit.



Obvaz hotový ster.č.3 Steriwund



Mám na pár dní po pletení, dokud bolest nepoleví. Přijde na řadu knížka, což je velmi dobrá náhrada. Jenže mne manžel vystrašil větou, že mi asi sleze nehet. Ne ne ne, to vážně nechci ani v myšlence připustit, to se prostě nestane! Zvýšila jsem i hlas, aby mi to vůbec neříkal :o)).

Byla jsem v malém šoku, najednou jsem cítila zvýšenou potřebu sníst něco sladkého, šla jsem hledat do plechovky se sladkostmi, kam běžně vůbec nechodím, a tam na mne vykoukla mini bonboniérka. Jo, to je ono, to mi pomůže. Ujídám malé čokoládové bonbonky a cítím jak je mi uvnitř lépe a lépe. Funguje to! Dobře, sním polovinu a zbytek nechám manželovi, však se také docela vyděsil. Ale co, dám si ještě jeden či dva, vždyť trpím já tou bolestí, ne on. Ochutnám ještě tenhle, a to už je opravdu poslední. Však ty dva, co tam zbyly, mu přeci stačí.



V kuchyni na mne čeká zelenina k nakrájení do kvašáku. Měla bych to zvládnout, zraněný palec je na levé ruce. Jenže zjišťuji, že přeci jenom ten palec potřebuji, abych si vše levou rukou přidržela při krájení. Já nevím, mám se do toho pustit? Nerada bych se dnes ještě ke vší té bolesti pořezala! Nejde to, opravdu ne. Přemístím vše do lednice, ono to počká na zítra.


A tak zjišťuji, že psaní na klávesnici mi jde, palec levé ruky ani při psaní všemi deseti nepotřebuji, jde mi to i bez něj (přeci jenom čtyři roky na ekonomické škole a výuka psaní na stroji se nezapomíná).

Tak jsem si zaznamenala, jak jsem 
NEŠIKOVNÁ...

Auuu!