pátek 31. května 2019

Štětec a barvy...

střídám v poslední době ve svých rukách s jehlicemi, takže nevím od čeho mne ruce bolí víc. Loňské a předloňské natírací plány se konečně v letošním roce uskutečnily. Opravili jsme na dřevěných zábradlí ztrouchnivělá prkna, která bylo nutné natřít. Pnoucím růžím jsme nechali u kamaráda truhláře zhotovit novou opěru, bylo nutné impregnovat, natřít.
Měla jsem v hlavě ale i další nápady, nad některými jsem opravdu váhala a rozmýšlela, zda do nich jít. Před měsícem jsem si řekla - Líbí se ti to? Chtěla by si to tak na zahradě mít? Pokud odpovídáš Ano, jdi do toho směle hned. Nic neodkládej na pak a potom!

Kdysi před lety jsem  v jednom časopise narazila na rozhovor s Ivou Hüttnerovou o její zahradě. Přiložené fotky mne chytily za srdce. Můžete nahlédnout třeba TADY. Jednoduché řešení malé zahrady, útulné. Vnesla do různých koutů modrou barvu - nádoby, nátěry. A já byla lapena. Nikdy bych nevěřila, že modrá barva v záplavě zeleně přináší natolik zajímavý prvek. Ne každému se to samozřejmě líbí, ale tak je to se vším, každý máme vlastní vidění.

Své první pokusy s natíráním nádob modrou barvou jsem si vyzkoušela ZDE, barva stále na nich drží a nechávám je osázené i přes zimu venku. 

Letos přišla na řadu dřevěná souprava stolku a dvou židlí, které máme u vchodu na zahradu pod stříškou a často si zde posedíme s dopolední kávou brzy na jaře.
Koupila jsem opět osvědčený Eternal.


Po...

Před...





Dalším mým plánem byla větší souprava, stůl a čtyři židle, vše je skládací a využíváme k posezení u bazénu. Je to již letitá souprava, prošla nátěry, stůl má již vyměněná prkénka, ale konstrukce je kovová a bytelná. Nohy již při zakoupení byly natřené zeleně. A to jsem se rozhodla změnit na modrou.




Zároveň jsem natíráním získala další drobné doplňky v modré barvě. Malé lucerničky byly původně světle modré, koupené před lety v Jysku, doznávaly již mírné korodování, které jsem zbrousila smirkem a natřela Eternalem dvěma vrstvami.

Nový kabátek dostala i ptačí klícka, původně šedá, kterou jsem kdysi dostala od syna pod stromeček.
Myslím, že v novém hávu jí to sluší daleko více, i ptáček si ji okamžitě vybral za svůj domek.




V plechovce zbylo barvy sotva po dně a já si splnila své vysněné přání.

Vnesla jsem modrou do naší zahrady...


středa 29. května 2019

Bramboráčky veganské...

Ne, nestává se ze mne ani vegetariánka, natož veganka, ale vyhledala jsem si pro náš oběd recept v kuchařce od Evy Francové, ze které opravdu často čerpám novinky.
Snažím se během týdne vařit bez masa, to připravuji jen o víkendu, a baví mne zkoušet zajímavé recepty, kterými zpestřím náš jídelníček.

A tak jsem nalistovala

Bramboráčky trochu jinak


* brambory
* 1 červená cibule
* 1 lžička soli
* 40 g Hrašky nebo 1 vejce- pak už není jídlo veganské :o) 
* mletý pepř, muškátový oříšek
* bramborový škrob
* olej na smažení

- nastrouháme brambory, osolíme, přidáme Hrašku rozmíchanou v 50 ml vody, nakrájenou cibuli na jemno, pepř a strouhaný muškátový oříšek. Zahustíme bramborovým škrobem na středně husté těsto, smažíme placičky.






K bramboráčkům jsem zvolila jako přílohu vlastní kvašenou zeleninu, muž dal přednost kyselým okurkám.

Doporučuji vyzkoušet, my si pochutnali moc a moc, určitě je brzy využiji i jako přílohu třeba k masové směsi.

Dobrou chuť...


pátek 24. května 2019

Jaycee...

je jméno mého nového upleteného kardiganu, autorka návodu Isabell Kraemer, která se stává mou oblíbenou. Její pletená díla se mi moc líbí a styl mi sedí. Už mám hotový i  Dexter, jen chybí přišít knoflíky, které jsem dnes konečně sehnala.

Jaycee je teplejší svetr, pro chladnější dny či večery na šaty, ke kalhotám, ideální. Zvolila jsem přízi od Scheepjes Stone Washed č.802, spotřebovala jsem 538 g, pletla na jehlicích č.3,5 a 3,25. Podle vzorku a přeměření mi vyšla velikost M1, ale měla jsem zvolit o číslo menší, velikost S by mi bohatě stačila. Nevadí, je prostě volnější. Ale pokud se mi praním zvětší, budu mít problém, komu já ho nabídnu.




Dnes jsem využila oblečených šatů a požádala mého muže o vyfocení svetru. Když jsem pózovala pár minut u dveří, řekl mi, že mám hlavu ve stínu. Už jsem se začínala potit, svetr je opravdu teplý, a rychle jsem se přemístila na jiné stanoviště, kde jsem tedy byla ve stínu celá. Když jsem si prohlížela později stažené fotky, zjistila jsem, že spolu se mnou v pozadí vyfotil i pasoucí se krávy, vedle sloupu se válely pytle s mulčovací kůrou a nacházela jsem další všelijaké nechtěné detaily, se kterými se můj muž při focení vůbec nezaobírá. A tak má zkušenost s jeho focením mi vždy velí ho ponoukat -  ještě foť a ještě tady, protože vím, že výběr fotek bude těžký.


No prostě hlava ve stínu - no a co, že?



Tak já jdu přišívat knoflíky.

Mějte krásný víkend...

P.S. V posledních pár dnech blog zanedbávám, vím. Má kamarádka těžce onemocněla a já jsem z toho celá rozhozená, mé myšlenky každý den patří jí. Snad budu moci napsat více, zatím to bez slz nejde...

sobota 11. května 2019

Švestkový koláč...

kakaový s polevou, kde jsem opět využila zásobu v mrazáku. Recept získaný v Kuchařce ze Svatojánu.


Jednoduchý, rychlý a velmi, velmi chutný.

Kakaový švestkový koláč s polevou

* 200 g polohrubé mouky
* špetka soli
* 50 g kakaa
* 80 g cukru
* 2 lžičky prášku do pečiva
* 1/2 lžičky jedlé sody
* 200 ml mléka
* 1 vejce (nebo 1 lžíce Hrašky)
* 100 ml slunečnicového oleje

poleva
* 30 g kokosového oleje (kupuji v Lidlu)
* 50 g datlového sirupu
* 30 g bramborového nebo kukuřičného škrobu
* 3 lžíce kakaa
* 200 ml vody

- smícháme suché ingredience, v mléce rozmícháme 1 lžíci Hrašky (či 1 vejce) a olej, vlijeme do mísy k mouce. Dobře promícháme a dáme do koláčové formy, poklademe půlkami švestek. Pečeme při 170°C asi 40 minut.
V kastrůlku rozehřejeme do varu kokosový olej s datlovým sirupem a vlijeme rozmíchané kakao a škrob ve vodě, vaříme do zhoustnutí, stále mícháme. Rozetřeme na koláč, posypeme drcenými kakaovými boby a kokosovými lupínky - neměla jsem, posypala mandlovými kousky.



Koláč je vláčný a moc nám chutnal, o čemž svědčí následující fotky.



A já jsem spotřebovala další várku ovoce z mrazáku...


pátek 10. května 2019

Prosba...

na vás, milé blogerky. Ztratil se mi nedopatřením při razantním úklidu v počítači odkaz na jeden blog, který jsem ráda sledovala, ale autorka se víceméně před rokem odmlčela. Jmenovala se myslím Věrka a na blog dávala fotky ze své zahrady, hlavně pěstování zeleniny. Měla dva vnuky. Ráda pletla. Vzpomínám, že jednou psala, že její manžel prodělal srdeční operaci.  Dávala na blog úžasné rady ohledně pěstování zeleniny bez chemie. Před asi dvěma roky jsem si vytiskla její rady na přírodní hnojení a boj proti škůdcům. Jednalo se hlavně o různé jíchy, jejich ředění a tak. Písemnou podobu stále uchovávám, ale odkaz na její blog se mi prostě ztratil. A já hlava děravá si nemohu vzpomenout na název jejího blogu.
Nenapadá některou z vás,  který blog se marně snažím najít? Vím, že blogů je mnoho, ale já jsem na ni určitě narazila přes vaše blogy, které sleduji.
Tak zkouším štěstí...

Moc děkuji za jakoukoli případnou informaci.
Ála

čtvrtek 9. května 2019

První letošní...

focení zahrady. Již své barevné květy rozvinuly skalničky, první poslové, kteří mi sdělují, že přežili zimu a předvádějí svou krásu. Každý rok očekávám s obavou, kolik jich vymrzlo. Letos jenom jediný úbytek a již mám slíbený kousek krásných, melírovaných, hvozdíků od kamarádky.

Procházka beze slov.















A zde malé nahlédnutí na bylinkovou část, která rostlinami hezky zarůstá.



V zeleninové části se již záhonky začínají také zelenat. Letos poprvé budeme navádět okurky nakládačky na síť v rámu, jsem moc zvědavá na tento způsob jejich pěstování.




Ve skleníku se musí občas zakleknout.

Avšak to hekání při zvedání... :o)



úterý 7. května 2019

Paulie...

tak se jmenuje kardigan od Isabell Kraemer, který jsem si vyhlédla na Ravelry. Ach, tam je ale krásných svetříků, až oči přechází.

Použila jsem přízi Jawoll Magic Dégradé č.126, měla jsem ji doma v zásobárně přízí, kde čekala na svou příležitost. Prolínání modré, hnědé a béžové mi přesně pasovalo na tento svetr, měla jsem okamžitě jasno, že si ho upletu právě z ní. Na lemy jsem vybrala s pomocí Vlněných sester, které jsem požádala e-mailem o pomoc vyhledáním v jejich obchůdku, neboť přeci jenom přes monitor některé odstíny matou. A trefily jsme to báječně.

Spotřeba: 215 g Jawoll Magic Dégradé č.126 a 74 g Jawoll č.07
Jehlice : 3,5 jak na tělo, rukávy, tak i na lemy (poznatek - příště vezmu na tuto přízi raději č.3)
Velikost : dle návodu M

Dnes první otestování a jsem spokojená, bude určitě můj oblíbený. Líbí se mi nepravidelnost pruhů, které vlastně k sobě ani nenavazují při zapnutí, prostě takový pruhový chaos, příze si dělá co chce.





Během chladných dnů jsem si na jehlice nahodila hned dva nové projekty, nemohla jsem vydržet, abych nevyzkoušela novou přízi, která mi dorazila v balíčku.
Budou to další dva kardigany, netroškařím :o).




Jsem prostě lapená...


sobota 4. května 2019

Ovocný koláč...

s křupavou drobenkou ze zamraženého ovoce. Musím zpracovávat zbývající zásoby a tak jsem vyndala jahody a strouhaná jablka.
V mé oblíbené Kuchařce ze Svatojánu jsem totiž našla zajímavý koláč.



Jahodový koláč s křupavou drobenkou

* 375 g polohrubé mouky
* 100 g cukru
* 1 lžička kypřícího prášku
* 1 lžička jedlé sody
* 500 g strouhaných jablek
* 100 ml oleje
* 170 ml mléka

* 6 lžic ovesných vloček
* 2 lžíce strouhaného kokosu
* 2 lžíce sladového sirupu (dala jsem datlový)

- smícháme všechny suroviny v těsto v míse a rozetřeme na vymazaný a vysypaný plech, poklademe jahodami a posypeme drobenkou. Pečeme při 200°C cca 30 minut.
Toť vše. Jednoduchý koláč, že? A ovoce se může obměňovat dle možností. V mrazáku ještě čekají třešně a ostružiny, společně s pytlíky nastrouhaných jablek.



Byl to vynikající, lahodný, jemný a nadýchaný koláč.

Dobrou chuť...