středa 13. června 2018

Zelné dupáky...

je zvláštní název jedné velké dobroty.

To si takhle jedno vlahé ráno čtu na jednom blogu příspěvek o pleteném svetru a tam najednou fotka zvláštních noků v misce s textem -  a v kuchyni Dupáky... znáte?
Neznám, a tak jsem se v komentáři optala na případný recept.
Byla jsem odkázaná, abych si vygooglovala :o))).
Nu, proč ne, co se psát s receptem, že?

Slovo Dupáky ve mně vyvolalo zvědavost a tak jsem tedy googlovala (hrozné slovo!!!) a našla recept, vyzkoušela, ochutnala a s radostí se na svém blogu o něj podělím i s vámi.



Zelné dupáky

250 g hlávkového zelí
1 vejce
200-300 g hladké mouky
100 g tvrdého nastrouhaného sýra
1 cibule
sůl
olej
anglická slanina






Opražíme si slaninu nakrájenou na malé kostičky, osmažíme si cibulku.

Zelí nakrájíme na velmi jemné nudličky, posolíme a necháme odstát, aby pustilo šťávu, občas rukama prohrábneme, to urychlí změknutí.
Přidáme vejce a mouku, aby vzniklo středně tuhé těsto (pokud zelí pustilo šťávy málo, přidáme trochu vody).
Z těsta tvarujeme pomocí dvou lžic noky (jako větší halušky), které vkládáme do vařící vody. Až vyplavou na povrch, vaříme asi 5 minut.

Na talíři sypeme strouhaným sýrem, opraženou cibulkou a slaninou.

Moc nám všem chutnalo. Čekala jsem, že Jonášek neznámé jídlo nebude chtít, ale on je prostě úžasný strávník. Jen odmítl posypání sýrem a cibulkou, to prý nemá rád, avšak slaninou nepohrdl.

No chlap... :o)


pondělí 11. června 2018

Změna programu...

u babičky je vždy povolena.
U babičky není nic důležitějšího na programu, aby ho nemohla změnit :o) kvůli vnoučatům.

Dětský den pro našeho Matýska nedopadl zrovna optimálně a při skákání v Jumping parku se mu zdařil tak špatný dopad, že to odnesly kůstky u palce na levé noze.

V pátek k nám měl jít spát a trávit u nás sobotu.
Telefonoval, že nepřijde, jedou na pohotovost a pak mi dá vědět.
Zatím mi přichází MMS s fotkou fialového a oteklého palce.
To jsou ty technické vymoženosti, hned o všem vím a vše mohu vidět na vlastní oči.
No nevím, ale lépe mi nebylo, když jsem fotku shlédla.

"Babí, tak to mám polámané, teď zafixované, nohu musím mít 3 týdny v klidu a jsem o berlích," podává mi hlášení po návratu z nemocnice.


"Ale já bych zítra přišel, teda mamka mne klidně přiveze."

Domlouvám se s jeho mamkou, že může být ten klidový týden u nás, aby nebyl doma sám a odpoledne si ho odvezou a ráno zase přivezou.

Raději ať poskakuje s berlemi u nás po zahradě, polehává na lehátku a tráví čas venku, než doma u televize nebo s mobilem v ruce.



V úterý ho odváží mamka na kontrolu a doktorovi se vůbec nelíbí, že je to stále oteklé a musíme poctivě ledovat.
Tak ledujeme, až má kluk nohu málem omrzlou.


Mezitím paní učitelka posílá od všech ze třídy pozdravení a objemný výpis z každého předmětu, co musí doma probrat. Konec školního roku se nezadržitelně blíží.
Na mne vychází Český jazyk a Vlastivěda, což si velmi oddychuji, Angličtinu bych s ním fakt nezvládala a musela bych věřit všemu, co by mi navykládal.
A tak doplňujeme i/y, označujeme podmět a přísudek, vysvětlujeme si novou látku a já ho chválím, jak mu to dobře jde.
Pak si uvědomuji, že pokud dostane z písemky, či testu, špatnou známku, bude to svádět určitě na mě, to by se mu náramně hodilo :o).


V poslední den píše referát o Bezdězu (měli si vybrat hrad nebo zámek v našem kraji), společně hledáme informace na Wikipedii a on si skládá věty, aby splnil zadání deseti vět. Šlo mu to dobře, až mne překvapil.
A pak ještě slepá mapa a doplňování řek. Tady má mírné problémy u těch méně známých, ale několikrát procvičíme a už je to lepší.

při focení se mi podařilo mapu obrátit :o)))

Tento týden už je ve škole a já jsem moc zvědavá jaké budou známky z písemek.

Snad nebude malér.
Babíííí...




středa 6. června 2018

Anglická pnoucí růže...

Davida Austina  Crown Princess Margareta 
byla další z pnoucích růží, kterou jsem si chtěla na zahradu pořídit.


V loňském roce jsem si je objednala, v jiném zahradnictví než předcházející růže Kordes, z kterých jsem naprosto nadšená, v říjnu dorazily dvě rostlinky, pečlivě jsme je zasadili a na zimu zakryli.
Letos na jaře jsem k nim každý den chodila a neustále sledovala jejich růst a doufala, že dobře zakořenily.

Začaly nasazovat lístky a já začala mít obavy, které se po pár týdnech potvrdily.
Obě růže byly plané.
Nastalo veliké zklamání a také zlost, protože růže zrovna levné nebyly.
Ještě, že mám zvyk si všechny doklady uložit a nebyl problém okamžitě dohledat fakturu a originální visačku, označující anglickou růži.
Růže jsem nafotila a poslala fotky mailem do zahradnictví s dotazem, bohužel mi bylo potvrzeno, že jsou plané. Jejich omluvy mi samozřejmě radost z růží nepřinesly. Majitelka mi sdělila, že nejsem první, kdo letos růže reklamuje a že vše již řeší se školkařem, který má k pěstování licenci a odkud ona nakupovala. Chápu, že se to v množství roubování může stát, ale pokud je nás víc, komu růže zplaněly, tak školka cosi velmi zanedbala a růže znehodnotili.



A závěr?
Vrátí mi peníze a na podzim si mám objednat znovu, prý mají již dohodu se zahraničním dodavatelem, kde je záruka naprosté kvality.
Reklamovali jste někdy rostliny?

Jsem sice z planých anglických růží rozčarovaná, ale pohled na květy obsypané pnoucí růže od Kordes - červený Amadeus a žlutý Golden Gate, mi každý den rozjasní.









Nechápu, jak při suchém počasí, které panuje, dokáží nasazovat tolik poupat.

A tady malá ukázka dalšího plného nasazení květů. Po odkvetení však musí dojít k rozsazení. 
Bohužel nevím jak se rostlina jmenuje, před lety jsem dostala odnože a nezapsala si název.
Květináč skoro praská tlakem :o).





Každý den vyhlížím mraky s vodou, ale žádný nad námi svou náplň nevylije a zahrada marně volá po dešti. Trávník vypadá jak v prudkém létě v Řecku a sekačku nevytáhneme zřejmě delší dobu z garáže. 
Jsem sice teplomilný člověk a teplé dny mi vůbec nevadí, ale děsí mne veliký nedostatek vody po celém území naší země. Bouřky pak přinesou jenom záplavy a pohromy.

Jaké vlastně bude asi letošní léto?...




sobota 2. června 2018

Pořídila jsem si pomocníka...

na mytí oken. Měla jsem ho v hlavě již delší dobu, ale vyčkávala jsem na příznivější ceny, neboť je to věc, kterou nemusím mít hned.
Kdo si počká, ten se dočká.
A já se dočkala.

Aku čistič oken.


Určitě jste zahlédli mnoho reklam na tyto čističe od různých značek, já jsem nedávno získala 20% slevu díky jednomu deníku, kde byly v příloze různé slevové poukázky do obchodů, mimo jiné i na značku Leifheit, tak jsem ji okamžitě využila a aku čistič si objednala.



V našem malém domku mám hrozně moc oken k čištění.
Mám je spočítané :

15 velkých tzv.balkonových (hodně jich je v zimní zahradě)
9 klasické velikosti
5 střešních
2 sklepní

Nikdy nemám umytá okna všechna najednou, to se opravdu nedá zvládnout a tak vždy postupuji postupně.
Používala jsem léta stěrku od Viledy s teleskopickou tyčí, ale holka již má své za sebou. Nový modernější pomocník byl pro mne lákavý, nyní ho mám již vyzkoušeného, a jsem tak nadšená, že mi nedalo se s vámi o zkušenost nepodělit.
Nevěřila jsem vlastním očím, jak se skla vyčistila naprosto dokonale, ani jediná šmouha, leskla se neskutečně.

Aku čistič :
  • vysává a leští okna beze skvrn
  • inovativní čištění oken díky elektrickému odsávání vody
  • vhodný na klasická i střešní okna, zrcadla, sprchové kouty, dlaždice
  • špičková kvalita, vyrobeno v Evropě
  • kompatibilní s Leifheit Click systémem - ideální pro vysoká okna, světlíky a zimní zahrady
  • Standby senzor pro maximální výdrž baterie (cca 35 min)
  • velký otvor nádrže pro snadné vyprazdňování a komfortní čištění
  • nabíječka je součástí balení


A jak je to AKU, tak to zaujalo i manžela a že ho prý vyzkouší na skla v autě.

Jinak se k mytí oken samozřejmě nikdy nehrne :o)).

Mějte pohodovou sobotu...