úterý 6. června 2017

JITRA V DŽENÍNU ...

od autorky
Susan Abulhawaové.



Anotace :

Rodina Abúlhedžájových žije v malebné palestinské vesničce a živobytí jim už po generace zajišťují jejich olivové háje. Po vzniku státu Izrael v roce 1948 však náhle ztrácí sovu půdu i domov,  jsou násilně vystěhováni do utečeneckého tábora v Dženínu. Návrat na původní území se čím dál jasněji jeví jako nemožný a rodina navíc přichází o malého chlapce, jehož unese izraelský voják, aby ho se svou neplodnou manželkou vychovával podle židovských tradic.
Poutavá sága o trpkých osudech čtyř generací jedné palestinské rodiny, která ztratila všechno krom naděje, že se jednoho dne znovu vrátí do svého domova, odehrávající se na pozadí více než šedesát let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu - jednoho z nejkomplikovanějších konfliktů současnosti, který rozdělí nejlepší přátele a bratry postaví se zbraněmi v rukou na opačné strany barikády.


Tohle není kniha veselá, zábavná, romantická.
Je o bolesti, smutku, naději, víře, avšak i o lásce, radosti ze života, touhách.
Je plná zvratů a událostí, které obyčejný člověk změnit nemůže, ale nejvíce se ho dotýkají.
Je plná napětí a soucitu.
Vyvolává pocit nepochopení bezdůvodného zmaru lidských životů.

Jak si mohou lidé navzájem tolik ubližovat.
Ve jménu čeho?

Vždyť to slyšíme stále, vždyť to vidíme stále, vždyť o tom čteme stále.
Za vším je nenávist, netolerance, lačnost.

A ponaučení si nebereme ...


Knihu velmi doporučuji.

6 komentářů:

  1. Zítra jdu do knihovny, takže mám tři názvy knížek teď o Tebe, které tam budu hledat.
    Tady teď o půl osmé prší, což je dobře. Asi 4x se blýsklo, zahřmělo, ale jinak se nic zlověstného nekonalo. Jen se rozpršelo. Ale co není, může být.
    Hezký večer!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jsem zvědavá Hani zda v knihovně některou budou mít.
      U nás leje od odpoledne, zahrada si libuje a slimejši také :o(.
      Ála

      Vymazat
  2. Alenko, moc hezká recenze. I takové knihy je třeba číst. Rozhodně si ji přidávám na seznam, ale dostane se na ní asi až na podzim. Nechápu, jak to všechno stíháš?:-)
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hodně mne kniha vybídla k zamyšlení.
      Já nyní odložila háček i jehlice (asi mám namožené karpály) a rozložila jsem si venkovní činnosti na pletí zahrady a četbu knih :o)) Henrieto. Ale stane se mi, že ráno si sebou beru ven knížku a navečer ji zase nesu domů, aniž bych přečetla jedinou stránku.
      Ála

      Vymazat
  3. Alenko, opět děkuji za inspiraci... jen bych se chtěla pozeptat, zda neznalost dějinných událostí při čtení neruší, nebo zda se v knize dozvíme i něco z dějin... Děkuji a přeji pěkné dny (déšť tedy v dobrém závidím, u nás je neustále sucho, neprší a neprší - včera to na radaru vypadalo, jako by tu byl přímo uragán a kroupy, přitom spadlo pár kapek, chodník suchý...), Peťka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já byla ráda, že jsem se právě dozvěděla tak trochu o historii letitého konfliktu, kterému někdy mám problém porozumět z tiskových zpráv dnešní doby.
      Měj se hezky Peťko.
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála