neděle 18. června 2017

KROKY V TEMNOTĚ ...


Michelle Paverová.

Kamarádka mi vybrala 
"hrůzostrašný příběh" z dalekých Špicberků.



Nevyhledávám hororové filmy, natož knihy, ale když už jsem ji doma měla, pustila jsem se do čtení.
Děj mi příliš hororový nepřipadal a tak jsem knihu
 dočetla bez psychické újmy.




Anotace:


Píše se rok 1937. Nad Londýnem zahaleným v mlze se sbírají mraky. Osmadvacetiletý Jack je chudý, osamělý a příliš zoufalý, než aby dokázal změnit svůj život. A tak když se mu naskytne šance stát se radistou na arktické expedici, skočí po ní. Na lodi vládne vzrušení a nedočkavost, když opouští Norsko: pět mužů a pět psů cestuje napříč Barentsovým mořem za svitu půlnočního slunce. Konečně doplují k zapadlému, neobydlenému zálivu, kde mají strávit celý příští rok. Gruhuken.
Jenže arktické léto je krátké. Když se noc vrací, aby se znovu chopila vlády nad zemí, Jack pociťuje zvláštní neklid. Jeho druhové jsou postupně, jeden po druhém, nuceni odejít. I on se musí rozhodnout. Zůstat, nebo jít. Brzy spatří poslední paprsky slunce a pak na celé měsíce pohltí tábor polární noc. Brzy dosáhne bodu, z nějž už není návratu – to když moře zamrzne a znemožní mu útěk. A Gruhuken není tak neobydlený. Jack není sám. Něco se potuluje temnotou.

Při čtení mi bylo až chladno z těch nehostinných míst, které Arktida nabízí.
Chápala jsem potřebu polárních stanic, výzkum a hojnost vědeckých expedic. Avšak nechápala jsem, že by v tomto prostředí opravdu zůstal člen takové výpravy naprosto sám.
Tušila jsem, že dny Jacka, zde ztrávené, budou kruté, náročné, nebezpečné a psychické vypjaté.
A bylo tomu tak.

Hrůzu jsem ze čtení nepociťovala, 
proto pokud se chcete dozvědět jak výprava dopadla,
 směle do čtení ...




6 komentářů:

  1. Opět si píšu a pokusím se v knihovně k této knize dostat. Hororové filmy nemám moc ráda. Ne, že by mne děsily, ale nějak to není můj šálek kávy. Ale u knížky s podobným námětem vydržím. Asi moje představy u četby nejsou tak barvité jako bývá film. Ale v nejhorším přežiju i ten film:-)
    Hezkou neděli, Alenko!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není to takový horor, jaký slibuje obálka :o)), takže při čtení nebylo žádné orosené čelo
      Hani měj se hezky.
      Ála

      Vymazat
  2. Knížku mám už dlouho doma, ale zatím se na ni nějak nedostala řada :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vida, tak jsem zvědavá jak se ti bude líbit :o).
      Ála

      Vymazat
  3. Zajímavá četba.....já jsem teď začetlá do italštiny:-)))
    Hezké letní dny přeji. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evo, to jsi dobrá, že se pouštíš do jazyků. Já už bych se asi nepřinutila :o))).
      Měj prima dny.
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála