Právě před týdnem...

touto dobou jsem již ležela na posteli v nemocničním pokoji. Od nedělního odpoledne nepřetržitý kolotoč v mé hlavě, rozhoupaný žaludek a ztracená rovnováha mne v úterý doprovodila, za fyzické asistence mého muže, do ordinace praktické lékařky, kam mne můj muž musel odvézt autem, a ta, po změření tlaku (měla jsem hodně vysoký) a jednoduchým pohledem na mne, byla nekompromisní. Okamžitě nástup do nemocnice na neurologii. Já, která byla za svůj život 3x v porodnici a jednou na operaci křečových žil, do nemocnice zavítala pouze na návštěvu hospitalizovaných rodinných příslušníků a vždy si přála, abych na těch pokojích nemusela nikdy trávit čas, jsem byla ráda, že se mnou odborníci "začarují" a já zase budu schopná fungovat. Infúze, injekce a prášky můj stav pomalu zklidňovali.

A co jsem se o závrati dočetla :

Závrať (dříve také motolice) je pocit nevolnosti, při kterém se postiženému točí hlava. Jde o pocity lehké nejistoty, vrávorání, pocit nevolnosti nebo opilosti až po pocity točení vlastního těla vzhledem k okolí nebo okolních předmětů okolo nás. Pravou závratí, neboli vertigem, se nazývá iluze pohybu vlastního těla nebo předmětů kolem. K podobnému jevu dochází například tehdy, když se rychle točíme na kolotoči. Jestliže však závrať vzniká bez viditelného důvodu, může to být příznakem nějakého onemocnění.

Opravdová závrať je často doprovázena psychickými a neurovegetativními poruchami jako např.:

• nevolností
• zvracením
• zblednutím
• pocením
• pocitem nejistoty v prostoru

Lze to vysvětlit těsným spojením mezi vestibulárním aparátem a vegetativní nervovou soustavou. Jakýkoli zásah v oblasti vestibulárního aparátu okamžitě vyvolává současné vegetativní poruchy. Bez ohledu na pocit strachu, který doprovází prakticky jakýkoliv záchvat závratě, sama o sobě závrať nepředstavuje stav nebezpečný pro život člověka. Avšak je velice důležité včas a správně určit diagnózu onemocnění, které vyvolalo závrať.

zdroj: Wikipedie

Mé blízké jsem pěkně vyděsila, synové každý večer telefonovali, manžel byl každý den na návštěvě a když viděl, že je mi lépe, začal se uklidňovat i on. A když mi jedno odpoledne přivezl mé oblíbené mandle v hořké čokoládě a oplatky Míly, aniž bych vyslovila jakékoli přání, došlo mi, jak jsem na něj asi působila opravdu velmi nemocně, že přemýšlel v obchodě čím by mi udělal radost. Nu, rozhodila jsem i jeho svým stavem.

Po vyšetření na ORL jsem si vyslechla, že má rýma si v mém středním uchu pěkně zařádila a rozhodila mi stabilitu. To jsem tedy opravdu od ní nečekala, takovou zradu a záludnost mi připravila, nehleděla nalevo, napravo a rozhoupala celé mé Já!
V pátek mi povolili domácí léčení a já jsem se zase ocitla ve svém milovaném domově. Ta slast ve své sprše, na svém gauči, ve své posteli. A vůbec mi nevadilo, že jsem večer při sledování krasobruslení viděla na ledě neustále buď dvě taneční dvojice nebo dva krasobruslaře či dvě krasobruslařky. Však mi paní primářka při propouštění říkala, že vše bude odeznívat pomalu, ale ať se snažím chovat běžným způsobem, co nejvíce to jenom půjde.

Tak se snažím...