pondělí 21. ledna 2019

Jehla s bavlnkou...

patřily před mnoha dávnými lety k mé oblíbené výbavě ve volném čase. Vyšívala jsem ráda a kazila jsem si postupně oči, zalezlá v koutku gauče u nekvalitní lampy jsem se krčila nad vyšívacím bubínkem, čímž trpěla zaručeně i má páteř. Byla jsem mladá a bylo mi to jedno, vůbec jsem o svém, dosud bystrém, zraku či případných budoucích problémech s krční páteří nepřemýšlela. Kupovala jsem si tehdy dostupné časopisy s předlohami, syslila barevné bavlnky a těšila se na své "chvilky". Dodnes bavlnek mám krabici a dokonce jsem našla rozvyšívané obrázky, které již zřejmě nikdy nedodělám. Spoustu věcí jsem rozdala a zbylo mi jen pár deček, které stejně nepoužívám, ale schovávám je z nostalgie.
Nejraději jsem vyšívala obrázky a s těmito jsem se nedokázala rozloučit, ty jsem si ponechala.














Z mého období vyšívání mi toho opravdu moc nezbylo, ale byla to určitá etapa mého ručního tvoření, které mne provází celý  můj život, vlastně od dětství, kdy mne má teta naučila háčkovat a moje mamka plést. A zbytek již přibýval postupně.

Vzhledem k tomu, že vím jak je vyšívání pracné, obdivuji neustále tvoření, kde se výšivky objevují. A  zde u Jitky na Fléru, ale i na jejím blogu nacházím často úžasné vyšívání propojené s šitím. Těžko odolat, že?

Kapsička s výšivkou levandule


Ona a On - pytlíčky plněné levandulí
 

Obdivuji každý steh a při bližším zkoumání mám pocit, že je vše snad vyšívané nitkou. Nevím, zda existují tak tenké vyšívací bavlnky.

Jsem moc ráda, že vyšívání nezaniklo...

P.S. Po včerejším nedělním obědě jsem se těšila při pohledu z okna, že až všichni strávníci - synové, vnuci- odjedou, vyrazím konečně za mrazivým sluncem na krátkou procházku. Člověk míní a pak je najednou všechno jinak. Během chvilky se mi před očima roztančil obývákový kolotoč, který mne přinutil zavřít oči a sedět na gauči bez hnutí. Nemohla jsem se ani pohnout, trvalo to tak dlouho, že se mi rozhoupal i žaludek a já byla přinucena se, co to jenom šlo, ukrýt na toaletu. Bylo po procházce. Manžel vyděšený, já ho uklidňovala, že to vypadá na krční páteř, hlavně ať nevolá žádnou pohotovost. A když jsem byla schopná se narovnat, odplížila jsem se rovnou do ložnice a zalehla do peřin. Vše se zklidnilo a já posléze usnula. Ještě dnes to není úplně dobré, kolotoč se rozjel během dopoledne opět, ale již daleko mírněji a bez rozhoupaného žaludku. Tak nevím. Ach jo, ten věk!!

24 komentářů:

  1. Alenko,
    nádherné výšivky máš , ta znamení dle horoskopu se mi moc líbí :-)
    Já kdysi v pubertě také hodně vyšívala, přes bubínek, ještě nějaké výtvory doma mám.
    Dokonce jsem našla tuhle u našich vyšívaný kapesníček, tak jsem si ho z nostalgie vzala domů do šuplíku ;-)
    Ale na vyšívané výtvory Jitky nemám ani náhodou !
    Já mám to štěstí, že bydlí nedaleko a společně se setkáváme na našich blogérských sezeních :-)
    Mám od ní už dost polštářků, prostírek, ale i vyšívaný polštář, deníček pro sebe i malého Šímu, taštičku,záložky,....a vždy stále dokola obdivuji tu její preciznost !
    P.S. Alenko, ať zdravotní problémy brzy ustoupí, odpočívej, dej tělu čas a brzy zase budeš vyrážet do přírody !

    OdpovědětVymazat
  2. Alenko,mě už se to stalo taky několikrát,dokonce jsem se složila na koberec.Ale já to měla z psychické únavy.Mamka umřela před 13 lety a já se starám o brášku, který je schizofrenyk.Sice se o sebe postará a bydlí v Liberci,ale někdy má hrozný stavy.Tak za ním každý druhý týden jezdím a někdy jsem s nervama na pokraji sil.Ty háčkovaný obrázky jsou krásný. Měj se hezky a ať ti je dobře.Martina

    OdpovědětVymazat
  3. Ty domečkové obrázky jsou moc krásné! Já na takové vyšívání už dobře nevidím, občas mám strach abych si nepřišila ruce ke stroji... Ať tě ty kolotoče brzy přejdou, může to být páteř, tlak i únava... tak ať je líp!
    e

    OdpovědětVymazat
  4. Posílám zdraví...hooodně.Dnes jsem měla podobný stav .U mě nervy.Jen krásné dny.JP

    OdpovědětVymazat
  5. Alenko, snad už jsi v pořádku! Krční páteř ta umí pozlobit tolika způsoby....
    Jinak výšivky jsou krásné. Všechny :)
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
  6. Alenko, krásně jsi vyšívala, obrázky jsou nádherné. Já jsem vyšívala jako malé děvče, pár výšivek mám, vlastně ani nevím kde. A pak jsem se k tomu vrátila až po hodně dlouhé době, začala vyšívat obrázky a polštářky pro mojí malou dcerku a postupně se z toho stala záliba.
    Jsem ráda, že je kapsička u tebe v dobrých rukou, obšívání na levanduli je opravdu jenom jednou nitkou, ale není to nic tak složitého. Každá bavlnka se kterými vyšívám se skládá ze 6 nitek a tak stačí jednu vytáhnout, jinak vyšívám třemi nitkami najednou.
    To co popisuješ se mi stalo před lety na dovolené pod stanem, ráno se mnou zatočil svět a já nebyla schopna ničeho. Podezření na krční páteř také bylo, ale potom se zjistilo, že mám poruchu rovnováhy netypicky u obou uší. Dávala jsem se dohromady hodně dlouho. Už bych to zažít nechtěla.
    Přeji ti ať tě potíže co nejrychleji opustí a měj krásné zimní a tady mrazivé dny !!!
    Jitka

    OdpovědětVymazat
  7. Alenko, moc Ti přeji ,aby jsi byla co nejdříve v pohodě.
    Vyšívané obrázky jsou nádherné . Všechny kteří se věnují vyšívání moc obdivuji. Ráda chodím na blog k Dance ( křížkové vyšívání )a kochám se jejími úžasnými výšivkami .Taky jsem v mládí vyšívala a mám i kostlivce v podobě dečky ( no třeba se dočká).
    Ali, měj se krásně .

    OdpovědětVymazat
  8. Alenko, jestli nevadi, dovolím si taky tykat. Jsme stejný ročník a moc ráda k Tobě chodím nakouknout. Dnes byl takzvaný den "blbec". Těšila jsem se domů a udělala svoji čtecí chvilku. Ani nevíš jakou jsi mi udělala radost tímto článkem. Přesně tak jsem měla v mládí různé období od háčkování, pletení až po vyšívání. Byly to i módní trendy. Moje babička a mamka pletly a háčkovaly i na procházkách. Bylo úplně normální že se pletlo i ve vlaku a autobuse. Máš krásné kousky a pohladila jsi mi dušičku. Dodatečně blahopřeji k výročí blogu a přeji brzké uzdravení. Děkuji za hezkou chvilku, nakonec ten den přeci jen za něco stal��. Hezký večer přeje Lenka z Prahy.

    OdpovědětVymazat
  9. I já jsem vyšívala a někdy i teď nějakou malou drobnost ještě vyšiju, ale opravdu jen drobnost. Tvoje výšivky jsou moc hezké. K Jitce na blog nakukuji a obdivuji její precizní práci.
    Moc Ti přeji, aby Ti bylo co nejdříve dobře. Není o co stát, viď.
    Klidné dny!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  10. Alenko, vyšívání je nádherné. Taky jsem dříve vyšívala i ptáčky a dvakrát, jednou mě a jednou mamce. Ale hlavně ti přeji brzký obrat k lepšímu, ať už je jen dobře. J.

    OdpovědětVymazat
  11. Álo, držím palce, ať už je zítra úplně dobře.

    OdpovědětVymazat
  12. Alenko, i já hodně moc vyšívala a přiznám se, že mám v plánu ještě jeden velký ubrus na chalupu. Už mám i vzor. Co se týká tvého zdravotního stavu, tak tady řádí velké virozy, nejprve bolest hlavy, slabost, pak zvracení a průjmy. Manželova mamka měla včera to samé! Mám strach, aby to od ní manžel nechytil. Byli jsme s ní v sobotu dlouho uzavřeni v autě. Bolí ho záda, je v Alpách na lyžích a ještě kdyby na něj přišlo něco takového, tak to nevím, nevím! Přeji ti, aby ti bylo lépe! Inka

    OdpovědětVymazat
  13. Alenko, je to krásná záliba, etapa v životě, jak píšeš, a zbyly ti po ní moc hezké památky!
    Jitka je skutečně královna jehly, mám od ní za ty roky už celkem hodně kousků a je jeden hezčí než druhý!
    Přeji hezký den a doufám, že to byla jen chvilková slabost a je ti dobře!
    Pa, Helena

    OdpovědětVymazat
  14. Alenko, to je určitě krční páteř, to moc dobře znám. Jednou jsem měla dokonce záchvat krční páteře po třetím porodu a vypadalo to naprosto hrozivě. Neviděla jsem sama sebe v zrcadle, točil se se mnou svět, nemohla jsem pořádně jít a neustále zvracela. Můj vyděšený muž mě tenkrát v sobotu vezl do nemocnice s tím, že mám snad krvácení do mozku. Trvalo docela dlouho než jsem se z toho dostala, dokonce dva měsíce. Od té doby, když mám občas takový stav jako ty, nasadím si límec na noc a je mi dobře. To vyšívání je nádhera a Jitku taky obdivuji. Ať je ti líp.

    OdpovědětVymazat
  15. No, to bych k tomu doktorovi raději vážně jela...ale nějakému specializovanému, ne k obvodnímu, co ten zmůže...hlavně, ať je už lépe :) Vyšívání je moc pěkné :)

    OdpovědětVymazat
  16. Já bych to houpání nechala maličko prověřit, není houpání jako houpání, k nám pak na koronární jednotku taková houpání občas dovezli....

    OdpovědětVymazat
  17. Alenko, krční páteř je prevít, i mně kdysi připravila chvilky se závratěmi. Ale určitě to nepodceňuj, lékaře by to chtělo už pro vlastní klid. A bude zase dobře...:-)
    Jindra

    OdpovědětVymazat
  18. Moje laskavé ctenarky,virtuální přítelkyně,skončila jsem v nemocnici a stále mám nepříjemný stav.Tak snad mne dají do kupy.

    OdpovědětVymazat
  19. Alenko, já jsem na tebe myslela každý den, když jsi nebyla na oblohu.Můj švagr zkončil také v nemocnici se zápalem plic. Řádí bacily jak pominutý.Dají tě do kupy a bude líp.Držím palce a posílám hodně štěstíčka. Martina

    OdpovědětVymazat
  20. To víš, že Tě dají do pořádku! Třeba to chviličku bude trvat, ale určitě to bude dobré. Myslím na Tebe!!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  21. Milá Alo přišla jsem k tobě na návštěvu a čtu takové zprávy. ..přeji brzké uzdravení ať je zase jak má být! Zdraví Jana

    OdpovědětVymazat
  22. Alenko milá držím palečky co jen můžu. A moc ti přeji brzké uzdravení a brzký návrat domů.
    Myslím na tebe a drž se prosím. Z♥

    OdpovědětVymazat
  23. Alenko,nic se nesmí podcenit.O problémech s páteří vím své.Brzy se nám vrať v plné síle a elánu.Eva z Kraslic:-)))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála