Horažďovický žitný...

chléb,  připravenou směs v sáčku,  jsem přihodila do košíku při nákupu mouky v Kauflandu.

Já nemám v oblibě velké obchody. Ano, když se postavily první hypermarkety, bylo najednou tolik zboží k mání na jedné ploše, až přecházel zrak. Jenže postupem let jsem zjistila, že mi návštěva takového marketu ukradne mnoho vzácného času. I když jsem chodila s papírkem v ruce a snažila se nakoupit jen na seznamu napsané, při hledání dané věci jsem se začala toulat úplně někde jinde, koupila i to, pro co jsem vlastně vůbec nešla. V našem městě máme Lidl, Penny a klasickou samoobsluhu (a dodnes nechápu, že se ještě drží při životě), do větších marketů se již musí zajet autem tak 14 km na jednu, či na druhou stranu. A my se rozhodli, že při nákupu potravin nám naprosto stačí to, co nám nabízejí místní obchody a nebudeme se nervovat ve velkém obchodě.

Když jsme v týdnu jeli do kina (další kulturní zážitek, o němž budu psát ve svém shrnutí na závěr měsíce), využila jsem této cesty k rychlému vběhnutí do Kauflandu kvůli moukám na pečení chlebů a pečiva, které mi již v zásobárně došly. Byla jsem velmi zklamaná, neboť v regálu se "styděla" jedna poslední kilovka mouky špaldové, kterou používám často. Zato se na mne usmívala balení bio mouky, jejichž závratná cena mne nechávala naprosto chladnou a ruku jsem po nich nevztáhla. Mé oči zavadily o sáček chlebové směsi pro pečení chleba v pekárně. Tu sice již dávno nemám, ale byl to chleba žitný a to mne zaujalo. Žitný chleba mám moc ráda, ale jeho domácí pečení se mi úplně nedaří, mám z něj vždy takovou nízkou placku.

A včera odpoledne jsem ho upekla.

Směs se zalije vlažnou vodou, vypracuje se těsto, nechá se kynout a pak se dá do pečící formy, nebo se nechá kynout v ošatce a upeče se na plechu. Pokud tedy nemáte pekárnu. Jinak se vše dá do pekárny.

Já jsem vykynuté těsto dala do hranaté formy, kterou jsem vymazala olejem. Pekla jsem na 200 °C 50 minut. Bohužel se mi jedna část ve formě mírně přilepila a při vyklápění jsem odtrhla kousek spodní části chleba. Příště vyzkouším péct na 180°C a přes hodinu.
Na sáčku je totiž napsán postup jenom při pečení v pekárně. A tak to musím vyzkoušet sama, co bude ideální. Protože opakovat tuto směs určitě budu. Chléb je totiž chuťově vynikající.

Já mám tyhle praskliny na chlebech moc ráda, musím se držet, abych je nezačala odlupovat.

Do této směsi jsem přidala lžičku svého chlebového koření, které si míchám sama. A protože mi docházelo, umlela jsem si novou várku. Zde je recept (kdysi jsem se inspirovala opět v Kuchařce ze Svatojánu).

Chlebové koření

* 4 lžíce koriandru

* 4 lžíce kmínu

* 4 lžíce fenyklu

* 1 lžíce semínek kardamomu (vyloupat z tobolek!)

- vše umelu ve strojku na mák,

- do těsta dávám 1 čajovou lžičku.

Chlebové koření dodá chlebům vynikající vůni a chuť. Občas přidávám i trochu sušených bylinek, ale to máme rádi spíše ke grilování.

Chleba je u nás doma prostě základ naší stravy...