... by nastala u nás doma,
kdybych manželovi uvařila a nutila koprovku.
To je jediné jídlo, které skutečně nepozře.
Jedině prý kdyby týden neměl sousto :o).
Jedině prý kdyby týden neměl sousto :o).
Má to svoje opodstatnění a já ho naprosto,
ale naprosto chápu.
Když ji občas uvařím (protože s dětmi jsme
ji vždy rádi měli), myslím na něj
a má k obědu něco jiného.
Opravdu není vybíravý, sní všechno a přetrpěl
i mé začátky v kuchyni když jsme se vzali.
Je moc hodný a má mne rád.
Nevadí mu kopr v okurkách, nevadí mu kopr v kulajdě.
Avšak tu koprovku by ani kvůli mně nesnědl.
Ani kdyby byla s masem a ne jen s vajíčkem.
Je to z jediného prostého důvodu.
Školní jídelna.
Připálená omáčka.
Přinucený školáček ji sníst.
Venku z žaludku ven.
Nezapomenutelný zážitek na celý život.
Tak vidíte, jak prosté...
To bych mu přeci nemohla udělat, abych mu ji nutila.
Krásné dny bez traumat.
zdroj fotek :
Wikipedie
Alenko, koprovku já miluju, kyselou jen s vajíčkem, ale manžela chápu, myslím, že školní jídelna "vylepšila" chuť skoro každému z nás...Moc se mi líbí fotky z tvé zahrady a teď fakt nevím, jestli bych si dala víc tu koprovku nebo halušky :o)
OdpovědětVymazatMěj hezkou sobotu, Helena
Já si pamatuji Helenko, že jsem jako prvňáček hodně po jídlech z jídelny blinkala :o) a tak mamka raději vařila na druhý den, abych měla domácí stravu. Tím pádem mne brzy naučili doma jak si ohřívat v kastrůlku na plynovém sporáku. Jooo mikrovlnka tehdy nebyla...
VymazatMěj se.
Ála
U nás je to zase rajská, koprovka na druhém místě.-)))
OdpovědětVymazatU nás rajská velice oblíbená :o)))
OdpovědětVymazat