SLET ANDĚLŮ...

se již po patnácté pořádal v sobotu v Úštěku na Ústecku. Nenechali jsme si to ujít ani tentokrát, jezdíme sem již několik let na všechny jarmarky během roku, které se zde pořádají. To jsme ale netušili, že se tentokrát sejde tolik lidí. Davy, davy, davy. A to jsme jeli již na dopolední slet, to bývá méně lidí,  ale skoro jsme neměli kde zaparkovat.

- andělé na chůdách a letící andělé z věže - 

 

K některým stánkům jsme se ani nedostali, ale nenechala jsem si ujít mé oblíbené, k těm jsem se prodrala, doplnila sbírku keramických hrníčků, muž nezapomněl na vynikající medovinu, kterou také kupuje již jednu určitou značku u stejného stánkaře, ochutnali jsme vánoční punč, horkou medovinu a zajedli čertíkem v bramborové placce s česnekem. A protože řídil kamarád, mohl můj muž ochutnávat lákavé nápoje také.

- zaujal mne flašinetář, který měl zásobu melodií na kartičkách a vyhrával moc hezky -

 

 

Vzhledem k nezmenšujícímu se počtu návštěvníků jsme si ani neprohlédli vše, až jsem chvílemi měla stísněný pocit a musela jsem se z davu vymanit a přejít za stánky kde nikdo nebyl. Tam jsem se zhluboka nadechla :o). Já totiž nemám ráda stísněné prostory a mnoho tlačících se lidí kolem sebe. Najednou jako když se mi svírá hrdlo a musím pryč.

- v Úštěku je muzeum Pekla a tito dva čerti jim zřejmě zdrhli. Byli úžasní. -

Je znát, že tuto akci začali zmiňovat v médiích, zvali v rádiu, objevila se zmínka i v televizi a to se projevilo ve veliké náštěvnosti. Stánkaři zřejmě byli rádi, že prodali daleko více svých mnohdy nádherných výrobků, ale přecpané náměstí a až skoro tlačenice, tak to nemělo již tu hezkou atmosféru. Děti byly obklopeny obrovitými dospělými a nic neviděly, rodiče tlačící kočárky se nemohli občas ani hnout žádným směrem. 

Tak nevím zda příští rok neporušíme tradici...