Havraní skály...

byl náš sobotní turistický cíl. Zvažovali jsme Mezní louku a okolí, ale manžel si vzpomněl, že opravují v Jetřichovicích mostek a silnice je uzavřena, museli bychom objíždět přes Děčín a Hřensko, což je pro nás zbytečná zajížďka.
Sobotní den byl slunečný, bez silného větru a my vyrážíme i s Jonáškem, kterého jsme si vzali na víkend, i když ještě u něj doznívá nachlazení. V batůžku tím pádem nesmí chybět pití a malá svačinka, bez které děti hůře snášejí delší pochody. Věta - Až dojdeme k rozcestníku, bude svačina - prodlužuje trasu bez skuhrání, že ho již bolí nožičky.

Havraní skály jsou tvořeny skupinou pískovcových skalních věží, nazývaných horolezci Rozeklaná, Potupená a Půlená skála. Skály vyčnívají z nevelkého 300 m dlouhého pískovcového hřbetu a najdeme je východně od Nového Boru. Skály dosahují výšky 20 m a z jejich vrcholků je pěkný výhled do okolí.
Největší a nejvyšší skála (371 m.n.m.) sloužila podle pověsti v 17.stolení jako popraviště Sloupského hradu. V roce 1829 nechal hrabě Karel Kinský zpřístupnit její vrcholovou plošinu vytesaným schodištěm, které je však dnes již ve velmi špatném stavu. Z vyhlídky na skále jsou vidět zalesněné vrcholky v okolí hradu Sloup, vrchol Špičák u České Lípy  a v dálce táhlý Vlhošť se špičatým Ronovem, Nový Bor s Chotovickým vrchem, za ním Česká skála u Práchně a výrazný kužel Klíče.
Podle místní pověsti představují Havraní skály zkamenělé průvodce zlého rytíře, jež zkameněly za trest za pronásledování nevinné dívky. Tato pověst se váže i k nedaleké Panenské skále. Kolem Havraních skal vede z Nového Boru zelená turistická značka a značená cyklostezka.
zdroj. turistik.cz

Trasa vede po lesní asfaltové cestě, jen lehce zvlněným terénem, je vhodná i pro vycházky s kočárkem či s malými dětmi.
Celou cestu Jonášek pusu nezavřel a museli jsme odpovídat na mnoho otázek, čímž jsme obohacovali sebe navzájem. Jen vysvětlování o turistických značkách nás provázelo většinu trasy. Moc rádi bereme naše vnoučata do přírody a povídáme si s nimi. V tu chvíli toho staršího vůbec nezajímá telefon a my mnohokrát jsme překvapeni co všechno zná a ví. Jonášek je předškolák a tak štěbetá o všem možném a spíše se vyptává, běhá kolem dokola, sbírá klacíky, leze přes kameny.
Domnívám se, že jednoduché procházky lesem ho obohatí více, než časté návštěvy obchodních center s koutky pro děti, kde většinou nachytá plno bacilů.

V neděli po obědě si ho vyzvedla mamina a já si vyšla jen na krátkou rychlou procházku na mou oblíbenou trasu, můj muž dospěl k závěru, že česnek musí jít již do země, čemuž jsem mu asistovat nemusela. Venku dominoval opět silný vítr a já byla ráda, že jsme sobotní odpoledne mohli s Jonáškem prožít v lese.

Tam je totiž nejlépe...