úterý 6. června 2017

JITRA V DŽENÍNU ...

od autorky
Susan Abulhawaové.



Anotace :

Rodina Abúlhedžájových žije v malebné palestinské vesničce a živobytí jim už po generace zajišťují jejich olivové háje. Po vzniku státu Izrael v roce 1948 však náhle ztrácí sovu půdu i domov,  jsou násilně vystěhováni do utečeneckého tábora v Dženínu. Návrat na původní území se čím dál jasněji jeví jako nemožný a rodina navíc přichází o malého chlapce, jehož unese izraelský voják, aby ho se svou neplodnou manželkou vychovával podle židovských tradic.
Poutavá sága o trpkých osudech čtyř generací jedné palestinské rodiny, která ztratila všechno krom naděje, že se jednoho dne znovu vrátí do svého domova, odehrávající se na pozadí více než šedesát let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu - jednoho z nejkomplikovanějších konfliktů současnosti, který rozdělí nejlepší přátele a bratry postaví se zbraněmi v rukou na opačné strany barikády.


Tohle není kniha veselá, zábavná, romantická.
Je o bolesti, smutku, naději, víře, avšak i o lásce, radosti ze života, touhách.
Je plná zvratů a událostí, které obyčejný člověk změnit nemůže, ale nejvíce se ho dotýkají.
Je plná napětí a soucitu.
Vyvolává pocit nepochopení bezdůvodného zmaru lidských životů.

Jak si mohou lidé navzájem tolik ubližovat.
Ve jménu čeho?

Vždyť to slyšíme stále, vždyť to vidíme stále, vždyť o tom čteme stále.
Za vším je nenávist, netolerance, lačnost.

A ponaučení si nebereme ...


Knihu velmi doporučuji.

11 komentářů:

  1. Zítra jdu do knihovny, takže mám tři názvy knížek teď o Tebe, které tam budu hledat.
    Tady teď o půl osmé prší, což je dobře. Asi 4x se blýsklo, zahřmělo, ale jinak se nic zlověstného nekonalo. Jen se rozpršelo. Ale co není, může být.
    Hezký večer!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak jsem zvědavá Hani zda v knihovně některou budou mít.
      U nás leje od odpoledne, zahrada si libuje a slimejši také :o(.
      Ála

      Smazat
  2. Alenko, moc hezká recenze. I takové knihy je třeba číst. Rozhodně si ji přidávám na seznam, ale dostane se na ní asi až na podzim. Nechápu, jak to všechno stíháš?:-)
    Henrieta

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hodně mne kniha vybídla k zamyšlení.
      Já nyní odložila háček i jehlice (asi mám namožené karpály) a rozložila jsem si venkovní činnosti na pletí zahrady a četbu knih :o)) Henrieto. Ale stane se mi, že ráno si sebou beru ven knížku a navečer ji zase nesu domů, aniž bych přečetla jedinou stránku.
      Ála

      Smazat
  3. Alenko, opět děkuji za inspiraci... jen bych se chtěla pozeptat, zda neznalost dějinných událostí při čtení neruší, nebo zda se v knize dozvíme i něco z dějin... Děkuji a přeji pěkné dny (déšť tedy v dobrém závidím, u nás je neustále sucho, neprší a neprší - včera to na radaru vypadalo, jako by tu byl přímo uragán a kroupy, přitom spadlo pár kapek, chodník suchý...), Peťka :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já byla ráda, že jsem se právě dozvěděla tak trochu o historii letitého konfliktu, kterému někdy mám problém porozumět z tiskových zpráv dnešní doby.
      Měj se hezky Peťko.
      Ála

      Smazat
  4. Tohle je jedna z těch knih, které by měly být čteny, protože v mnohém otevírá oči a pomáhá taky mnohé pochopit. A taky si uvědomíte, že jakkoli může být hrozné, co se vám děje, tak je ještě něco, co je mnohem horší, a to je nezájem, nepochopení a popírání. To, že něčí vinou trpíte, a přesto se k vám všichni točí zády nebo dokonce tvrdí, že to, co říkáte, není pravda. Takový Izrael ve velké míře porušuje lidská práva i mezinárodní právo, je zodpovědný za mnohé válečné zločiny, a přesto jej každý opěvuje, naproti tomu ti skutečně utlačovaní jsou považováni za teroristy, vrahy a lidský odpad... Palestinci jsou přitom ve skutečnosti velmi vzdělaný a otevřený národ, a kdyby netrpěli tíhou okupace, tak by na tom jistě nebyli tak jak na tom jsou... To, že tam vznikají i různá hnutí odporu, nebo se někteří radikalizují, je pravda, ale člověk si říká, že je to vlastně z jejich pohledu logické. My to odsuzujeme, ale měli bychom se upřímně zeptat sami sebe, jestli bychom se na jejich místě nechovali zrovna tak. A také si uvědomit, že právě ta radikalizace je pouhý důsledek izraelské okupace, nikoli příčina.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hodně jsem po přečtení přemýšlela, protože jsem mnohdy nechápala co se tam vlastně po tolik let děje. Přeci se dá historicky zjistit zpátky, kdo první na území přišel...

      Smazat
    2. To hlavně média nám často podávají informace neúplné a zavádějící, a spíš ona mohou za to, že člověk většinou nemá představu, co se tam doopravdy děje.
      Hezký večer,
      Jarka

      Smazat
    3. S tím souhlasím Jarko, v dnešní době máme možnost získat tolik informací, ale která jsou opravdu pravdivá...
      A.

      Smazat
  5. Nenávist, netolerance, lačnost - to jste napsala výstižně.
    Zkrátka jedni si myslí, že jsou lepší než ti druzí, a pak to tak vypadá...
    Tohle se táhne celými dějinami lidstva a konkrétně na tomto příkladu můžeme vidět, že dokonce i ti, kteří byli sami obětmi genocidy, se mohou krutě chovat k těm, které považují za cizí a méněcenné. To mi přijde hodně smutné...

    Jsem ráda za knihy jako je tato (i když jich není moc), za knihy, které ukazují i tu druhou stranu a umožňují podívat se na to i palestinskýma očima. To je hodně důležité, protože z médií se na nás většinou, a nebo spíš pokaždé, hrnou jen zkreslené a naprosto neobjektivní zprávy o izraelsko-palestinském konfliktu. Každý pak na to hledí příliš černobíle a to mi přijde hodně, ale hodně nefér.

    Knihu jsem dočetla docela nedávno a právě ta mě přinutila hledat si o tomto konfliktu bližší informace, shlédla jsem mnohá videa a přečetla pár článků a musím říct, že jsem byla hodně v šoku... Právě čtu knihu Studená řeka od české autorky Jany Kotaishové, která má za manžela Palestince a v knize popisuje příběh jeho rodiny. Taky hodně silný příběh... V plánu mám ještě knihu Nebudu nenávidět od Izzeldina Abuelaishe, což je palestinský lékař, kterému izraelská bomba zabila tři dcery... Ale to až někdy v budoucnu, protože už by toho bylo opravdu moc :-)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála