Za humny...

je drak, jak zaznívá v jedné pohádce, ale u nás vyrostla letos za plotem úplně nová cyklostezka. Město ji vybudovalo s vysokou finanční pomocí z EU (jak jinak). Vzhledem k tomu, že s ní jako majitelé pozemků přímo sousedíme, byli jsme i součástí stavebního povolení, jednal s námi přímo starosta i projektant hned zpočátku.

Nelíbilo se nám příliš, že počátek cyklostezky je přímo za naším plotem, ale hlavně jak projektant zvolil protnutí pastviny a tím byl narušen svah, který je nad námi. Argumenty nám vysvětlil, chápali jsme je, ale obavy z prudkých, dlouhých dešťů, kdy tok vody tímto zásahem změní směr, byly opodstatněné, zažili jsme již jak voda z kopce letěla do malého potůčku, který přetekl a následně se rozlil v celé ulici. Pravda, tak velká voda je méně obvyklá, ale víme, co počasí v posledních letech dokáže.

Kolem cyklostezky tak vznikly hlubší příkopy a odvodňovací kanály, budeme tedy věřit, že nás to nikdy nevypláchne.

Další zapeklitost nastala místní nedaleké farmě, která pozemky léta využívala k pastvě dobytka - krávy a ovce jsem měli nadosah. A tak, aby mohli dobytek převádět, projektant aplikoval do cyklostezky přechod s kovovými rošty, kdy cyklisté musí sesednout z kola, brankami projít a za přechodem mohou pokračovat.

  

Není to zrovna moc šikovné, krávy si přecházejí z pastviny na další pastvinu nebo k vodě samotné, na kovové rošty totiž nevstoupí. Bohužel ani cyklista, ani turista po roštu bezpečně nepřejde, neboť mezery mezi jednotlivými trubkami jsou nepříjemné a hrozí zaklínění nohy. A tak se musí použít branky.

Cyklostezka vede  krásnou přírodou, kterou kolem města máme, a tak je již od otevření hojně využívaná jak cyklisty, tak turisty a do naší ulice se začali sjíždět lidi i z okolí. Jen mají problém pochopit a dodržovat dopravní značení, které zakazuje vjezd do ulice, protože prostor je omezený, ulice úzká. Město vybudovalo parkoviště poblíž počátku ulice, ale vyslechli jsme si i rozlícená slova paní, která nechtěla pochopit, že zde opravdu parkovat nemůže a neustále chtěla parkovat vedle cyklostezky na pastvině s tím, že tam je místa dost a proč se tam nevybudovalo parkoviště.

A my samozřejmě pro udržování zdravého životního stylu, chodíme každý den na špacír. Celá cyklostezka má 5 km, což není příliš mnoho, ale navazuje na další cyklostezky v druhém okrese. Letos kvůli zdravotním potížím mého muže jsme kola ani nevytáhli, ale příští rok náš čas určitě nastane a my si vyšlápneme celou stezku na kolech.

Dnes jsme cestu využili i k fotografování mého nově dopleteného kardiganu. Vidíte, můj velký koníček mne neopustil, jen jsem omezila množství velkých pletenin a zaměřila jsem se hlavně na drobnější projekty, na pletení doplňků, ponožkami oplétám širokou rodinu.

Dnešní den byl jak korálek...

Tak zase příště.

Ála