STAROČESKÁ KUCHAŘKA 3 ...

Jaro

K jarní oslavě slunovratu, ke vzkříšení celé přírody ze zimního spánku a zmrtvýchvstání Spasitele pojí se mnoho starých zvyků - vynášení Smrtky Moreny, stavění máje, pouštění věnečků, velikonoční pomlázka nebo oblévačka.
K těmto starým obyčejům přistupují i zvláštní obřadní jídla.
Nejpřednější z nich kromě obětního beránka jsou vejce, symbol nového života. Kromě nich se  leckde ještě udrželo typické a opět symbolické pečivo, např."ptáčky", které se objevují jako vlaštovky, ohlašující příchod jara. Ptáčky dělají v Podkrkonoší z tužšího kynutého těsta, jehož pramének se sváže v uzlík, delší konec se narýhuje jako ocas, kratší se ozdobí hrozinkou jako hlavičku očkem. Ostatní obřadní pečivo, jidáše a mazance, čekají až na konec týdne.
Většinou ani sama Květná neděle, tím méně "modrý pondělek", "šedivý outerý" ani "černá středa" nemají určitých, tradicí předepsaných pokrmů.
Zelený čtvrtek vyžaduje již něco zvláštního, totiž zeleného. Proto ten den bývá k obědu jarní polévka z bylinek, velmi jemná a chutná, nebo špenát, není-li již pravý, tak připravený z prvních mladičkých kopřiv. Polévka i špenát se doplňují vejci. Na Zelený čtvrtek byly vždy i jidáše s medem,neboť podle staré pověry z Polabí se pak člověku "had, štír i včela vyhne a v roce nezastůně".
Na Velký pátek býval nejpřísnější půst v celém roce, ale na Bílou sobotu se již pilně vaří a peče.

Jarní polévka z bylinek (na Zelený čtvrtek)

Mladý špenát, lístky mladých kopřiv, lístky fialek, mladé výhonky pampelišek, zelené listy póru, něco česnekové nati i mladé výhonky kmínu, podle možnosti i něco popence jemně usekáme a podusíme krátce se zpěněnou cibulkou na omastku. Přidáme buď trochu mouky nebo krupice či ovesných vloček, zalijeme vodou, osolíme a povaříme. Polévku nakonec zlepšíme trochou sladké smetany s rozkloktaným vejcem.

Hlavička (na Vzkříšení)

Uvaříme hustou krupicovou kaši z 1/2-3/4 l mléka. Do studené zamícháme 3-5 vajec, posekané tučnější uzené maso předem uvařené. Osolíme a přidáme sekanou zelenou petrželku,  pažitku a různé jarní bylinky, hlavně popenec či kundrlátek. Potom dáme hmotu do vymazaného pekáče a upečeme jako svítek. Podáváme se salátem teplou či studenou.

Jarní salát s vejci

Uvaříme rohlíčky nebo nové brambory, pokrájíme je na plátky a promícháme s touto omáčkou : uvaříme vejce na tvrdo (na 1kg brambor 4 vejce), žloutky utřeme s trochou hořčice, osolíme a po trochách přidáváme kyselou smetanu, až vznikne hustá omáčka. Přidáme hodně sekané pažitky, brambory s omáčkou promícháme a nahoře posypeme zbylými bílky, které posekáme.

V pondělí bývá na stole někdy kůzle - poslouží však i holoubata jako první drůbež - tentokráte pro změnu pečené s nádivkou, doplněné v troubě opékanými bramborami a kompotem. Beránka z masa a krve si však nemohou dopřát všichni a tak za starých časů si chudobnější vypomáhali zase jinak. Upekli si prostě z kynutého těsta nejen mazance, nýbrž v hliněné formě i beránka, s hrozinkou místo oka, aby děti měly nějakou radost.

Sešla se selka s selkou

vedla stížnost velkou,

že má zlýho muže,

že ji bije tůze

až do devátý kůže!

Ta druhá se jí ptala:

"Co jsi mu udělala?"

"Já přesmutná Manka!

Pekla jsem beránka

a já ho nekuchala."

V červené pondělí přijdou koledníci vyhnat z děvčat lenost. Dostanou barevná, zdobená vejce. Na žluto cibulí, na zeleno odvarem mladého žita a na červeno březulkou nebo starodávnými třískami.

- ilustrační foto -

- ilustrační foto -

K večeři bývá po oba svátky již jen káva a zbylé mazance nebo koláče. A tak končí svátky jara, které přinášejí hospodyni sice plno práce s úklidem i vařením, ale stejně mnoho radostí - a také nadějí jako oslava zázračného vzkříšení.

Příjemné svátky jara - svátky velikonoční ...