ZA HUMNY...

není drak,

 opravdu ne, to jsme jenom vyrazili v pátek 

s vnoučkem Matýskem kousek za město.
Měl jarní prázdniny a tak u nás pobyl dva dny.
 

Když byl Matýsek menší, řekla jsem mu, že z něj vychováme

turistu.

Prý - babi a co to je ?

Tak jsem mu vysvětlila smysl a účel turistiky a chození do

přírody, a jakmile to jen trochu jde, razíme do lesů, na výlety.

A čím je starší, tím snad nachází v přírodě zalíbení.

To by nás moc potěšilo.

Vzali jsme nezbytný fotoaparát, trochu čaje (i když svítilo

sluníčko, je stále ještě chladno) 

a vyrazili jsme.

  Za malým rybníčkem už jsem šli po žluté značce a

Matýsek měl za úkol celou cestu značku sledovat, proto

na stromech poctivě hledal.

Občas na stromě narazil na bílý pruh, nebo na dva nad sebou 

a okamžitě vyzvídal co znamenají.

No, to jsem byla v koncích.

Znám značky jen turistické a cyklo.

Poradila jsem si :o).

"To se zeptáme doma dědy, ten bude vědět".

Spokojil se s tím a nebombardoval mne naštěstí dalšími otázkami.

Mířili jsme na skalní pískovcové útvary

s podivnými názvy - Žába a Ponorka.

Ano, padly otázky proč se tak jmenují... a tak jsme hledali

zda se něčemu podobnému podobají.

Žábu ve skále neviděl, za to ponorku ano, už to zde zná

a tak mi vysvětloval kde je to přesně vidět.

Povídali jsem si o stromech, zvířatech, skalách,

lesních školkách.

Vše ho zajímalo a já si jen říkala, abych za chvilku

nemusela do přírody chodit s encyklopedií, aby mi vůbec stačily vědomosti

k odpovědím na jeho otázky :o).

Nu co, když nebudu vědět, řeknu mu, že si to doma 

vyhledáme, ne ?

Mám tyhle chvilky s ním moc ráda, užívám si je co to jde,

protože vím, že nebudou dlouho trvat...

Čím bude starší, tím méně ho bude bavit

chodit na výlety s babí a dědou, bude mít své kamarády, jiné zážitky.

Tak to v životě prostě je.

Avšak nejsem smutná, za pár let čapneme vnoučka druhého

a snad nám nohy budou sloužit, abychom sbalili 

batůžky a vyrazili do přírody s ním.

 Výletům zdar...

Nový život pro nás začíná každou vteřinou.

Pojďme se s ním radostně setkat.

Musíme neustále pokračovat, ať se nám to

daří či nikoli, s očima upřenýma kupředu, nikdy zpět.

Jeroma K. Jerome