jsem si utloukla sama.
O stoupajících cenách másla se ani nechci rozepisovat a důvody, které se ozývají od různých rádoby odborníků, mi připadají úsměvné, směšné a naprosto zavádějící.
Chudinky kravky, svedlo se to na ně.
Domácí máslo jsem si již doma dělávala a bylo chuťově vynikající.
Tak proč se k jeho výrobě opět nevrátit.
Potřebujeme pouze 2 smetany ke šlehání, více tučné.
Alespoň 33%!
Kupuji v papírové krabičce á 20,-Kč, někdy lze šlehačku zakoupit i v akci za méně, to je pak dobré mít je doma i v zásobě.
Vždyť v domácnosti se máslo spotřebuje rychle.
Po vyndání z lednice nechám kelímky chvilku venku, aby nebyly příliš ledové.
Šlehačky naliji do mísy a šlehám do mnohem větší hustoty než na klasickou šlehačku. Po určité době tuhá šlehačka začne zmenšovat svůj objem a mírně řídnout. V této fázi vyměním metly za ponorný mixér a "tluču".
Během okamžiku se začne oddělovat máslo od podmáslí.
Mixuji dokud nevidím, že tekutina je hodně řídká, skoro jako voda (ale nebude tak průzračná!).
Hmotu scedím přes síto tím oddělím máslo od tekutiny, podmáslí (nečekejte, že bude jako kupované, šlehačka je nasládlá, nevylévejte, vypijte nebo použijte na pečení pečiva).
Máslo v cedníku propláchnu hodně studenou vodou, trochu posolím a rukama kousky másla spojím. Lze zformovat do válečku, dát do potravinářské folie a uložit do lednice.
Já jsem zvolila sklenic Weck s víčkem.
Máslo má krásnou barvu, konzistenci a je opravdu lahodné.
Ze dvou šlehaček jsem získala cca 220-230 g másla.
Zkuste a ochutnejte ...
