pondělí 18. května 2020

Do posledních metrů...

je optimální spotřebovat zakoupenou přízi. Jakmile jsem "ochutnala" pletení z přízí vlněných, lněných, s hedvábím, s mohérem, celá jsem se ztratila nadšením v jejich kráse. Je však také pravdou, že tyto příze napadnou peněženku ze všech škvír a vytahují jednu natištěnou tvář na bankovním papíru za druhou. Jsem úsporný člověk, nemám ráda plýtvání čímkoli a čehokoli, proto nevyhodím ani malinkaté klubíčko zbývající příze z upleteného projektu. Dám do košíčku s označením o jakou přízi se jedná, či mám srovnání v pletacím záznamníku jakou přízi jsem použila.
A pak nadejde čas všechny zbývající vzácnosti opět spotřebovat.

K tomuto účelu se báječně hodí šátek, jehož návod je velmi oblíbený na Ravelry a já využila slevového kódu autorky návodu, který na pár dní o svých narozeninách zveřejnila, čímž jsem zaplatila o 50% méně než bývá obvyklé. No, nekupte to!

Šátek:

Find your fade
od Andrea Mowry

Ve čtvrtek večer jsem nahodila oka na jehlice a začala skládat různě barevné příze na asymetrický trojcípý šátek.
V pátek jsem se k pletení nedostala, připravovali jsme sobotní oslavu narozenin našeho nejmladšího a v sobotu jsme se konečně  sešli se všemi syny a jejich rodinami. Poprvé od omezení jsme popustili uzdu opatrnosti a užili si krásný sobotní den a večer u krbu na pergole v jejich společnosti. V nedělní den jsme si ještě jejich přítomnost hýčkali u oběda, pak již nastartovali svá vozidla a opět jsme zůstali doma sami. Řeknu vám, že celý zbytek neděle jsem absolutně nic nedělala, vzala si ven pletení a odpočívala při něm až do večera.





Navečer jsem neodolala podvečernímu slunci a vzala do ruky fotoaparát. Zahrada se po deštích nadechla do krásy.










Krásné dny všem...


pátek 15. května 2020

Dělání, dělání...

všechny chmury zahání...

Slova, která vystihují přesně situaci, kterou každý z nás prochází již mnoho týdnů. Obavy z nepříznivých  prognóz, strach z neznámého nepřítele, nedůvěra v mnohé zprávy, které se prodírají skrze obrazovky, monitory, z tisku. Přestávám jim věnovat pozornost, jsem vyloženě optimistka a tak si říkám, že i přes ztráty v mnohých rodinách se naše planeta bude točit stále dál. Tak to je a musíme ŽÍT.

Chybí mi přátelé i část rodiny, se kterými jsme se neviděli již příliš dlouho. Osobní kontakt nevyváží telefonické hovory, které se protahují na mnoho minut.
Má neposednost ohledně tvůrčích činností se mi nyní velmi osvědčuje a díky tomu nepropadám smutku. Zahrada je v plném nasazení, vydatný déšť jí prospěl a ona se odměňuje sytou zelení, poupata otvírají svou barevnou krásu pro naše oči, vůní přitahují včelky a naši trylkující  přátelé opět hnízdí skrytí v tújích, na stromech a i rehek domácí si znovu zvolil pro své hnízdo keramickou nádobu zavěšenou v pergole a čile přivádí potomky do nového času.

Dělím nyní svůj čas mezi pletení, šití, čtení a ohýbání hřbetu na zahradě.

Po šití roušek jsem šicí stroj neuklidila. Objevila jsem při hledání návodu na ušití roušky On line školu šití paní Renaty a našla si další obzor mého tvoření. Mám moc ráda různé malé dárky, doplňky, které mohou udělat radost těm, co nevládnou žádnou ruční prací. Šiji srdíčka, ptáčky, pytlíčky s levandulí. A nově jsem podle názorného videa zvládla i látkový obal na knihy. Další dárek na světě. Mám kamarádky velké čtenářky a hezký obal určitě využijí. Vyzkoušela jsem si ušití stahovacích látkových pytlíků, ve větší verzi si je ušiji na pletené projekty. Chystám se na šití  povlaků na  polštáře se skrytým zipem, na látkové nákupní tašky, na "pastelkovník", který chci využít na ponožkové jehlice, na malé pouzdro na propisky do kabelky.

Ušila jsem nové povlaky na zahradní sedáky, látku jsem měla koupenou již loni, tak se nyní velmi hodila.

Tvoření, to je má malá, každodenní radost.


Malé sáčky jsou naplněné nasušenou levandulí z mé zahrady a ručně prošité vyšívací bavlnkou. Srdíčka jsem vystřihala z jedné látky a zdobila starými knoflíky, kterých mám plnou krabičku.







Obal na knihu má v pravé klopě všitou gumu (to jsem zapomněla vyfotit) a díky ní lze obal nasunout na jakoukoli výšku knihy. Záložku lze také přímo všít do obalu a vznikne tak zajímavý prvek, kdy můžeme využít zbytky různých stuh, tkalounů apod. Já ráda také využívám staré knoflíky, malé zbytky krajek se mnohdy velmi hodí. A tak vznikly mé první dva kousky.



Dopletla jsem si letní halenku ze zajímavé příze - bavlna se lnem a můj dvorní fotograf již měl vymyšlená místa k focení. Ono ho to snad ještě začne bavit :o).

Bavlněná halenka "Linho"
dle návodu od Joji Locatelli

příze Allino









Dělání, dělání,

to je to co mne baví...


pátek 8. května 2020

Jednoduché a dobré...

Již dlouho jsem nedala na blog recept, vařím však stále každý den či obden a moc mne baví hledat nové varianty našeho stravování. 
Od února jsem si nasadila přísnější jídelníček a podařilo se mi zhubnout 6 kg, což považuji ve svém věku za značný úspěch a jsem opravdu ráda, že mám pevnou vůli a dokázala jsem to. Vím moc dobře, že ale nesmím povolit a chtěla bych ještě pár centimetrů z pasu a přes boky ubrat. Půjde to!
Můj muž mne velmi podporuje a drží palce, to je také moc příjemné.

Pro vaši inspiraci :


Pomazánka z červené čočky

(výhodou je, že se čočka nemusí namáčet předem)

* cca 100g červené čočky uvaříme v 250 ml vody na kaši
(hlídat a míchat, ať se nepřipálí, měkne velmi rychle)

* přidáme do horké kaše 3 lžíce ovesných vloček, promícháme, mírně osolíme
necháme chladnout

* do misky si nastrouháme na jemno 1 mrkev 
* přidáme cibuli nakrájenou na drobno

* 1 lžíci citronové šťávy

* smícháme s prochladlou čočkou
(zdroj receptu Kuchařka ze Svatojánu)






S domácím pečivem je vynikající.

Další inspirací je třeba tento oběd:

Bramborové placky se zeleninovou omáčkou
- zbyly mi uvařené brambory ve slupce

* nastrouháme na jemno
* sůl
* 1 vejce
* polohrubá mouka

zpracovat na těsto, vyválet "hada" a z kousků vyválet placky
rozpálit pánev na sucho
placky opečeme



* na trošce oleje zpěnit cibuli
* trochu indického koření
* přidala jsem svou naloženou zeleninu "Uncle Bens" z léta, ale můžete
použít buď syrovou pokrájenou zeleninu dle své chuti nebo mraženou směs
* podusila a vmíchala cca půl kelímku smetany (měla jsem načatou kysanou)



Jednoduché, chutné, rychle uvařené.

Dva měsíce jsem jedla vše bez příloh, dnes si již malé  množství povolím :-).

Dobrou chuť...


úterý 5. května 2020

Co mělo být, není...

Včera jsme měli odjet do lázní na třídenní wellnes pobyt do nedalekých Teplic. Těšila jsem se na procedury, na procházky lázněmi, na krásné chvíle nicnedělání a hýčkání. Kvůli uzavření lázní jsme zůstali doma.




Místo toho malujeme ložnici. Včera jsme srazili nábytek do prostředka místnosti, manžel vše zakryl foliemi a vymaloval strop. Dnes se pustí do výmalby stěn a mne pak následně čeká kýbl s vodou, hadr, rukavice a mnoho úkonů nahoru, dolů. Ale těším se na výsledek :-).

Zahrada nám dělá radost, několikrát již řádně zapršelo, nádrže se opět naplnily vodou, rostliny se nadýchly a zazelenaly. Přibyly nám nové kousky, ač jsem prohlašovala, že letos opravdu nic nového kupovat nebudeme a nebudu si vymýšlet nové osazování. Jenže kdo to má vydržet, když se procházíte a najednou máte nápad, že zrovna místo, na které hledíte den co den, by mohlo být osázeno keříky a zakryje se zídka, která se mi již několik let pohledově nelíbí? A tak vše vyslovím nahlas a manžel se jenom usmívá a pronáší - Já to věděl, že nevydržíš!
Vyrazí do zahradnictví a dle mých pokynů přiváží čtyři keře, které ještě ten samý den zasadí, ač na to vůbec nespěchám.


Japonská vrba "Hakuro Nishiki"





Bobkovišeň

Exochorda/Hroznovec



Každý den chodím kontrolovat naše mladé ovocné stromky a nestačím žasnout, jak jsou pokaždé jiné,  jak se vylupují malé lístky, jak dvouletá třešeň, švestka mají spoustu květů a jak se i další stromky mají čile k světu. Je to velká potěcha pro oko i duši, čistá radost. Příroda je prostě úžasná.





A dnešní ráno po včerejším dešti je voňavé, jiskřivé, i když studené.








zachytila jsem jednu pilnou včeličku



Já jsem také pilná, dopletla jsem svetřík s krátkým rukávem z příze, kterou
jsem již dlouho chtěla vyzkoušet.
Japonská příze od firmy ITO - Sensai (mohér), kombinovaná s přízí Arwetta od Filcolany. Svetřík je lehounký jak vánek. Přesně tuhle červenou jsem chtěla :o).





Dnes hodně fotek, že? 
Snad nevadí :-).

Mějte klidné dny a prosím, opatrujte se!