Jak se mi opět potvrdilo, nikdo nechtěl cukroví, ale kousek ovocného, želatinového dortíku, vychlazeného v lednici, si dal po obědě skoro každý.
Úplně nejlepší jsou naše rodinná setkání v létě, kdy můžeme být na zahradě a děti mají velký prostor pro své lumpačiny. Doma běhají z pokoje do pokoje, po schodech nahoru dolů a já jenom vždy trnu, aby se hlavně nikomu nic nestalo. Naštěstí mám vždy plno práce v kuchyni a ratolesti si musí hlídat rodiče.
Letos mi u našeho společného oběda moc a moc chyběl manželův otec, můj druhý táta. Chyběl mi na Štědrý den, chyběl mi každou chvilku. Byl to první Štědrý večer, kdy s námi neseděl u jednoho stolu. Z generace rodičů už s mužem nemáme nikoho...
Alenko! Tvůj mandarinkový určitě přišel všem k chuti..já měla štrůdl...měli jste báječné Vánoce!! A druhý tatínek bude navždy u Vás v srdcích.....i s ostatními rodiči...
OdpovědětVymazatměj se moc hezky- povánočně a krásného a veselého Silvestra!! Jarka
Je těch dobrot Jarko nějak hodně :o)), příští rok musím ještě ubrat.
VymazatNa Silvestra si přeji pěkné počasí, abychom si mohli s mužem vyjet na každoroční výlet, tak snad nám to vyjde.
Ála
Alenko,vánoční dort opravdu vypadá k nakousniti;-)U nás byla vanička a nyní tvarohový koláč s hvězdami,ale i určité druhy cukroví u nás mizí;-)Také jsme měli vánoční rodinný retro večírek,skoro o 30 lidech,dětech a psů. Ale máš pravdu i když jsem měla u štědrovečerní stolu všechny 3 děti,maminku může,tak stejně mi me babičky,otec,...chybí čím dál víc!Klidný a zdraví rok 2017 Alenko!
OdpovědětVymazatIlonko, musím všeho dělat menší porce :o)).
VymazatTeda vánoční retro večírek v takovém počtu, to muselo být nádherné. Doufám, že napíšeš podrobněji na blog Ilonko !!.
Měj se hezky.
Ála
Dort máš moc hezky ozdobený.
OdpovědětVymazatA ty chybějící blízké si člověk uvědomuje právě v těch svátečních dnech nějak intenzivněji. Taky jsme vzpomínali - na mého tátu, na manželovy rodiče...
Hezký večer
Děkuji Stáňo :o), já na zdobení moc šikovná nejsem a jen někdy mne osvítí malý nápadík.
VymazatVzpomínky člověka neopustí nikdy...
Ála
Alenko, tyhle rodinné obědy jsou náročné, ale moc rádo se na ně vzpomíná...
OdpovědětVymazatMy už máme jen moji mamku...
Moc zdravím, Helena
To máš Helenko pravdu, já si vždy naplánuji co a jak bude probíhat, jak si všechny nafotím a pak je to vše jinak a fotku nemám ani jednu :o)). Když se to odehrává na zahradě tak to má úplně jiný náboj a fotky stíhám. Tak nevím čím to je.
VymazatMoc tě zdravím.
Ála