jsem si vyšla v úterý, ač počasí nebylo
slunečné a droboučké kapičky deště mne šimraly po tváři, byla jsem
ráda, že jsem se krátké procházky nevzdala.
Našim městem protéka říčka a pamatuji si časy v dětství, kdy voda v ní bývala zbarvená tu do modra, tu do červena, někdy byla jak duha.
To vše bylo způsobeno činností místní Papírny, a to co tehdy korytem teklo, s čistou vodou, která by měla v řekách téci, nemělo nic společného. Nynější ochránci životního prostředí by dnes nestačili rozhodovat o pokutách :o).
Koryto řeky je na mnoha místech zcela nově opraveno, opěrné zdi nově vyztužené kameny, neboť i u nás se několikrát v předcházejících letech voda vylila ven a způsobila škody na majetku jak občanů, tak města.
Nyní se pokračuje ve velkých opravách v centru.
Já si to však namířila na okraj města.
Tam...
kde ticho je nemalé,
tam srdce mé je zklidněné.
Tam, kde je plno stromů, plno zeleně,
tam, kam vedou cesty úzké,
mé kroky zrychlené...
Alenko, opět moc hezké, úplně cítím tu vůni spadaného listí.....
OdpovědětVymazatMěj se krásně, Klárka.
Krásná vůně, krásná barevná paleta podzimu. To je vždy zvláštní atmosféra.
VymazatMěj hezké dny Klárko.
Ála
Krásné fotky a krásné verše!
OdpovědětVymazatAlenko, měj hezký víkend, Helena
Helenko děkuji moc, podzim někdy tak krásně čaruje...
VymazatI tobě hezký víkend, má být snad ještě hezky.
Ála