VOŇAVÉ DÁRKY...

a to mýdlové, jsou připravené a čekají na své majitelky až přijde jejich čas. Postupně přidávám a zkouším další glycerinová mýdla z bílé mýdlové hmoty, dokud ji všechnu nespotřebuji.
Vzhledem k tomu, že je hmotá bílá, přišla mi mýdla trochu fádní a napadlo mne je přibarvit potravinářskou barvou, kterou jsem doma měla celkem k ničemu. A tak jsem otevřela pytlíčky se žlutou, modrou, červenou barvou a začala jsem experimentovat. Přidala jsem žlutou a měsíček lékařský, vzniklo krásné žlutooranžové mýdlo, do další várky modrou, žlutou - vznikla zelená a do hmoty jsem vmíchala levandulovou esenci, další pokus byl s modrou, jen lehce, aby mýdlo bylo trochu namodralé a přimíchala opět levanduli.
Tak si hraji :o).

  Musím říct, že tvorba mýdel mne velice baví a velice se těším na okamžik až uvařím své "vlastní" mýdlo.
Vždyť všechno tvoření je vlastně hlavně o radosti, o potěšení z darování, o nesmírně krásných pocitech když se něco nového podaří, o hledání dalších tvořivých nápadů, o lidské kreativitě, o zručnosti.
Neumím si představit, že bych stále nehledala, stále nezkoušela, stále se neučila něčemu novému.
S tím se člověk zřejmě už narodí, protože mám mnoho kamarádek, které naprosto nechápou mé zapálení pro všechno možné co se týká ruční tvorby.
Jenže ony umí zase úplně něco jiného. Jsou daleko větší čtenářky, zajímají se o historii, o architekturu, jsou zapálené zahradnice, chodí na jógu,
 cvičí tai či, atd. 
Prostě každému je dobře v tom co dělá rád a s nadšením.

A to je moc dobře, neboť v tom všem nacházíme své štěstí...