se v sobotu konala :
Domácí zabijačka,
Vepříka jsme nekrmili (to by nebylo nic pro mne), koupili jsme v místním řeznictví dvě půlky + vnitřnosti, a vše nechali zpracovat nejen na maso, ale také zabijačkové pochutiny.
Naši kluci o zabijačce neustále mluvili, že bychom to mohli zkusit, že máme na to v přízemí prostor s malou kuchyňkou k využití a že bude legrace, a tak do nás hučeli, až jsme s mužem podlehli a že to teda vyzkoušíme. Muž vygruntoval v garáži :o) a vše připravil pro řezníka, aby měl prostor na štoček a na nástroje (tak krásně uklizenou garáž jsme dlouho neměli).
Měla jsem z toho docela vítr, jak to vše zvládneme, protože jsem několikrát na vesnické zabijačce byla a věděla jsem, že je to pěkná fuška pro všechny.
Musím říct, že to byl takový fofr, že jsem ani nestíhala fotit a některé fotky jsou nepoužitelné. Jak jsem neustále pospíchala, tak jsou rozmazané :o).
Začalo se ráno v 8 hodin a v půl třetí odpoledne řezník odcházel. Vše perfektně zpracované, v naprosté čistotě, úžasně ochucené a ještě jsem zjistila, že jsme příbuzní přes nějaké to koleno, to jsme se pobavili oba dva. Hned ráno chtěl uvařit čaj,odmítl panáka na zahájení zabijačky, že prý to nemůže kvůli chuti, a čas prý bude až po veškerém dochucení. To se mi líbilo :o)).
Týden před onou sobotou jsem od něj obdržela seznam kolik a jaké koření bude potřebovat, kolik mám uvařit krup. A já chytrolínka, abych vyšetřila čas jsem si kroupy připravila dopředu, ono 5 kg je docela hodně. Sestra mi poradila ať je dělám v troubě na plechu, zaliji vodou a že se o ně nemusím starat. Učinila jsem tak, dávala do trouby na plech vždy po jednom kile, byly krásně měkké, nemusela jsem je hlídat u sporáku a po vychladnutí jsem si je dala zamrazit s tím, že v pátek večer je vyndám a do rána budou rozmražené.
No a víte jak to dopadlo ? V sobotu jsem sama samotinká hned ráno krájela cibuli a najednou jako když mi píchne do mozku někdo jehlici - kroupy!!! Jasně, že jsem je zapomněla z toho mrazáku vyndat. Já hlava děravá. Letěla jsem nahoru do kuchyně, vytáhla sáčky, napustila do vany studenou vodu a rozmrazovala, celá nešťastná, co budu dělat až řezník zavelí, že chce kroupy. Rychle jsem dokrájela cibuli, mezitím než se orestovala, kroupy se skoro rozmrazily, ještě jsem je propláchla teplou vodou, aby tam nezůstal ani kousek ledu a jen jsem to dodělala, už na mne klepal syn, že řezník chce kroupy. Teda to bylo o fous...
 | |||||
| - ten se zástěrou je řezník - |
 | ||
| - náš Matýsek pomáhal taťkovi udržovat oheň pod brutarem - |
 |
| - a už přišla na řadu "prdelačka" - |
 | ||
| - další v řadě byly tlačenky (ty jsou na jiné fotce úplně rozmazané :o))) - |
Počasí nám vyšlo bezvadně, žádný dešť, ani velký mráz, slunce svítilo až do odpoledne, to jsem si moc přála.
Jediný kdo se nudil a vůbec ho zabijačka nebavila, byl náš Matýsek :o)). Z nudy jezdil v ulici na kole, pak si šel raději domů pustit pohádky a hlavně - vůbec nic nechtěl ochutnat. Až druhý den k obědu baštil výpečky s chlupatým knedlíkem, to mu nevadilo.
Tak nevím, že bychom to příští rok zopakovali ?...
