Ořechové rohlíčky...

jsem upekla včera odpoledne, když byli kluci s dědou na bowlingu. Oprášila jsem starý recept, na který jsem si vzpomněla. Ořechy máme vyloupané a zavařené ve sklenicích, tak nebyl žádný problém se vrhnout na pečení. Dávám i recept, kdyby jste chtěli vyzkoušet. Jsou opravdu moc dobré.

Ořechové rohlíčky

Těsto:

600 g hladké nebo polohrubé mouky (použila jsem polohr.)

80 g cukru

1 kostka droždí (42g)

2,5 dcl vlažného mléka

špetka soli

3 žloutky

125 g tuku

- z části teplého mléka připravíme kvásek

- utřeme žloutky s cukrem, přidáme změklý tuk, mouku se solí a kvásek, zbylé mléko

- zaděláme vláčné těsto a necháme vykynout

Náplň:

100 g strouhaných ořechů

100 ml horkého mléka (přidávám postupně, nemusí být všechno)

1 lžička skořice

1 lžička vanilkového cukru

med

rum (nedala jsme kvůli klukům)

piškotové drobečky

- vše spojíme 

- vykynuté těsto rozdělíme na dvě části, z každé části vyválíme placku a nakrojíme na 8 výsečí (pokud raději rohlíčky menší, rozdělíme těsto na tři části)

- na širší okraj dáme lžičku náplně a zarolujeme jako rohlík, mírně prohneme a zakulatíme rohy

- rohlíčky dáváme na plech s pečícím papírem, potřeme bílkem (které mi zbyly od žloutků) nebo vejcem 

- pečeme v troubě vyhřáté na 200°C dozlatova (cca 15-20 min dle trouby)

V kuchyni se z trouby linula neskutečná vůně a tak po řádném vychladnutí rohlíčků

jsem si jeden musela dopřát ke kávě.

Nesmím se omezovat až zase tolik!

A proč já je vlastně nepeču častěji?...

Ála

Naše toulky přírodou...

jsou v poslední době minimální a chybí nám. Počasí je tak nestálé a protivné, že podléháme té člověčí lenosti a s pohledem z okna na ohýbající se větve stromů silným větrem, dešťové provazy bušící do střech, či stmívající se den ve sněhové vánici, se raději usadíme na gauči, najdeme oblíbený seriál na Netflixu či v archivu televize, já si vezmu do ruky pletení a výšlap ven necháme raději na další den. Bohužel se to opět opakuje.

A tím je všechno špatně. Pohyb v našem věku je nutností, svaly se potřebují hýbat a čerstvý vzduch je potřebný, větrání nestačí. Kde jinde načerpat důležitou energii než v přírodě, v lese, na loukách, kolem rybníků, potoků či řek? Tam je nám nejlépe.

Stává se v poslední době celkem často, že dopoledne na hodinku vysvitne sluníčko, já přemýšlím a plánuji v duchu kam vyrazit a než uvařím, poklidím po obědě, přiženou se mraky a vše je jinak. Věřte mi, že často mám i trochu vztek :-)!!

A když se najednou počasí vydaří, mám z toho našeho toulání radost jak malé dítě.

Kolem Karlovských rybníků - naše oblíbená trasa

V neděli k nám s taškami dorazili kluci vnuci na pár dnů o jarních prázdninách. Moc jsme se na ně těšili a samozřejmě již dopředu s mužem plánovali kam vyrazíme. Původní plán, že zajedeme v úterý do Teplic do botanické zahrady vzal za své nahlédnutím na otevírací dobu na webových stránkách zahrady. Tam na mne juklo oznámení, že přesně v tomto týdnu mají zavřené všechny skleníky z důvodů jarní uzavírky. No není to pech? Zůstane plán na jindy.

Nedělní odpoledne nám přálo, slunce svítilo a ač byl mráz, bylo krásně. Vyšlápli jsme s nimi jen do našeho okolí. Moc nás baví hovory s nimi, jejich zvídané dotazy, náměty, i jejich dohadování mezi sebou, věkový rozdíl je znát.

 

Kluci si přinesli brusle a tak jsme hledali, ve kterém zimním stadionu budou mít otevřeno pro veřejnost. Ono to není jednoduché. Naštěstí jsme v jednom stadionu na veřejný čas  narazili a tak mohli s dědou vyrazit. Pravda, děda své brusle nechal doma, prý již ve svém věku nebude riskovat :-). Já jsem zatím doma napekla housky k večeři.

Na středu je na odpoledne objednaný bowling, tak to se kluci těší velmi, ten je baví a dědu také. Jen bude asi víc hekat než oni.

Já si chvilku odpočinu, upeču další koláč (jeden už zbaštili) a budu se těšit až se vrátí.

Teď zrovna hrají karty a já měla čas napsat příspěvek na blog :-).

Prázdniny jsou prostě príííííma...

Ála

První zkouška...

domácího jogurtu v multifunkčním hrnci, který má přímo program Jogurt. Nejprve jsem různě hledala na internetu, ve skupinách o vaření v těchto hrncích, abych si vybrala variantu, která se mi bude zamlouvat. V návodu byl popsaný postupu, který se mi zdál docela složitý - nejprve zahřát v MTH mléko = Pasterizace mléka, to pak nechat zchladnout na 43°C, vmíchat aktivní kulturu, zapnout program Jogurt = Kultivace a po skončení programu následně rozdělit do skleniček. To bylo na mne docela zdlouhavé. Zvolila jsem proto lehčí postup, dle zkušeností jiných.

Včera jsem se do přípravy pustila. Nejprve skleničky prošly programem Pára, abych je řádně sterilizovala (tento krok jsem zapomněla vyfotit) - skleničky i s víčky jsem dala do drátěného košíčku (součást hrnce) a za pár minut byly naprosto čisté.

V misce jsem smíchala 1 litr plnotučného mléka (kupuji v Lidlu čerstvé, ale dělají i z trvanlivého), 200 g jogurtu selského a 150 ml smetany ke šlehání 33%. To vše jsem jen promíchala ručně metlou, aby se propojilo.

Do skleniček jsem nalila mléčnou směs, zavíčkovala, dala opět do drátěného košíku a zapnula program Jogurt. Proces trval 8 hodin - neděste se, hrnec se jen zlehka zahřívá, takže spotřeba elektrické energie je minimální. Je potřeba, aby se jogurtové kultury jen zahřály, ne aby se vařily. Ideální je si jogurt připravit na noc, což jsem také udělala s druhou várkou. Můj hrnec není tak velký, jako některé typy, např. Tesla, takže se mi všechny skleničky do něj nevešly. Příště pro nás dva mi bude stačit poloviční dávka, to už je jasné :-).

Dnes ráno jsem otestovala jogurt z první dávky, který byl již několik hodin v lednici. Byl velmi chutný, přidala jsem si domácí jahodovou marmeládu, ta je prostě nejlepší.

V pátek budou k obědu lívance s jogurtem, manžel bude nadšený, sladká jídla on rád.

Příště vyzkouším použít ještě tučnější jogurt a nedám smetanu, jaký bude rozdíl v konzistenci. Já mám ráda husté, tučné jogurty, ty řídké mi nechutnají. Nejvíc jsem si užila chuť jogurtů v Řecku, s medem, ach ty byly, to jsem se jich mohla ujíst :-))) a chodila si do obchodu každý den pro nějaký.

Tak to je má další zkušenost s mým pomocníkem a dopadlo 

vše perfektně.

Ála

Prověrka zásob...

mých šuplíků se šátky je právě dokončena. Jak víte, pletu moc ráda, pletu hodně a pletu víc, než jsem schopná unosit. Zjistila jsem inventurou zásob napletených šátků, že šuplíky skrývají poklady, které jsem upletla a vůbec je nenosím. A to není dobře. Občas dostanu přadýnko příze jako dárek, upletu šátek a pak zjistím, že se mi vlastně moc barevně nehodí, nebo je pro mne malý rozměrem (zvykla jsem si na velké šátky) a zůstane uložený.

Vzhledem k tomu, že když jsem před svátky nabídla několik párů upletených ponožek, které se mi nahromadily a byl o ně zájem, napadlo mne nabídnout takto i šátky.

Tak pokud se někomu některý líbí, spojení na mne je buď přes kontaktní formulář (vpravo lišta) nebo e-mail HajnaAlena@seznam.cz.

2) rozměry 80 x 184 cm

4) rozměry 50 x 164 cm

5) rozměry 55 x 130 cm

Přes svátky jsem pletla, jak jinak :-), opět ponožky. 

Mám nové, moc hezké, samovzorovací, barevné příze.

Myslím si, že pár párů zase pro vás nechám do nabídky

v mém MINI OBCHŮDKU...

Ála

Staročeská sakrajda...

 je perníkový závin, švestkové dvojče jablečného štrůdlu, pochází původně z Krkonoš, odkud se rozšířil po celých Čechách a poněkud se na něj zapomnělo. Po jeho vyzkoušení si dovolím říct, že neprávem. Obzvláště v zimním období chutná báječně. Osvěžila jsem s ním náš vánoční stůl a nelitovala jsem, všem nesmírně chutnal.

A jak na něj? Suroviny lehce dostupné, příprava jednoduchá. Receptů jsem dohledala na internetu několik, já si vybrala ze stránek - vseokoreni.cz.

SAKRAJDA

švestkový závin z perníkového těsta

Těsto:

300 g hladké mouky 

150 g moučkového cukru

2 lžičky perníkového koření

1/2 kypřícího prášku do pečiva

2 lžíce medu

2 vejce (trochu vejce si dáme vedle na potření)

3 lžíce mléka

1 lžíce rumu

80 g změklého másla

strouhaná kůra z 1/2 citronu

2 lžíce holandského kakaa

Náplň :

150 g švestkových povidel

150 g vlašských ořechů 

1/2 lžičky mletého badyánu

1/2 lžičky skořice

špetku muškátového květu

- promícháme mouku s cukrem, perníkovým kořením a kypřícím práškem, přidáme med,  vejce, mléku, rum, máslo, citr.kůru a kakao. Vypracujeme hladké těsto, zabalíme ho do folie a dáme na noc do lednice.

Těsto na dvě poloviny, vyválíme pláty, potřeme povidly, posypeme nahrubo nasekanými ořechy a zabalíme jako roládu. Rolády na pečící papír, potřít rozšlehaným vejcem.

Pečeme cca 15 min na 180°C, dohněda.

video ke shlédnutí přípravy

Upečené rolády necháme důkladně zchladnout, 

můžeme je pocukrovat

a pak již jen ochutnávat a ochutnávat...

Ála

Jsme opět...

na začátku nového roku a vše máme před sebou. Co nám příští dny, týdny, měsíce přinesou? Vlastně nic jiného si nepřeji, jen aby nám všem v rodině sloužilo zdraví. 

Pár střípků ze svátků.

Na druhý sváteční den se vždy scházíme u nás na společný oběd a posezení. Už je nás jedenáct, a to opravdu není málo, na přípravu náročné, ale těšení veliké. Den předtím jsem si rozvařovala, rozpékala, chystala, prostírala a abychom se všichni vešli k jednomu stolu, máme v našem domě v přízemí světnici, kde vždy vše probíhá. Kamarád nám ještě vyrobil malý stolek, který přidáme k velkému.

Původně jsem chtěla dát bílé ubrusy jako základ, ale pak ani nevím proč jsem změnila rozhodnutí a nechala jen středový. Učinila jsem dobře, protože první co se stalo bylo to, že malý Adam rozlil kofolu :-) na půl stolu.

Ráno jsem si přivstala a najednou mi zvoní telefon. Hned mne napadlo, že to nebude příznivé, a bylo to tak. Nejstarší syn volal, že je viróza přeci jenom skolila a oba leží. A tak nás bylo hned o tři méně. Přijeli pak v jiný den, takže jsem vařila znova, tentokrát pro sedm lidí :-).

Na čtvrtek náš nejmladší vymyslel výlet vlakem na Jedlovou a že prostřední syn přijedou i s dětma jiným vlakem také, sejdeme se na nádraží. Ráno volal, že celou noc zvracel, tak ať je nečekáme. Vyrazili jsme na rozhlednu ve třech, místo v sedmi.

Míváme zvyk s kamarády, že se u nás scházíme před Silvestrem na punčový večer. I z toho sešlo pro nemoc.

Všechny plány se měnily během pár hodin, nic nebylo jak člověk chtěl a jak si přál.

Na vánoční svátky jsem letos upekla jednu novinku, možná znáte?

Sakrajda - závin z perníkového těsta,

plněný hutně švestkovými povidly a nahrubo nasekanými vlašskými ořechy. Byl naprosto vynikající a brzy budu opakovat, měl úspěch.

Tak to bylo malé ohlédnutí za ukončeným rokem 2022.

Snad nám ten NOVÝ 2023 přinese vše, co dokážeme zvládnout...

Ála

Do nového roku 2023...

 

Ála