OŘECHOVO-CUKETOVÝ KOLÁČ...

z posledních cuket.

Sotva jsme dojedli koláč makový s blumami, hned jsem se pustila do upečení dalšího koláče. Mám nějakou zvýšenou potřebu sladkého, přepadla jsem i krabičku výborných belgických čokoládových bonbonů, nedalo se odolat.

Asi mi chybí energie a mé tělo si naříká :o).

Koláč s cuketou a ořechy

* 400 g nastrouhané cukety

* 2 vejce

*100 g cukru

*100 ml oleje

* šťáva z 1/2 citronu

*100 g nahrubo rozsekaných vlašských ořechů

* 100 g špaldové celozrnné mouky

* 100 g polohrubé mouky

* 1/2 lžičky jedlé sody

* 2 lžičky prášku do pečiva

* 1 polévková lžíce Karobu (nebo kakaa)

- těsto nalijeme do vymazané koláčové formy 

- upečeme v troubě vyhřáté na 180°C cca 30 minut 

- necháme mírně vychladnout a potřeme marmeládou

(příchuť si vyberte dle svého, já měla načatou jahodovou)

- na povrch nacákáme čokoládu

(já zvolila bílou - kupovanou hotovou polevu zn.Carla jsem ve 

vodní lázni rozehřála, přidala máslo).

Koláč je velmi chutný díky ořechům a marmeládě, prostě lahoda v ústech.

***

Mé milé čtenářky/či čtenáři, to je má sladká tečka na rozloučenou, na 14 dní, kdy bude můj blog prázdný, bez příspěvků, bez fotek, beze slov.

Má dovolená bude probíhat cíleně bez techniky, jen fotoaparát se mnou letět do dálky musí.

Máme sbaleno a mé myšlenky již začínají patřit moři, té nesmírné energii, kterou chci nasávat každý den co nejvíce. Nechám se objímat slunečními paprsky, s pokorou jim umožním vnikat do každého póru mé kůže, usazovat blahodárné teplo do kostí, budu lenivě polehávat s knížkou v ruce, popíjet řecká vína, poslouchat řeckou hudbu.

Nechám plynout co nejpomaleji ČAS ...

DOMÁCÍ MÁSLO...

jsem si utloukla sama.

O stoupajících cenách másla se ani nechci rozepisovat a důvody, které se ozývají od různých rádoby odborníků, mi připadají úsměvné, směšné a naprosto zavádějící.

Chudinky kravky, svedlo se to na ně.

Domácí máslo jsem si již doma dělávala a bylo chuťově vynikající.

Tak proč se k jeho výrobě opět nevrátit.

Potřebujeme pouze 2 smetany ke šlehání, více tučné.

Alespoň 33%!

Kupuji v papírové krabičce á 20,-Kč, někdy lze šlehačku zakoupit i v akci za méně, to je pak dobré mít je doma i v zásobě.

 Vždyť v domácnosti se máslo spotřebuje rychle.

Po vyndání z lednice nechám kelímky chvilku venku, aby nebyly příliš ledové.

Šlehačky naliji do mísy a šlehám do mnohem větší hustoty než na klasickou šlehačku. Po určité době tuhá šlehačka začne zmenšovat svůj objem a mírně řídnout. V této fázi vyměním metly za ponorný mixér a "tluču".

Během okamžiku se začne oddělovat máslo od podmáslí.

Mixuji dokud nevidím, že tekutina je hodně řídká, skoro jako voda (ale nebude tak průzračná!).

Hmotu scedím přes síto tím oddělím máslo od tekutiny, podmáslí (nečekejte, že bude jako kupované, šlehačka je nasládlá, nevylévejte, vypijte nebo použijte na pečení pečiva).

Máslo v cedníku propláchnu hodně studenou vodou, trochu posolím a rukama kousky másla spojím. Lze zformovat do válečku, dát do potravinářské folie a uložit do lednice. 

Já jsem zvolila sklenic Weck s víčkem.

Máslo má krásnou barvu, konzistenci a je opravdu lahodné.

Ze dvou šlehaček jsem získala cca 220-230 g másla.

Zkuste a ochutnejte ...

ZAHRADNÍ KERAMIKA...

dle mého výběru a přání dorazila ve dvou balících a lehké zrovna nebyly.

V nich se ukrývaly pečlivě zabalené nádherné kousky keramičky 

PAVLY, které jsem si u ní objednala a trpělivě čekala až se na můj květináč, oválný truhlík a mísu najde místo v peci.

Dočkala jsem se.

Na dekor jsem si vybrala drobné, jemné kytičky zbarvené do modra, protože mám moc ráda modrou barvu na nádobách v zahradě a rozhodla jsem se, že budu postupně obměňovat staré květníky.

Na zápichovou děrovanou kouli zatím hledám místo, chodím s ní v ruce po zahradě a rozmýšlím. Měla jsem objednat dvě :o).

Do oválného truhlíku se nastěhují vřesy, do menšího květníku zřejmě umístím okrasnou kapustu (teda nevím jestli se to tak jmenuje, ale já tomu tak říkám).

A v míse se bude pyšnit listopadka.

Rozmyšleno mám, po návratu z dovolené nastane ten správný čas na podzimní osázení a já se těším až má nová zahradní keramika najde své 

místo u hlavních dveří.

Podzim budu vítat v novém...

FREYA,IDUN,SÁGA...

jsou hlavní postavy trilogie od

Johanne Hildebrandtové, 

švédské novinářky a válečné dopisovatelky. Kromě toho, že píše

pro největší skandinávský deník, také produkuje televizní dokumenty

a napsala dvě non-fiction knihy o balkánských válkách.

Její beletristický debut jsou trilogie z doby bronzové.

Knihy mi přinesla má kamarádka, knihomolka, s tím, že se mi třeba budou líbit. Když jsem pohlédla na obálky, příliš nadšená jsem nebyla.

To bude asi nějaké fantasy a  tento žánr já zrovna nevyhledávám.

Když už jsem z vysoké kupičky knih, které mi zapůjčila, přečetla všechny a zbývaly pouze tyto tři, vzala jsem první do ruky a začala číst.

Najednou jsem se těšila na každou volnou chvilku, kdy knihu mohu vzít do ruky.

A další, další.

Spisovatelka zpracovala prastarý severský mýtus o válce Ásů a Vánů, z doby vikinské, do opravdu silného a poutavého příběhu, kde se dávná ženská moudrost střetává s mužskou touhou po moci a láska s povinností. Zároveň mne silně zaujal pohled do drsného přírodního života lidí doby bronzové, založený na výkladu archeologických nálezů.

Všechny tři hlavní postavy jsou kněžky, vyvolené jednou z Bohyní.

Freya je překrásná, nadaná čarodějka, která se má stát velekněžkou, avšak než k tomu dojde, musí projít těžké zkoušky. Je vtažena do diplomatických her, je nucena bojovat o své postavení, ale také o lásku muže, kterého všichni považují za nepřítele. Chce smířit znepřátelené kmeny a přináší i bolestné oběti.

Idun se zrodila z nepřející lásky Freyy a Tóra (víceméně lásky zakázané), avšak neví kdo je její otec. Když se světem šíří černý mor, nevyhne se ani krajině Ásů, jimž vládne právě Tór. Kmen kosí smrt a prokletí může zlomit jedině Freya, kněžka, kterou před lety tolik miloval a nikdy jí neodpustil, že ho beze slov opustila. Ví však, že společně by mohli zachránit své kmeny před zkázou. Freya odmítá. Pouze Idun ji může přimět, aby se podvolila. Tór ji proto unese, avšak spustí tím lavinu nečekaných událostí.

Sága je vnučka Freyy a považuje ji za svou nástupkyni. Nad světem však zuří bouře a vánice, Slunce zmizí a zemi ovládne mráz, lidem hrozí neúroda a hladomor. Všechny kněžky se semknou kolem Freyy a všemožnými prostředky, svým umem, se snaží zachránit svůj lid. Účinná kouzla selhávají a Freya zjišťuje, že její moc slábne a že má proti sobě mocné bojovníky. Nečekaně získává podporu v Astě, drobné, ale bojechtivé dívce, která si nese v sobě pomstu za smrt své matky a své ponížení. Připravuje se těžký a rozhodující boj.

Trilogie se odehrává před 2700 lety ve Švédsku, ve světě mocných kněžek, jejich magie, neoblomných přírodních sil a pusté zloby.

V čase, kdy počasí a úroda byly pro lidi otázkou života a smrti, kdy bylo nutné vycházet dobře s mocnostmi, Bohyněmi. Když zavládla nouze, lidé starověku obětovali to nejcennější co měli - člověka. Doufali, že tímto velkolepým darem mocnosti obměkčí.

Vážíme si my dnes dostatečně všeho, čeho můžeme užívat plnou měrou?

Chceme však stejné - mír a dobrou úrodu.

Chránit své kmeny, národy před vpády.

Jako oni tenkrát, kdysi kdesi před mnoha tisíci lety...

ŠVESTKOVO-MAKOVÝ KOLÁČ...

místo švestek však byly blumy, které manžel dostal od známého do malé tašky.

Ohromné blumy.

Chtěla jsem vyfotit, ale došla baterka ve foťáku a mobil se nabíjel.

Prostě věřte mi, že byly ohromné.

Zadělala jsem těsto na ovocné knedlíky, do kterých jsem dávala půlku blumy a po uvaření skončily v mrazáku. V zimě se budou hodit.

Zbytek vyšel akorát na koláč do formy.

Než se upekl, foťák již fungoval :o).

Rozhodla jsem se péct trochu zdravěji a použila jsem do receptu špaldovou celozrnnou mouku pšeničnou.

100 g špaldové mouky

200 g ovesných vloček

50 g třtinového cukru

100 ml slunečnicového oleje

To vše jsem dala do mixeru, rozmixovala na těsto, které jsem vtlačila do formy (mám formu kde nemusím vymazávat).

180 g mletého máku

60 g třtinového cukru

50 g bramborového škrobu

špetku soli

150 ml mléka 

Makovou náplň jemně rozetřeme na korpus a poklademe půlenými švestkami (blumami).

Pečeme na 180°C cca 45 minut.

Počítejte s tím, že těsto je mírně sypací, takže porci na talířek s vidličkou :o).

Kladla jsem kousky blum těsně jednu vedle druhé a takto se smrskly, jejich šťáva se však báječně vsákla do máku.

Je to vynikající pochoutka.

Už vím, že koláče ze zdravější mouky vůbec nejsou špatné.

A manžel se rychle přesvědčil také ...

DOMÁCÍ RAJČATOVÉ SUGO...

z neskonale vynikajících letošních rajčat, která stále v našem skleníku červenají.

Než odjedu na dovolenou je nutné jich co nejvíce zpracovat.

Už mám naložené půlky rajčat, sušená rajčata, směs s paprikami, a tak došlo ještě na úžasné sugo.

A jak ho připravuji?

Nic složitého, vše jde pěkně od ruky a příliš času příprava nezabere.

2 kg rajčat

200 g cibule

4 stroužky česneku

4 lžíce olivového oleje

4 lžíce balzamikového octa

2 bobkové listy

1 lžička soli

2 lžičku cukru

čerstvě umletý pepř¨

čerstvé nebo sušené oregano

Rajčata na povrchu nakrojíme lehce do kříže, přelijeme vroucí vodou a zchladíme studenou, oloupeme, vykrojíme nasazení stonku a nakrájíme je na kostičky. 

Cibuli nakrájíme nadrobno, česnek nasekáme také nadrobno.

V hrnci orestujeme cibuli, přidáme česnek, rajčata, ocet, bobkové listy, čerstvé nebo sušené oregano. Ochutíme solí, cukrem a pepřem.

Přivedeme k varu a za občasného míchání vaříme nezakryté asi 15-20 minut.

Sugo nalijeme vroucí do sklenic a zakápneme olivovým olejem, ihned uzavřeme.

Z této dávky jsem měla čtyři menší sklenice cca 350ml.

A v zimě si otevřeme sklenici, přivoníme a myšlenkami se ocitneme v letním dni. Sugo ohřejeme a připravíme jako omáčku například k těstovinám, můžeme použít jako základ na pizzu nebo třeba i na rajčatovou polévku.

Léto, léto blížíš se pomalu k podzimu.

Podám ti ruku a půjdu s tebou, tam do lesů...

ECHINACEA PURPUREA...

Třapatka nachová a má první tinktura z ní.

Echinacea se používá k prevenci infekčních onemocnění a celkovému posílení imunity, dále je vhodná k léčbě kataru horních cest dýchacích, chřipky, angíny, zánětu dutin či obyčejného nachlazení, chronických zánětů močového měchýře, ženských pohlavních orgánů, prostaty, zánětu mízních uzlin a při sklonech k hnisání.

Použitelné části třapatky nachové: kořen, nať a květ

Echinacea byla tradiční léčivou rostlinou využívanou také severoamerickými indiány. Při bolestech žvýkali kořen. Na rány přikládali listy a šťávou léčili hadí uštknutí. Do Evropy se echinacea dostala v 17. století, v přírodě však nezdomácněla, pěstuje se v zahradách a v parcích. Svou krásou patří mezi nejdekorativnější rostliny. 

Pro nejsnadnější pěstování a možnost využití jak kořenů, tak i květů a listů je nejrozšířenější Echinacea purpurea. Název má původ v řeckém slově echinos – ježek (šiškovitý tvar květu s bodlinami). Její světlefialový květ šiškovitého tvaru na konci dlouhého stonku, pro který byla nazývána " indiánská šiška " byl využíván k medicínským účelům již před 200 lety.

Již loni jsem měla cukání tinkturu připravit, ale nakonec na to nedošlo a už ani nevím proč - málo rostlin? Už vím, všude píší 60%ní alkohol nebo čistý líh. Cena lihu v lékárně mne dostala do kolen, to jsem vzdala.

Pak se nám doma objevila darovaná hruškovice (prý přímo z Moravy!) a po ochutnání můj muž prohlásil, že je špatně vypálená, že se to nedá pít.

A už jsem měla pálenku na zalití bylinky.

Myslím, že by stačila nějaká vodka...

Květy, listy jsem naplnila do sklenice a zalila pálenkou.

Nechala jsem tři týdny na okně, občas s třapatkou zatřepala a pak jsem přecedila přes plátýnko.

Ještě se chystám na šalvěj...