ZASNĚNÁ VÍLA ...

aneb, jak jsem si udělala velikou radost.

Na blogu Renátky jsem objevila nádherné keramické víly a naprosto mne chytily za srdce. Napsala jsem mail a domluvily jsme se, že pro mne jednu krasavici vytvoří. Nakonec mi dala vybrat ze čtyř krásek a výběr mi dal docela zabrat.

Která ke mně poputuje?

Vybrala jsem pak podle vlasů a zvolila tuto líbeznou zasněnku.

V okamžiku, kdy jsem rozbalila krabici mi bylo jasné, že jsem vybrala dobře. Je tak něžná.

Vzala jsem ji do ruky a chodila s ní po zahradě.

Jenže, přeci ji nenechám u keře, aby na ni pršelo ?

Nemůžu ji také nechat někde na zemi, aby mi do ní někdo nekopl !!

Na stole je to také trochu nebezpečné.

Na malém stolečku by to šlo, jenže když fouká a prší, i tam by mohla zmoknout.

Bylo mi jasné, že bude s námi trávit náš letní čas na pergole a na zimu s námi odejde do domu.

K víle byla přiložená tři srdíčka - jen tak pro radost.

Renátko - děkuji ještě jednou.

Hledala jsem pro ni místečko takové, aby se jí nic nemohlo stát.

A tak nyní tráví svůj zasněný čas na polici, kde bude mít svůj klid a přehled o veškerém dění na pergole.

Možná, že ji občas přemístím, aby se tam nenudila ...