jsem si mohla dopřát před několika dny, ale byla jsem nerozhodná
a tak jsem opět zůstala nohama pevně na zemi.
Když jsme si před dvěma týdny jeli vyzvednout Andrejku, syn
nás požádal ať přijedeme do Studeček, že je tam letecký den a
oni pomáhají s organizací.
A tak jsme mohli sledovat malá letadélka různých typů jak
brázdí nebe. Počasí bylo nádherné, jasno a slunečno, paprsky s námi
laškovaly a zvaly na návštěvu tam nahoru.
"Mami, kdyby si chtěla, tak je možno si zaplatit 15 minutový let" lákal mne syn.
Ví, že táta by do malého letadla nesedl ani zadarmo, má
problém sám sebe zvládnout a přemoci strach ve velkém letadle.
Ale já vždy v sobě měla malou touhu se vznést právě v letadýlku
a pozorovat krajinu pod sebou.
A teď jsem měla naprosto nečekanou možnost.
Jak já váhala, prala se v sobě s pocity, zda bych to vůbec zvládla, zda
bych se nebála a celá se nerozklepala až by se letadélko vzneslo.
Už jsem byla skoro rozhodnutá, že do toho půjdu, překonám sama
sebe a dopřeji si zážitek na celý život. I manžel na mne viděl jak se
vnitřně peru a tak mne hecoval, že peníze v hotovosti u sebe má, že to
není problém.
Následně jsem si však všimla, že v některém letadýlku sedí pilot
vzadu a pasažér vepředu. Byl by to sice krásný výhled kolem
dokola, ale ta představa, že bych měla před sebou prázdný
prostor vysoko nad zemí, tak ta zatočila mým žaludkem
už dopředu. To bych nezvládla :o).
Sledovala jsem, zda bych si mohla vybrat letadýlko jiné a syn
mi ukázal na jedno, které zrovna startovalo a na palubě
mělo pasažéra.
To byl ale pilot nějaký drak. Hrrr nahoru, tam všelijaké zatáčky
sem a zase tam, přistání bylo jako prásknutí pytlem brambor
o zem a ani jsem nechtěla vidět v jakém psychickém a fyzickém
stavu vylézá ten človíček z letadla.
"Péťo, ty chceš, abych dostala infarkt?"
A pak za mne rozhodla Andrejka.
"Babičko, už pojedeme? Já jsem tady už od rána a nebaví
mne to tu, já se hrozně těším k vám a na Matýska."
Má touha vzlétnout se přesouvá na jindy.
Za rok tam ten letecký den bude zase.
A já ?
Já do té doby budu sbírat odvahu.
A já ji sesbírám... !!