Cuketová bábovka s mákem...

je další oblíbený sladký recept u nás doma s cuketou.

Třeba se rozhodnete vyzkoušet i vy.

A slibuji, že už vám dám s cuketou pokoj :o).

Vše sypké smícháme, přidáme žloutky, olej, mléko, promícháme a lehce vmícháme sníh.

Pečeme asi 3/4 hodiny, zkoušíme špejlí.

Těsta je docela hodně, tak zvolte spíše větší formu.

Místo máku lze použít kokos nebo mleté ořechy,

Dobrou chuť...

Cuketový koláč...

během léta peču docela často, chutná nám těsto se strouhanou cuketou, která ho zvláční.

A pak taky, jak neustále cukety zpracovávat, když se úroda vymkne?

Raději jsem zavelela dvě rostliny již vytrhnout :o), zbývající nám stačí až až.

Oblíbila jsem si jednoduchý základní recept, který různě obměňuji změnou vloženého ovoce, přidáním kakaa, skořice a podobně.

Uvedené množství používám do koláčové formy, pro pečení na plechu je nutné upravit.

250 g polohrubé mouky

100 g cukru

1/2 prášku do pečiva

1 vejce

1/2 hrnku mléka

1,5 dcl oleje

1 lžíce rumu (vynechávám pokud peču pro děti-to je jasné)

1 vanilkový cukr

2 menší cukety (oloupané a nastrouhané nahrubo)

obměny :

+ 1 lžíce kakaa (karobu)

rozinky

ořechy

-

+ 1 lžička skořice

-

posyp žmolenkou klasickou nebo s kokosem

posyp mandlovými lupínky

 Prostě fantazii se meze nekladou.

Třeba s meruňkovou marmeládou sypané kokosem.

Nebo půlka koláče s jahodovou a druhá ostružinovou marmeládou.

Vnoučata mi dělají radost a koláče baští s chutí a radostí.

Jako další moučník jsem pro ně zvolila bábovku s mákem a hádejte s čím ještě?

No s cuketou... (recept příště) :o)

Angreštové čatní...

je další pochoutkou při mém zpracování úrody z naší zahrady.

Z bílého angreštu jsem uvařila marmeládu, která je vynikající na palačinky a u červeného jsem stále zvažovala co s ním. A pak Eva Francová zveřejnila recept na angreštové čatní na svém blogu Kuchařka ze Svatojánu a já měla jasno. Předloni jsem vyzkoušela čatní meruňkové a mělo všude veliký úspěch, tak proč nevyzkoušet další chutě?

Pár skleniček se bude hodit jako dárky a několik si jich nechám.

Čatní,  je tradiční pochutina indické kuchyně, dochucující základní jídlo. Ostré čatní dobře doplňuje fádní pokrm a jasnou barvou zdobí stůl.

Čatní je souhrnný název pro mnoho druhů hustých omáček, připravovaných z rozličných surovin jako ovoce, zelenina, rozinky, česnek, cibule, hořčice, ocet a dalšího množství přísad. Používá se k dochucení jídel z masa i vegetariánských. Má široké spektrum chutí, od ostré, pikantní po lahodnou, více sladkou. 

K tomu, aby se zvýraznila a odstínila chuť základního pokrmu, stačí přidat jednu – dvě lžičky čatní, které se podává v malých mističkách nebo se klade na talíř spolu s rýží. Čatní povzbuzuje chuť a stimuluje zažívání.

To jsem se dočetla u tetičky Wikipedie ;o).

Pro zájemce šířím recept dále :

kilo angreštu odstopkujeme a zbavíme bubáků

(nejhorší část celého procesu, stříhala jsem malými nůžkami)

v hrnci rozmačkáme 

(používám dřevěné šťouchadlo na brambory po mamce)

rozvaříme a  přimícháme

200 ml jablečného octa

500 g cukru

lžičku soli

4 prolisované stroužky česneku

1 lžičku zázvoru

1 lžičku bílého mletého pepře (nebo nadrtíme celý)

1 lžičku kurkumy

1 lžičku kmínu (měla jsem drcený)

1 lžičku chilli

10 zelených tobolek kardamomu (nadrtíme)

1 lžičku koriandru (pokud nemáme mletý, nadrtíme)

1 lžičku skořice

4 hřebíčky (opět drtíme)

-vše co jsem potřebovala drtit, jsem dala pohromadě do hmoždíře. 

Vaříme 20-25 minut do vypaření tekutiny a zhoustnutí, horké plníme do skleniček, zavíčkujeme a otočíme víčkem dolů asi na 10 minut.

Využila jsem slunečného odpoledne, kdy Matýsek s Andrejkou dováděli v bazénu a já stihla vše zpracovat, aniž bych neustále odbíhala, hrála karty, mazala svačinu, dělala šťávu.

Uff.

 Další den jsme měli v plánu výlet do Dolského mlýna, kde to Anďa nezná a moc se těšila, že jí vše ukážeme, ale v polovině cesty se tolik rozpršelo, děti se klepaly a tak jsme museli udělat čelem vzad a mazat zpět k autu. Notně jsme předpověď počasí podcenili, neměli ani deštníky, ani pláštěnky.

Jonášek měl největší strach, že prý zmrzneme :o)).

Doma jsem rychle všem uvařila čaj, připravila svačiny, pár dobrot, rozdala deky a pustila pohádku.

To vám byl takový náhlý klid... ;o).

Mast z máty...

jsem letos zkoušela poprvé a opět jsem se inspirovala u Redneval.

Dosud jsem si dělala pouze měsíčkovou mast, které náš Jonášek říká "Kouzelná mastička". Jednou to ode mne slyšel, když jsem mu mazala odřeninu na noze a od té doby při každém drobném úrazu vyžaduje kouzelnou mastičkou.

Schovávám si skleněné kelímky od pleťových krémů, které jsou na mastičky báječné.

Příprava mastí je opravdu jednoduchá.

Letos jsem poprvé použila jako základ kokosový bio olej, který jsem koupila v Lidlu.

Kdysi jsem zkoušela měsíčkovou do sádla, ale bohužel se mi zkazila. Další jsem již mísila s vazelínou a ta byla naprosto v pořádku. Masti dávám do lednice.

Máta pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání. Též podporuje funkci přídatných orgánů - jater, slinivky břišní a žlučníku. Inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest. Podstata působení mentolu spočívá ve snižování napětí hladkého svalstva. Snižování tlaku ve vnitřních orgánech zabraňuje a předchází bolestem. Mentol vyvolává také pocit chladu a znecitlivuje, proto se ztrácí nepříjemné pocity jako je například svědění. Při nechutenství se podává mátový čaj, máta působí i proti nespavosti, stresu a bolestem hlavy. Zdroj Wikipedie

Nechám rozpustit kokosový olej do tekutého stavu (nesmí být příliš horký!) a do něj vložím co nejvíce lístků máty, pomačkám, aby byly ponořené.

Nechám do druhého dne, kokosový olej ztuhne, takže zahřeji a až se rozpustí, scedím přes plátýnko a cedník, pořádně vymačkám a do tekutiny naložím další čerstvé lístky máty. Opět počkám 24 hodin a proces zopakuji.

To vše jsem provedla třikrát a poté jsem již tekutou mast přelila do kelímků a dala do chladničky.

Stejným způsobem jsem si udělala měsíčkovou mastičku.

Stihla jsem přípravu mastiček dřív, než se u nás uhnízdila na týden prázdnin vnoučata :o).

Krásné a voňavé léto...

Meduňkový sirup...

jsem letos vyzkoušela podle návodu Jarky z Rednevalu, která připravuje během léta plno zajímavých lektvarů a  mne velmi inspiruje.

Trochu jsem letos neodhadla rychlost růstu meduňky a málem jsem nestihla ostříhat, už jde pomalu do květu, ale podařilo se mi přeci jenom otrhat dostatek pěkných lístků.

Využila jsem starou polévkovou místu, napěchovala jsem ji, pokrájela 2 citrony, řádně očištěné (10 minut jsem je ještě nechala namočené v octu, pak znovu opláchla) a zalila 2 litry převařené a mírně vychladlé vody.

Druhý den jsem propíchala citrony a nechala dalších 24 hodin louhovat.

Třetí den jsem výluh přecedila přes plátno, vymačkala veškerou vzácnou tekutinu, přidala 1,5 kg cukru, zahříváním jsem nechala rozpustit a pak přejít lehce varem, jak doporučuje Jarka pro dlouhodobější uchování.

Horkou tekutinu jsem plnila do vyvařených lahviček, zavíčkovala, obrátila a bylo  hotovo.

Sirup neskutečně voněl.
Meduňku nyní celou ostříhám a počkám, zda nasadí další lístky.
Další várka by se hodila.

Stejným způsobem jsem naložila šalvěj a pokud ještě obroste dostatečně má letos nově vysazená máta, bude i mátový.

Práce s bylinkami mne nesmírně baví a když se kuchyní line jejich vůně, šíří se ve mně radostný pocit, že v zimě si při jejich užívání vždy vzpomenu na léto a případné nevlídné počasí bude rázem snesitelnější.

Až se zima zeptá, co jsem dělala v létě - má odpověď bude jednoduchá.

No přeci vařila lektvary... :o)

Domácí maggi...

Když jsem narazila na internetu na tento recept a pohlédla jsem z okna na náš již více jak dva metry vysoký libeček, kterému se letos nesmírně dařilo, bylo rozhodnuto.

To prostě musím vyzkoušet.

Nasušeného libečku mám již dost, v mrazáku je také pár pytlíčků,  zbytek je třeba spotřebovat dokud je stále zelený. Vzala jsem ho útokem.

4 hrnky natě libečku nakrájené (já jsem stříhala nůžkami)

1 hrnek nakrájené celerové natě s kopřivovými vrcholky

5 polévkových lžic mořské soli

Vše smíchat a pomačkat, aby se lépe uvolnila tekutina, nechat 15 minut odpočívat a pak silně napěchovat do sklenic (stlačovala jsem měchačkou).

Povrch každé sklenice zalít 2 lžícemi oleje - slunečnicového nebo řepkového. Nehodí se olivový!

Bylinky by měly pustit šťávu, která se použije jako maggi koření.

Sklenice má prý vydržet v chladničce rok bez zavařování.

Jsem zvědavá, zda manžel, který si velmi rád polévky "maguje", vezme  na milost libečkovou náhradu.

Dám vědět... :o)

Oběd na grilu...

K létu patří grilování a dávno to již není pouhé opékání špekáčků na otevřeném ohni, které ale děti vždy milovaly a mají v oblibě dodnes. Atmosféra u plápolajících plamínků, nasáklé  oblečení dýmem z polen, humorné historky rodičů, povolené výskání a hulákání, odsunutý nástup na spaní, to bylo vždy znamením prázdnin. Volnost, radost, zážitky.

Na trhu se postupně objevovaly různé malé grily na nožkách, kde se ohýnek rozpálil dřevěnými brigetami, začalo se opékat maso a různé klobásy.

Tím vším jsme se propracovali až k velkému plynovému grilu, který má již třetím rokem své místo na naší pergole a já si užívám vaření venku, kdy se mi slunce opírá zlehka do zad, vánek chladí a mne vaření opravdu baví. Vzhledem k tomu, že venkovní gril má i hořák, mohu zde připravit víceméně celý oběd či večeři.

Tak třeba včerejší sobotní oběd.

Grilované kuřecí kousky

s cuketovými placičkami

a jako příloha okurkový salát s kysanou smetanou a česnekem

 O víkendech k nám chodí na obědy náš nejmladší syn a většinou mi při grilování pomáhá.

On hlídal maso a já vedle něj smažila placičky.

Byla to souhra, nepřekáželi jsme si, nevráželi jsme do sebe na malém prostoru kolem grilu, ale oba jsme se shodli, že by to chtělo ještě odkládací polici.

A hned jsme oba sršeli nápady jak ji přidělat a vymýšleli způsoby uchycení.

Manžel se příliš radostně netvářil :o) - opět práce navíc se na něj řítila.

Pro případné zájemce přidám recepty.

Maso většinou nakládám den předem, ale tentokrát jsem prostě zapomněla.

Naložila jsem kousky do marinády ráno a stačilo to také.

Každý den sbírám malé cukety, ty mám nejraději a tak přišel na řadu mou skoro zapomenutou malou knížečku 100 receptů na cukety, dýně a patizony, kde jsem našla cuketové placičky. Většinou dělávám bramboráčky, ale i tyto placičky jsou velmi chutné, a to i studené.

K dnešnímu obědu jsme si naplánovali cuketový krém s kysanou smetanou, grilované bavorské bílé klobásy s novými brambory, domácí tatarkou a okurkovým salátem z našich hadovek.

Přeji příjemnou neděli a já jdu chystat gril...