Třapatka nachová a má první tinktura z ní.
Echinacea se používá k prevenci infekčních onemocnění a celkovému posílení imunity, dále je vhodná k léčbě kataru horních cest dýchacích, chřipky, angíny, zánětu dutin či obyčejného nachlazení, chronických zánětů močového měchýře, ženských pohlavních orgánů, prostaty, zánětu mízních uzlin a při sklonech k hnisání.
Použitelné části třapatky nachové: kořen, nať a květ
Echinacea byla tradiční léčivou rostlinou využívanou také severoamerickými indiány. Při bolestech žvýkali kořen. Na rány přikládali listy a šťávou léčili hadí uštknutí. Do Evropy se echinacea dostala v 17. století, v přírodě však nezdomácněla, pěstuje se v zahradách a v parcích. Svou krásou patří mezi nejdekorativnější rostliny.
Pro nejsnadnější pěstování a možnost využití jak kořenů, tak i květů a listů je nejrozšířenější Echinacea purpurea. Název má původ v řeckém slově echinos – ježek (šiškovitý tvar květu s bodlinami). Její světlefialový květ šiškovitého tvaru na konci dlouhého stonku, pro který byla nazývána " indiánská šiška " byl využíván k medicínským účelům již před 200 lety.
Již loni jsem měla cukání tinkturu připravit, ale nakonec na to nedošlo a už ani nevím proč - málo rostlin? Už vím, všude píší 60%ní alkohol nebo čistý líh. Cena lihu v lékárně mne dostala do kolen, to jsem vzdala.
Pak se nám doma objevila darovaná hruškovice (prý přímo z Moravy!) a po ochutnání můj muž prohlásil, že je špatně vypálená, že se to nedá pít.
A už jsem měla pálenku na zalití bylinky.
Myslím, že by stačila nějaká vodka...
Květy, listy jsem naplnila do sklenice a zalila pálenkou.
Nechala jsem tři týdny na okně, občas s třapatkou zatřepala a pak jsem přecedila přes plátýnko.
Ještě se chystám na šalvěj...