Na kopcích a v lesích...

 je mi vždy velmi blaze a jsem jak malé dítě, které nečekaně dostane dárek a výská radostí. Podobná radost se mi objevila v srdci když nám nic nezhatilo naše plánované putování po Jeseníkách. V letošním roce jsem vždy napnutá až do odjezdu, zda vše vyjde.

Již od jara jsme měli vybrané ubytování v hotelu Džbán v horských lázních Karlova Studánka. Po mnoha hodinách přesunu autem z našeho severu jsme se ocitli v malém ráji. Lázně jsou schované v údolí, obklopené lesy, protkané léčivými prameny a panuje zde klid, pohoda a nečekané ticho.

První plánovaný výlet nemohl být žádný jiný než na Praděd. Nechali jsme se  vyvézt místní kyvadlovou autobusovou dopravou na Ovčárnu a u chaty Barborky jsme nabrali zpáteční směr po žluté turistické značce údolím Bílé Opavy dolů do Karlovy Studánky. Počasí bylo naprosto úžasné.

Další z našich cílů byla vodní elektrárna Dlouhé Stráně, kam jsme se přepravili autem, následně lanovkou a minibusem až k horní nádrži. A tam fičelo jedna báseň, ale obešli jsme celou nádrž, je to technické unikum. Lze si dopředu objednat i exkurzi do dolní nádrže s průvodcem, ale je to časově dost náročné a na mne příliš technické :-). To jsme vynechali a přejeli jsme do Velkých Losin, kde se nachází překrásný zámek a muzeum výroby papíru.

Následující den nám počasí po ránu převrátilo rozhodování o dalším výletu, mlha až na dno a původní plán vyjet autobusem opět na Ovčárnu a projít jinou trasu, jsme změnili na odjezd do Vrbna pod Pradědem, což se později ukázalo jako špatné rozhodnutí. Ve městě jsme zvolili trasu na Anenskou myslivnu a stoupali a stoupali, až už toho můj muž měl plné zuby, přestal mluvit a tak jsem raději v rámci zachování dobré pohody zavelela otočku a návrat zpět na parkoviště. Byli jsme sice jenom 1,5 km od cíle, ale cesta stále mířila vzhůru, bylo to náročné vzhledem k drobným zdravotním potížím mého muže, které ho trápí při výstupech.

Náš pobyt v Jeseníkách se nachýlil k odjezdu. S pokorou jsme poděkovali za krásné počasí, které naše dny, až na drobné výkyvy, prozářilo sluncem. V den odjezdu již od rána drobně pršelo a zpáteční cestu jsme absolvovali v naprostém lijáku.

Bylo zde KRÁSNĚ, obdivovali jsme pohoří a hluboká údolí, dýchali jsme svěží vzduch, nasávali vůně lesních porostů.

A má dušička jen zářila...