Batoh a svačina...

nesmí chybět na žádném výletu, i malý výšlap do přírody si zásobíme dostatkem tekutin a malou porcí pochutin. Může to být ovoce, trochu čerstvé zeleniny, čokoláda, cereální tyčinka, kdo co má rád. Na celodenní výlet vždy připravím porce větší,  doplněné obloženým pečivem, ne vždy se pohybujeme v prostředí, abychom míjeli hospůdky či restaurace s možností občerstvení. Nejraději jsem připravena na jakoukoli okolnost.
Důležité je mít sebou zároveň i průkaz totožnosti a průkaz zdravotní pojišťovny, pokud se pohybujeme ve vzdálených místech od bydliště, je to nutnost. Neškodí mít v batohu i malý sáček první pomoci. Člověk nikdy neví co se může stát.

V poslední době se snažíme být co nejvíce v přírodě a využíváme každého dne, kdy zrovna neprší k malým výšlapům v blízkém okolí. Výhoda seniorského života je - můžeme i v týdnu! Z toho jsem vážně nadšená a hlavně manžel si užívá velký úbytek pracovních povinností, které sice ještě má, ale v mnohem menší míře.

Počasí má výkyvy, ale nám to nevadí, i když se honí mraky sem a tam, vyrážíme, maximálně zmokneme.

Kyjovské údolí kolem Křinice

Trasa, kterou chodíme často pokud si nejsme jisti počasím, vede lesem po asfaltové silnici a víme, že se nebudeme brodit blátem.
Dopoledne svítí slunce, těším se na možnost nechat se hýčkat teplými paprsky. Zaparkujeme auto a vydáme se na cestu. Ujdeme pár metrů a slunce se schovává za hradbu šedivých, temných mraků. Nasazujeme kapuce před prvními kapkami deště a jdeme statečně po cestě dále s nadějí, že se jedná o malou přeháňku. Intenzita kapek se zvětšuje a tak se schováme pod malý převis u cesty. Pokračujeme v hovoru a já se snažím zachytit alespoň pár snímků.

Po malé chvíli se jeví, že déšť zmírnil své ševelení mezi stromy a vydáme se dále po cestě. Netrvá dlouho a kapky se opět zahušťují a pohled vzhůru naznačuje, že mraky zahalily celou oblohu. Bohužel jsem si vzala zimní bundu, u které jsem se již jednou přesvědčila, že je naprosto promokavá a cítila jsem již mokro na ramenou. Obracíme se a jsme nuceni se vrátit zpět. To mne velmi mrzí, ale respektuji vůli přírody, totálně promočená opravdu být nechci.

nádherně zrenovovaná, zřejmě bývalá hájovna, se nachází na začátku stezky

Napekla jsem na naše výlety různé druhy sušenek, u mého muže vedou jednoznačně

KOKA sušenky

100 g kokosu

240 g hladké mouky

220 g změklého másla

1 žloutek

120 g moučkového cukru

3 vrchovaté lžíce kakaa

špetka soli

- z těsta malé kuličky, vidličkou rozmáčknout

- péct 12-15 minut na 190°C

(recept jsem získala na blogu Moniky z kopečka)

já nyní vše bez cukru 

OVESNÉ SUŠENKY

250 g ovesných vloček

200 g změklého másla

100 g medu

50 g nahrubo nasekané čokolády

špetka soli

půl lžičky jedlé sody¨

špetka muškátového květu

půl lžičky skořice

(recept jsem získala od Kuchařky ze Svatojánu)

- tvoříme malé placičky

- pečeme 10-12 minut na 180°C

MAKOVÉ SUŠENKY

150 g mletého máku

100 g mletých či podrcených datlí (sušené namočit)

150 g arašídového másla (dávám klasické)

(recept jsem získala od Kuchařky ze Svatojánu)

- rukama prohněteme, tvoříme kuličky, které prstem zploštíme

- dáme na plech s pečícím papírem

- pečeme cca 20 minut na 180°C

Druhý den se nabízí čas na další výlet, slunce opět svítilo a lákalo sbalit saky paky. Opět vybíráme trasu s asfaltovým povrchem, ale chceme jít jinudy a volíme turistické značení přímo od parkoviště na náměstí. Vítr se zvedá a začíná honit mraky opět po obloze a já s obavami sleduji jejich počínání. Počasí se mění během chvilky, slunce se schová a naděje na jeho svit se ztrácí. Chvíli váháme. Člověk má někdy i zariskovat, a tak vyrážíme na cestu. Bundu mám jinou, nepromokavou, tak to snad dopadne příznivěji.

Havraní skály u Nového Boru

Pohybujeme se v Lužických horách a o této trase jsem se zde na blogu již zmiňovala. Krásné prostředí lesů a skal. Přicházíme od centra a dostáváme se po zelené značce na vyhlídku Jelení skok. Výhledy jsou nádherné, majestátně se před námi tyčí Klíč.

Havraní skály jsou opředené pověstí o popravišti, které patřilo k Sloupskému hradu. Schody umožňují přístup i na další skalky, ale my se po nich nevydáváme, jsou po dešti příliš kluzké. Při úpatí skal je postavený dřevěný altán, kde se zastavujeme a vytahujeme z batohu malé občerstvení.

Na malou chvilku se sluneční paprsky protlačily skrze mraky.


***
Nepropadáme panice, nevyprazdňujeme regály v obchodech, přijímáme všechna nařízení vlády s respektem a pochopením, jsou důležitá. Pokud všichni budeme disciplinovaní a nákazu brát velmi vážně, zvládneme to.

My si čistíme hlavu v přírodě.
***

Výletům se nebráníme

pohorky své prošlapeme

srdce svá naplníme

radostí, pohodou a ŠTĚSTÍM...