pátek 9. listopadu 2018

Podzimní nostalgie...

Jak na mořských vlnách houpe se mé JÁ. Znám to. Občasný vnitřní neklid mi vnášejí do nitra podzimní dny. Jeden den jsem rozesmátá, šťastná a nabitá energií, druhý den se ploužím po domě, mé oči vidí co by ruce měly dělat, ale není kde se odrazit a získat tolik potřebný elán a chuť. Je to malinkatý boj, kdo s koho. Překonám sužující pocity, neklid a smutek? Vím, že ano a vím, že pošmourné dny pána Podzimu nepůsobí rozechvěle jenom na mne. Jsem vděčná za předcházející dny prozářené podzimním sluncem, které rozehrálo laškovnou hru plnou barev v lesích, na loukách, v zahradách, díky nim jsem v sobě cítila vnitřní náboj, spoustu energie, to vše však začíná postupně slábnout. Opakuje se to každý rok. Podzimní přechod k paní Zimě je pro mne ta nejhorší změna během celého roku. 

Zalévám bylinky horkou vodou, jemně usrkávám z oblíbeného hrnku, nasávám jejich vůni. Do aromalampy kapu pomalu éterický olej, aby mne svou vůní vzpružil a beru do ruky pletení, jenže mé roztěkané myšlenky se rozeběhnou všemi směry. - Ne tam ne, tím se nechci zabývat, to nemohu změnit, nemá cenu se trápit. Ale do těchto dveří, ty neposedná myšlenko, také nenakukuj, tam už vůbec nechci ani vkročit. Něco veselejšího v zásobě nemáš?-
Vstanu a vezmu do ruky dvd s filmy, to chce něco veselého, vtip a humor, ten je potřeba. Mé prsty nadzvedávají jeden lesklý stříbrný kotouč za druhým. Romantika, historické, krimi, detektivky. Kdy jsem vlastně viděla naposledy film, u kterého jsem se opravdu, ale opravdu řehtala na plné kolo? Marně pátrám, nevzpomínám si!!

Jeden den trávíme s mužem na cestě za těmi, které již neobejmeme, které již nepolíbíme, kterým již nezavoláme. Malé mihotavé světýlko ze svíčky na chvilku propojí naše myšlenky, vzpomínky. Jste s námi, moji milí, každý den, nebojte se...
Máme chvíli čas a naše kroky míří do zámeckého parku. Vytahuji mobil, chci si zachytit těch pár okamžiků,  a uvědomuji si, že jsme park vždy navštívili v období jeho plné krásy a i když je zde vše upravené, barevná paleta květin je pryč. A pávi také.
Odcházíme.




Podzimní stopy ve spadaném listí
co šustí, skrývají svůj tvar.
Myšlenky co bolí
do srdce ryjí a nechtějí spát.



32 komentářů:

  1. Jsem člověk pozitivně naladěný- alespoň si to myslím. Ale v čase, kdy stromy shodí svoje listí a zůstává krajina víc do šeda,nejsem ve své kůži.Usazuje se ve mně takový zvláštní stesk. Ale pak si zvyknu a začnu obdivovat stromy se svými zvláštně pokroucenými obnaženými větvemi a měsíc listopad jako takový přijmu a jsem to zase já.
    Moc hezky jsi to dnes napsala. Četla jsem a naprosto Ti rozuměla.
    Klidnou sobotu, Alenko!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, i já raději na vše nahlížím z té pozitivní stránky, ale čím jsem starší, tím mne nějak častěji během podzimu potkají tyhle stavy, trochu až smutné. Pak jak mávnutím proutku se vše přemění zase v pohodu. Tak čekám až to přijde :o).
      Děkuji ti za hezká slova.
      Ála

      Vymazat
  2. Alenko, já jsem tohle nikdy neznala, neměla jsem nikdy takové stavy. Teď ti ale rozumím. Prožívám to po nehodě taky, ale nijak to bohužel nesouvisí s podzimem. Od nehody mám takové dny často, i když pod práškami je jich miň, ale jde to dost pomalu. Přeji ti veselou sobotu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tyhle pocity během roku většinou vůbec nemám, ale ten podzimní přechod směrem k zimě, pošmourné dny, mne v posledních letech nějak více zasahuje. Již několik dní jsem bez nálady, nejsem to já, nemám ten správní vnitřní náboj, jako kdybych se ukládala k zimnímu spánku.
      Marti, ať máš podobných dnů co nejméně.
      Ála

      Vymazat
  3. Alenko, neboj se, zase se vše v dobré obrátí a energie vjede do žil. Třeba už za pár dnů.
    Moc držím palce, ať máš brzo zase sluníčkové dny. Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to Péťo beru jako přechodné období a věřím, že se budu cítit lépe. Nemám tenhle stav ráda, nejsem to já.
      Ála

      Vymazat
  4. Jsem jediná, která opravdu miluje podzim se vším všudy? Miluji jeho barevnost....když prší, ráda poslouchám bubnování na okno zabalená do deky s knihou....pošmourno ve mně evokuje utulno.....Alčo, co nemůžeš změnit, tím se nemá cenu trápit. A navíc...ono musí být občas smutno, aby mohlo být veselo:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, on je podzim hezký, já ho nezatracuji, ale během jeho vlády na mne najednou padne určitá tíseň, stesky, až smutek. Trvá to několik dní, asi než se vše ve mne "přeladí". Letos je to hlubší, spojené ještě s jinými záležitostmi, tak je to nějak umocněné...
      Máš pravdu, brzy určitě bude VESELO.
      Ála

      Vymazat
  5. Alenko,zase bude dobře.Řikam si to často,protože i mně se ději takoveto věci.
    Krasne podzimni dny Ti přeji a at je brzy lepe.Vlasta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlasti, já vím, že je to přechodný stav, ale člověk si myslí, že je stále v pohodě a najednou to na něj spadne.
      I tobě krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  6. Alenko, napsala jsi co cítíš krásně.Mě to přepadne když uklizim zahradu a likvidují kytky.To se mi chce i brečet.A potom na dušičky a když nesvítí sluníčko, to je mi opravdu ouvej
    Mám to taky už několik let a to mám podzim docela ráda za tu krásnou barevnost.V pondělí bylo krásně, tak jsme jeli s mužem naposledy za Valdštejn na houby.Nasbírali jsme oba plné košíky.Měla jsem radost a byla v pohodě.Mijeli jsme skupinku turistů a když manžel viděl, jak odhazují lahve od alkoholu do lesa, zastavil a jak se ohradil, začali mu sprostě nadávat.No ale chtěla jsem Ti jenom napsat, že jsem na tom na podzim vždy blbě s náladou,ale zhorší se mi ekzém na rukou a tak v tom nejsi sama
    Mě se to zlepší a jsem v pohodě,když si začnu 24listopadu zdobit vánočně dům a zahradu .Rozsvítíme všechny světýlka a svíčky a pak už jsem dobrá.Přeji Ti,aby jsi už měla jen krásné dny.Martina


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také mám podzim ráda, protože je ohromně barevný a víceméně uklidňující. Jenže pak přijdou divné, pošmourné dny a můj organismus se najednou celý schoulí.
      Měli jsme v plánu o víkendu zajet do lesa, pořádně se provětrat, ale nemocný vnuk nám změnil plány.
      Také špatně snáším, když vidím pozůstatky odpadů v lese po nelidech(protože slušný člověk to neudělá) a nechápu co to v nich je.
      A o Vánocích již také přemýšlím.
      Martino moc děkuji za souznění.
      Ála

      Vymazat
  7. Alenko, chybí nám sluníčko. Podzim mám ráda pro jeho barevnost, ale léto je léto. Také mám občas dny, kdy je mi smutno a nechce se mi smát, ale pak se stane NĚCO, ani nevím co a je mi zase dobře. Přeji Ti, ať se také stane NĚCO a je Ti lépe. :o)
    Hezký večer. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A přitom sluníčka jsme si užili všichni tolik v létě, ani během podzimu ho málo nebylo. Ale najednou to na člověka padne, ani neví jak.
      Dášo, děkuji a měj krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  8. Já mám ráda i pošmourné podzimní dny s mlhami, je v týdnu mi vadí to, že chodím z domova za šera a domů za tmy.
    A moc se mi líbí atmosféra tvých fotek - je opravdu podzimní
    Hezké dny

    OdpovědětVymazat
  9. Velice krásně jsi to napsala, je to rozjímavé a popisuje to nejen tvé cítění.
    Není to ani sluníčkem, myslím, že je ho ještě dost, všude je spousta barev, ale alespoň na mne negativně působí krátký den, prostě brzo tma, ráno dlouho tma. s psychikou to doslova tančí tango desolato.
    Ale jsme zdraví, krásní a mladí ... i ta nostalgie k životu patří.
    Moc se mi v parku tohoto zámku líbilo, protože pávi jsou tam dokonale drzí a skutečně jsme se tam díky jejich namyšlenosti a nabubřelosti nasmáli !
    Krásnou neděli !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Simi, byla jsem toho nějaká plná.
      Ta změna je vždy na podzim nějaká silnější pro organismus, s člověkem to zahýbá a vlastně ani neví proč. Ono se to usadí - jako každý rok.
      Zrovna mi tady celý víkend smrká a kašle vnuk a já jenom doufám, že to od něj nechytneme. Popíjím s ním čaje s rakytníkem, raději preventivně :o).
      Jo, to máš pravdu, pávi jsou tam přátelští, to odpoledne jsem je hledala marně a přemýšlela, kde jsou schovaní na zimu.
      Měj se hezky.
      Ála

      Vymazat
  10. Álo, mám to úplně stejně. Doma se dívám co všechno by chtělo uklidit, vyžehlit, přerovnat, ale když přijdu odpoledne z práce a za chvilku je tma, nechce se mi vůbec nic. Ještě nezačala zima a já už se těším na jaro ......... Přeji ti hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musíme pár týdnů vydržet a pak už budou vánoce, to bude hezký čas plný pohody, radosti, klidu :o).
      Evo přeji ti krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  11. Jsem optimistka, mám ráda lecos, ale podzim to rozhodně není. Ale úspěšně odolávám :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také si říkám, že jsem přeci celoživotní optimista a pak mne semele pár pošmourných dnů. Ale já to vydržím :o).
      Evo měj se hezky.
      Ála

      Vymazat
  12. Alenko krásné a pohodové dny ti přeju...já podzim miluju ♥

    OdpovědětVymazat
  13. Alenko, musím říct, že podobné nálady mě přepadají jen když nemám úplně natřískaný den - prostě když mám čas se zastavit...
    Nepodléhej, na fotce se usmíváš a moc ti to sluší!
    Přeji hezké a hlavně veselé dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, já už v pracovním procesu nemusím být tolik aktivní a tak toho volného času je vícero. Nu a pak občas dolehnou stavy, které nejsou veselé. Bráním se, a úsměv je potřeba vyloudit na tváři co nejvíce v každé možné chvíli.
      Tento týden mne čekají milá setkání, tak se mám na co těšit :o).
      Měj se moc hezky.
      Ála

      Vymazat
  14. Milá Alenko bohužel tyto stavy zažíváme a moc dobře známe každičká z nás. Po té dlouhé době, kdy nás slunko tahalo z postele a dobíjelo baterky, přišlo období smutné a ponuré..ale než se nadějeme bude zase pěkně veselo. Moc ti úsměv na tváři sluší a tak ti ze srdíčka přeji ať se ti brzičko vrátí a všechny smutky vítr odfoukne.Z🖤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím Zdeničko, že je to přechodné - jako každý rok. Hlavně si musí člověk vytvořit pěknou atmosféru kolem sebe. A třeba pozvat dobré kamarády, ti rozveselí.
      Děkuji ti za milá slova a měj se moc hezky.
      Ála

      Vymazat
  15. Alenko, plácám se v tom taky, bývám protivná sama sobě. Vzala jsem do ruky háček a na chvíli vypnula hlavu. Zalezla bych do brlohu a nevím kdy ven. Přeji ti brzký přechod na pohodu s úsměvem od srdce. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, zatím si to přemílám v sobě, takže okolí netrpí :o). Jsou to takové chvilkové stavy, nepříjemné, úzkostné, ale vím, že to přejde. Asi v nás někde uvnitř dřímají pozůstatky ukládání se na zimu či co.
      Přeji i tobě zlepšení a pohodové dny.
      Ála

      Vymazat
  16. Ta představa bylinkového čaje, voňavého vzduchu a chvilky klidu je krásná. Taky budu muset brzy aplikovat :) Letošní podzim, i když byl krásný, na mne opravdu zapůsobil po fyzické stránce, únava byla na prvním místě denní náplně, záda mě bolí ještě teď a o nějakých aktivitách raději nemluvím. Zahrádku jsem stihla přes víkendy, kdy jsem ostatně doháněla vše, co se mi za týden nepodařilo, jelikož jsem se pouze těšila na to, až zalezu s horkým čajem a knihou na gauč pod deku :) Připadala jsem si (a ještě to zcela nepominulo) celkem neužitečná a ten pocit opravdu nemám ráda. Ale i odpočinek je zkrátka krásný a nutný! :) A já se tak snažím přesměrovat své myšlenky na nadcházející svátky a hned mi to dodává jistou vzpruhu :) Přeji krásné dny :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, to vše podzim také přináší. Je to prostě příprava na studenou zimu a člověk má zpomalit. Jenže někdy si připadám, že jsem zpomalená až moc :o)).
      Krásné dny Zuzko.
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála