MRAZÍK ...

je dobře známá pohádka pro velké i malé. V poslední odpoledne končícího roku jsme se zajeli do sousední malé vsi pobavit s místními ochotníky, kteří si pohádku mírně upravili a odehráli v mrazivém dni pro všechny legrace chtivé návštěvníky. A málo nás kupodivu nebylo.

Ochutnala jsme připravený svařák , muž si dal horký čaj (řídil, měl tedy smůlu) a pak už jsme se jenom smáli a smáli. Vím, že  přítomné děti byly možná trochu zklamané velmi zkrácenou verzí a mnohým replikám neporozumněly, ale snad jim to vše rodiče náležitě vysvětlili. Avšak repující Nastěnka se určitě i jim líbila :o)).

Nový rok jsme přivítali s mužem odpolední procházkou, sice mrzlo pořádně, ale naštěstí svítilo sluníčko a bylo pohádkově. Říká se jak na Nový rok, tak po celý rok, takže já doufám, že podnikneme mnoho výletů po naší krásné zemičce, že některá místa budeme brázdit na kolech, že třeba i zajedeme letos k moři dočerpat energii, že zažijeme spoustu krásných okamžiků s kamarády, s rodinou, s vnoučaty, že se třeba zadaří a rozrosteme se (to však neovlivníme :o) ani jeden z nás dvou), že budeme zdraví, šťastní a radostní, že se všem mým milovaným bude ve všem dařit.

Nikdy si nedávám žádná předsevzetí, nechystám se napravit sebe ani ty druhé (stejně to nejde, každý jsme svůj), mám jenom své sny a touhy.

Snad se mi splní alespoň některé ...

Tuhle nádheru vidím z okna.