úterý 12. dubna 2016

MUŽ Z OSTROVA LEWIS...

další příběh od Petera Maye.

 Jeho první kniha, o které jsem psala zde :
 Skála 
se mi velmi líbila, proto jsem neodolala a přikoupila si i jeho další knížky.


- úžasná grafika na obálkách mne vyloženě baví -


MUŽ Z OSTROVA LEWIS

je kniha právě dočtená a opět mne jeho styl psaní nezklamal.
Velmi se mi líbí přiblížení syrové přírody rodného ostrova kriminalisty Fina, který se po několika letech na ostrov vrací, aby ve svém životě začal znova. Zda lépe, či snadněji se mu to bude dařit, to si však musíte přečíst...

 
 Anotace:

Muž beze jména. Muž bez paměti.
Muž, který nemá na výběr.

V rašeliništi na ostrově Lewis je nalezeno dokonale zachované tělo mladého muže, které nese stopy po několika strašných bodných a řezných ranách. Policie se zprvu domnívá, že se mladík stal obětí rituální vraždy před stovkami let, avšak vytetovaný obrázek Elvise na mladíkově pravé paži odhalí, že se vražda musela stát mnohem později, ve druhé polovině dvacátého století.

Bývalý detektivní inspektor Fin Macleod se mezitím vrací na svůj rodný ostrov. Rozešel se se svou manželkou, s životem v Edinburghu i s kariérou u policie a nyní se snaží obnovit staré vztahy a opravit zchátralý dům svých rodičů. Avšak poté, co testy DNA prokážou příbuzenský vztah těla z močálu a otce Finovy dětské lásky Marsaili Macdonaldové, je Finovi jasné, že jeho návrat domů bude trochu rušnější, než čekal. Tormod Macdonald, dnes již starý muž trpící demencí, celý život tvrdil, že je jedináček a že nemá žádné blízké příbuzné. A Fin zjistí, že Tormod měl dobrý důvod, proč v tomto ohledu lhát.

------------------------------------------------------------------------------
Další skvělá kniha, která je každým řádkem stejně vynikající jako Skála. Autor ji napsal tak čtivě, že vás zcela pohltí.
Euro Crime

Děj pulzuje minulými i současnými vášněmi, žárlivostí, podezříváním a lítostí, emocionální tajemství obvytel pochmurného ostrova jsou ještě hlubší než jeho rašeliniště.
The Times

Peter May je mistrovský vypravěč. Obratně kombinuje patos a otázky identity, téma ztracené lásky a rodinných vztahů a tak vytváří vzrušující thriller.
The Irish Examiner

Muž z ostrova Lewis zazářil jako jasná hvězda letošních knižních žebříčků. Lyrické, empatické a dojemné.
Alex Gray, americký výtvarník a umělec

------------------------------------------------------------------------------

Se všemi recenzemi souhlasím.
Prolínání současnosti se vzpomínkami z minulosti, rozplétání jednotlivých tenkých linek ze světlých okamžiků rozpomínání starého, nemocného Tormoda.
Proč a z jakých nešťastných důvodů byl jeho život veliké tajemství?
Tolik bolesti co prožil.
Nedalo se jinak, než o tom nikdy nemluvit.
Fin však pavučinu vzpomínek rozplete.

Doporučuji...



pondělí 11. dubna 2016

VZDUŠNÝ JARNÍ ŠÁTEK...

je hotový a hned se mi hodí jako dárek
pro mou kamarádku, která před pár dny oslavila kulatiny.
Konečně jsme si našly vzájemně čas na setkání a budu jí dnes přát.
Ach jak ten čas ukrutně letí.


- před velikonocemi jsem začínala :o) -

 Vzhledem k tomu, že příze je dostatek, začala jsem háčkovat ještě jeden šátek, naprosto totožný vzorek a ten si nechám pro sebe.



Kamarádka je zručná pletařka, ale moc neháčkuje a tak mne napadlo, že by jí háčkovaný jarní šátek mohl přijít vhod.

Snad se jí bude líbit...

P.S. Jupí, šátek se líbil a moc, byla nadšená, protože neháčkuje, takže by se prý do něj nikdy nepustila. Měla jsem ohromnou radost, že ona měla radost...

sobota 9. dubna 2016

VYMĚNILA JSEM VAŘEČKU ZA RÝČ...

Nesmějte se, k smíchu to fakt není, protože tato výměna dost bolí.
Vaření odbývám co to jen jde a každou slunečnou či bezdeštivou chvíli věnuji zahradě. Jaro je krásné, voňavé, zelené období, ale mne z něj vždy nejvíce bolí záda, ruce a jdou na mne mrákoty.
Chci mít všechno vypleté, zaseté,zasázené co nejdřív.
Vymýšlím nové varianty jednotlivých částí zahrady, které bych mohla osázet novými trvalkami, okrasnými keři.
Sepisuji si seznamy, které rostliny musím dokoupit, doplňuji hnojiva, kupuji nové rukavice, protože jich několik párů totálně odrovnám.
Vyžaduji, aby mi muž řádně nabrousil motyčky, lopatičky.
On má na starost hlavně zeleninu ve skleníku a na záhonech, ale nedá mu, aby mi nepomohl s přesazováním keřů, aby nebyl nápomocen obrývání záhonů.
Opět se mi potvrzuje, že dva je hodně a když spolu táhnou za stejný provaz, dílo se vždy daří.
Těším se na návštěvy zahradnictví, dokážu se tam toulat třeba dvě hodiny a pečlivě zvažovat, jaký keř či rostlinku koupit.
Vždy mám naprosto blažený pocit a musím se držet při zemi :o).






Nerada nakupuji v Obi či Baumaxu (nejenom kvůli předraženým rostlinám), já potřebuji mít slovní kontakt se zahradníkem, vyptávat se, radit se, v klidu vybírat a proto mám své oblíbené zahradnictví. Rostliny a keře si tam většinou pěstují sami, takže jsou zvyklé přímo na naše klimatické podnebí a nikdy se mi nestalo, že by mi něco zašlo nebo se neuchytilo (což z výše jmenovaných bylo povětšinou).

 Celé páteční odpoledne až do večera jsem prožila s rýčem v ruce
a musela jsem si paže večer mazat kostivalovou mastí :o)...

 
 P.S. Ještě nekončím, hotovo nemám. Ve čtvrtek mi přišly v balíku nové pnoucí růže...
 

pátek 8. dubna 2016

NECHLADIT...

Spoustu potravin neustále zarputile skladujeme v ledničce v přesvědčení, že je tak uchováme déle čerstvé a svěží. Pro některé z nich však platí pravý opak.
Co tedy do chladu rozhodně nepatří ?
Třeba vám pár rad přijde vhod.





* rajčata
V nízké teplotě ztratí chuť, lépe jim je na kuchyňské lince, ovšem nikoli v plastovém sáčku, ale třeba v keramické či porcelánové misce.

* okurky
Vzhledem k vysokému obsahu vody se v chladu rychle kazí.
 
* brambory
V ledničce se v nich rozpadá škrob, což vede k tomu, že jsou sladké a popraskané. Uchovávejte je v papírovém sáčku na tmavém a chladném místě, nejlépe v komoře nebo ve sklepě.
 
* cibule
Aby cibuli nenapadla plíseň, měla by se skladovat stejně jako brambory, avšak nikoli v jejich blízkosti - jinak brzy shnije. Do chladničky patří jen nakrájená, ovšem v uzavřené nádobě, aby nešířila svůj štiplavý pach na ostatní potraviny.
 
* česnek
Nejenže se brzy zkazí, ale může začít i klíčit.
 
* banány
Banány v ledničce hnědnou, nezralé v ní nedozrají tak, jak by měly.

* jablka
Sice déle vydrží, ale chlad ovlivní jejich chuť a konzistenci.
 
* červené a žluté melouny
Jejich chuti nejlépe prospívá pokojová teplota, do chladničky patří až nakrájené na kostky.

* avokádo
Ještě nedozrálé plody by měly zůstat v pokojové teplotě, zralé avokádo, které neplánujete v nejbližší době sníst, vydržé déle v ledničce.

* olej
V nízké teplotě houstne a mohou v něm vznikat hrudky.
 
* čerstvé bylinky
Ve společnosti dalších potravin ztratí svou výraznou chuť, vyschnou a pohltí vůni ostatních jídel. Lépe se jim bude dařit ve sklenice čisté vody na kuchyňské lince.
 
* med
V chladu ztuhne a zcukernatí.
 
* arašídové máslo 
I po otevření vydrží v pokojové teplotě asi tři měsíce.


A příště ?

Připravuji pro vás LEXIKON BYLINEK ...




Za fotky děkuji
tetičce Wikipedii
a za rady magazínu
DOMA DNES
 


 

    

středa 6. dubna 2016

PRAHA - DUBAJ - KALKATA A ZPĚT...

vrátil se nám v pořádku, plnou hlavu zážitků a pár fotek ve foťáku :






Tepající velkoměsto, všude shon, neskutečný lomoz, neutuchající troubení automobilů, motorek, autobusů. Na silnicích, křižovatkách chaos až přecházel zrak. Žebrající děti, chatrče, stlučené úkryty, nepořádek.
Vedro, vedro, prach a smog.
Veškeré oblečení neustále propocené.
Z toho všeho nadšený vůbec nebyl, což se nedivím.
Jídlo pálivé (což tolik nevadilo), ale neustále stejná chuť - ostrá.
Přivezl mi obrovitý pytlík kešu ořechů (jsou ohromné oproti zde kupovaným), mix přírodní, wasabi, chilli a ostrý pepř.
Já je miluji!
Pak pytlík nějakého koření, vůbec prý neví co to je :o), ale kořenil s tím prodavač jídlo ve stánku - tak snad to strávíme.

Hlavně, že je už doma...

 


 



 

pondělí 4. dubna 2016

ŠLÁPLI JSME KONEČNĚ DO PEDÁLŮ...

a v neděli si vyjeli na cyklostezku směrem do Německa, kousek před Bad Schandau, kde jsme to otočili a vraceli se zpět.
Jízda kolem Labe, sluníčko na nebi, pohledy na pískovcové skály - úžasné.
Jen zpět protivný silný protivítr nám ubíral síly.
Každý kdo jezdí na kole mi dá za pravdu, že první cyklovýlet po dlouhé zimě prostě bolí.
Ano, přesně tam.
Dokud se to neotlačí, úpím - a nejenom já :o).

Hlavně to chce brzy opět na kolo usednout a jezdit, jezdit.
Pak už je to v pohodě.


 
 
 


 V sobotu pečlivá práce na zahradě, naohýbala jsem se k záhonům několik hodin  a ještě stále nemám odpleveleno všude.
V neděli asi 30 km na kole.

A pak, že víkend je odpočinkový :o) ...

 

neděle 3. dubna 2016

SRAZOVNÍK - setkání páté...

skoro jsem zapomněla pokračovat.
Náš rodinný pátý sraz byl naplánovaný do  Českého ráje,
Prachovských skal.
Ubytovaní jsme byli v penzionu Brada, v těsné blízkosti skalního města a všichni se těšili na sobotní výšlap do skal. Děti měly za úkol se naučit známou písničku Ivana Mládka Prachovské skály a jediný náš Matýsek ji uměl celou nazpaměť. U večerního grilování u ohýnku ji zapěl několikrát :o).





Pískovcové skalní město vzniklo během milionů let z usazenin druhohorního, mělkého moře, které se rozprostíralo v oblasti severních Čech. Zdejší skalní věže jsou oblíbeným místem pro návštěvy horolezců i turistů.
Prachovské skály jsou místem s dlouhou historií osídlení. Nacházíme zde stopy po osídlení z mladší doby kamenné, z doby bronzové i z pozdějšího osídlení Kelty a Slovany.
V první polovině 20.století zde byly vybudovány prohlídkové okruhy, které slouží turistům.

Kdo tato místa zná, dá mi za pravdu, že je zde nádherně a člověk, který se zde jednou projde, má nutkání se vracet.
Alespoň já to tak mívám.



Po návratu se nebe zakabonilo a spustil se liják, všechny sportovní aktivity pro děti jsme museli zrušit a zůstal z programu jen náš malý karneval.
Ten jsme si připravili pro děti my, dospělí. Domluvili jsme se, že někteří z nás si připravíme doma masky a děti překvapíme.
Převleky byly působivé, protože má sestra nepoznala vlastní dceru :o). 

- já si připravila Bílou paní -

- čarodějnice rozplakala ty nejmenší :o) -



- tajemná cikánka rozdávala odměny a vzadu v pozadí je Kanafásek, postavička z Večerníčku -
- " Vodník a říká mi Fando!" -

 Opět jsme se vyřádili, ale hlavně navštívili krásný kout naší země.

Nedělní dopoledne již patří balení a odjezdu všech zúčastněných rodin.

Jsou to krásné vzpomínky...