pondělí 9. ledna 2017

SPLÉTALA JSEM PAVUČINKU ...

jak pavouček pilný. Pustila jsem se ještě před vánočními svátky do pletení velkého šátku pro sebe. Pak jsem jehlice odložila, neboť mi došla příze, a pletla Matýskovi zimní svetřík. Příze dorazila a já mohla po dopletení svetru vzít do ruky opět tenké jehlice (č.2) a pokračovat. Muž kroutil neustále hlavou nad tím, z jak tenké příze to pletu, nemohl to stále pochopit, že se to vůbec dá. U konce jsem měla již přes 500 oček.



Myslím, že v návodu byla chyba ve spotřebě - uvedeno 100 g příze, já musela  ale během pletení přiobjednat 50 g a nakonec mi stejně opět příze došla asi 5 řad před koncem. To jsem již vzdala a další přadýnko jsem nekupovala, neboť jsem se zařekla, že z této "tloušťky" již plést nikdy, opravdu NIKDY, nebudu. Ukončila jsem řadu tak jak mi to vyšlo a šátku to myslím na kráse vůbec nic neubralo.

  
Jen vyfotit vcelku se mi nedařilo, doma to nikde nešlo kvůli světlu a venku nebylo jak a kde, i když se mi muž nabízel, že mi ho někde podrží :o)). Je tvarem skoro půlkruh.




Je lehký jako pírko, barva cihlová, pleteno z příze Lace od Drops, spotřeba 150g, jehlice č.2, v nejdelší části měří 310 cm. To, co zbylo na obrázku již nestačilo na celou řadu.

Budu si ho hodně moc vážit, PAVUČINKA  je
 můj jediný :o) ...






neděle 8. ledna 2017

KRABICE ...

s vánočními ozdobami jsou opět uložené a budou čekat několik měsíců až přijde jejich čas. Každou kouličku, hvězdičku, zvoneček či andílka beru do ruky s mírnou nostalgií, že vánoční čas skončil, že budeme zase o rok starší. Přemýšlím co všechno nás asi v dalším roce čeká, zda nebudou převládat starosti nad radostmi, zda budeme mít sílu a dostatek energie užívat si každý den, zda všichni moji milí budou silní a zdraví, zda překonají případné překážky, které jim život během celého roku zajisté do cesty přinese. Není toho málo o čem přemýšlím když uschovávám vánoční výzdobu.







A najednou již ani stromek v obývacím pokoji nestojí, leží pod oknem na dvorku ve vysoké sněhové závěji a už nevoní vůní lesa, nemá sytě zelené jehličí, vypadá jako když si spí v bělavé peřince.
Vyměním ubrus s vánočními motivy za neutrální, převléknu všechny polštářky na gauči a najednou cítím, že je v místnosti úplně jiná atmosféra. Svíčky mi však budou dělat společnost nadále, bez nich si večery ani neumím představit. Začínám se těšit, protože něco nového začíná. Při pohledu z okna vidím jak zahrada je zakrytá spoustou sněhových vloček a tiše odpočívá, jak ptáčci létají k budce sem a tam, jak kosáci a straky soupeří o oranžové kuličky rakytníku, které jsem jim nechala na stromku pro případ tuhé zimy. Jsem moc ráda, že jsem na ně myslela již na podzim. 

Přečkáme ještě tuhé mrazy a brzy se nadechneme vánku, který
nám přinese jaro . 

To je to, nač se těším nejvíce ...


 . 

sobota 7. ledna 2017

DVĚ POŘÁDNÉ BICHLE ...

jsem přečetla ještě před vánočními svátky, ale úplně jsem zapomněla o nich napsat. Bylo toho tolik jiného :o).

Četla jsem několik příznivých recenzí na spisovatele Roberta Galbraitha a jeho knihy VOLÁNÍ KUKAČKY a HEDVÁBNÍK, že jsem neodolala a zakoupila obě dvě naráz. Mám ráda knížky tlusté a tyhle jsou notně, jedna 477 a druhá 503.



Anotace :

Když se slavná topmodelka zřítí ze zasněženého balkonu v luxusní londýnské čtvrti Mayfair, vše nasvědčuje tomu, že spáchala sebevraždu. S tím se ale nehodlá smířit její bratr a najme si soukromého detektiva, aby její smrt znovu prošetřil. Cormoran Strike je bývalý voják - což ho poznamenalo na těle i duši - a právě prochází složitou životní situací. Nový případ ho může uchránit před hrozícím krachem, čím hlouběji však proniká do komplikovaného světa, v němž mladá modelka žila, tím temnější věci vyplouvají na povrch a sám Strike se ocitá v ohrožení. 
Napínavá a rafinově vystavěná zápletka čtenáři přibližuje atmosféru současného Londýna ; ospalý poklid ulic v rezidenční čtvrti Mayfair, omšelé kouzlo zapadlých hospod v East Endu i čilý ruch v Soho. 
Cormoran Strike se poprve představuje v oceňovaném detektivním románu od Roberta Galbraitha, což je pseudonym J.K.Rowlingové.

 Vzhledem k tomu, že jsem od Rowlingové nikdy nic nečetla (Harry Potter mne úplně minul), neměla jsem důvod srovnávat a bylo mi celkem jedno, že je kniha psaná pod pseudonymem.

Ať jsem se snažila jak jsem chtěla, zápletku a vraha jsem neodhalila (i když v jedné chvilce mi tak trochu v hlavě zrovna on proběhl, ale pak jsem to zamítla). Sice jsem tušila od začátku, že půjde určitě o majetek, ale případ byl tak zamotaný a Cormoran mne vedl různými uličkami možností, že jsem jenom s neutuchajícím zájmem četla a četla.
Když se s blížícím se koncem vše začalo rozplétat, musela jsem uznat, že klíč k motivu by mne vůbec nenapadl.
Kniha je napsaná moc krásným stylem, úžasným popisem míst a situací. 
Moc mne bavila.



Anotace :

Hedvábník, druhá kniha z řady vysoce oceňovaných detektivních románů s Cormoranem Strikem a jeho energickou mladou asistentkou Robin, je strhující a čtivý příběh.
Když zmizí spisovatel Owen Quine, jeho žena se obrátí na soukromého detektiva Cormorana Strika. Zpočátku se domnívá, že se na pár dní někam vypařil - už to v minulosti párkrát udělal -, a po Strikovi jen chce, aby ho našel a přivedl domů. Jenže Strikovi během vyšetřování začíná být čím dál jasnější, že za Quineovým zmizením se skrývá větší tajemství, než si jeho žena myslí. Spisovatel dokončil rukopis, v němž s jízlivou zlomyslností vykreslil téměř všechny své známé. Kdyby se román zveřejnil, zničil by leckomu život. Existuje tudíž spousta lidí, kteří ho mohli chtít umlčet. A ve chvíli, kdy je Quine nalezen brutálně zavražděný za bizarních okolností, začíná souboj s časem, v němž je třeba porozumět motivaci krutého vraha; vraha, který se nepodobá žádnému z těch, s nimiž se doposud Strike setkal .

Knihu jsem vzala do ruky ihned po přečtení Kukačky a těšila se vyloženě na další  případ Cormorana. Tušila jsem, že nebudu zklamaná a při čtení mne bude mrazit napětím. Bylo to tak. Napínavá zápletka se táhla celým dějem, přelévaly se cesty pátrání, nabízelo se několik osob, které mohly mít patřičný motiv. Bylo to tak strhující a mezi řádky vyzníval štiplavý humor, ale vynikla i nenávist mezi kolegy ve vydavatelství, mezi autory knih. Dost z nich spojoval i odvážný sex, či sexuální fantazie.


Těším se na další případy Cormorana a doufám, že
Robert Galbraith/J.K.Rowlingová
mne nenechá čekat dlouho ...

 

čtvrtek 5. ledna 2017

DEZERT PAVLOVA - DRUHÝ POKUS ...

 a ten se již povedl na jedničku s * :o).
Neodradil mne první nezdar, kdy jsem vytáhla z trouby nízkou tuhou placku. Recept jsem tenkrát zkoušela od Moniky Z kopečku, ale někde jsem udělala chybu, asi jsem málo našlehala sníh s cukrem. Nechala jsem uplynout čas a čekala jsem až mne chytí ta správná chuť se s tímto dezertem poprat. A najednou tu byla. Našla jsem si recept  ZDE a vyšlo to.
Nestihla jsem ani řádně nafotit, tak příště. Dnes pouze foto z mobilu, kdy jsem ukořistila poslední kousek.



 
 4 bílky
2 lžičky bílého octa (dala jsem vinný)
1 lžička škrobu
140 g cukru (dala jsem 150g moučkového)
250 ml tučné šlehačky
ztužovač šlehačky
ovoce (měla jsem rozmražené naše maliny)

- před začátkem šlehání jsem troubu zapnula na 140°C.


Připravené bílky jsem si ráno vyndala z lednice, aby měla pokojovou teplotu, prý se lépe šlehají.
Při postupném šlehání jsem přidávala po lžících cukr, nakonec jsem vlila smíchaný škrob s octem a vymíchala do husté pěny, dělaly se v misce takové špičky.
Z pečícího papíru jsem si vystřihla kruh o průměru asi 20cm a ten jsem dala na plech, na papír stěrkou navrstvila bílkovou hmotu a uprostřed vytvořila malou jamku. Nic jsem neuhlazovala, ba naopak nechala jsem pěkně znatelné vrstvení stěrkou. 
Plech dala do vyhřáté trouby, snížila teplotu na 120°C (v receptu 100°C) a nechala jsem Pavlovu hodinu a půl (až dvě hodiny je v receptu) svému osudu.

TROUBU NEOTVÍRAT!

Po uplynutí času jsem troubu vypnula (má mít takovou skořápkově zlatavou barvu) a upečený kopeček jsem nechala v uzavřené troubě víc jak hodinu chladnout.
Mezitím jsem ušlehala šlehačku (mírně přisladila a přidala ztužovač, ale nemusí podle mne ani být, sní se tak rychle) a připravila si ovoce.
Z upečeného a vychladnutého korpusu jsem lehce stáhla pečící papír, dala na talíř 
a nazdobila šlehačkou s ovocem.
Čím ledabyleji, tím lépe :o). 



A pak už jenom svoláte všechny svoje milé, ukrojíte jim kus, přidáte vidličku a notný čas o nich ani nevíte, jenom slyšíte slastné pomlaskávání.

Hm, hm, byl by ještě kousek ? ...


 

středa 4. ledna 2017

SNĚHOVÁ FUJAVICE ...

mne zastihla při mé dnešní rychloprocházce. Snažím se chodit každý den i za každého počasí, ale ne vždy to vyjde, přiznám se, občas musím nutit sama sebe.
Dnes jsem si usmyslela upéct Pavlovu. Druhý pokus. Hodinu a čtvrt jsem sušila a jukání do trouby přes sklo mne ladilo do spokojenosti. Ono to snad i vyjde tak jak má. Pak hodinku má chladnout v troubě a to jsem využila k vyběhnutí ven, kde sice mírně foukalo, ale zrovna nesněžilo.


Cesta, po které většinou chodím se v zimě neudržuje a tak jsem se brodila sněhem, na jehož povrchu byly občas vidět jen stopy ptáků či drobné zvěře. Čím víc jsem stoupala, tím víc foukalo. Jsem tvrdohlavá a tak jsem si stejně dala cíl dojít až na horizont. Není to daleko :o).

Jenom mé stopy.


Za chvilku jsem vystoupala a vítr sílil, začalo sněžit a okolní vršky se začaly ztrácet. Moc jsem nelelkovala, namačkala pár fotek a raději jsem se otočila k návratu.
Sněhové vločky bodaly do tváře, musela jsem mhouřit oči. Vítr skučel a strkal do mých zad, ale mne by jen tak neporazil :o)).

Cesta zpět a kopec (z první fotky) už skoro není vidět.




Pelášila jsem domů zachumlaná pod kapucí, nákrčník omotaný kolem krku a přes pusu. Muž se mi smál, že jsem si teda vybrala okamžik :o).

No, ale ven se má chodit za každého počasí, ne ? ...

P.S. A ta Pavlova ? Dopadla skvěle, vyšlehala jsem šlehačku, ozdobila malinami a odměnila jsem se přímo božsky !! Pokud něco zbude do zítra, zkusím nafotit. Dnes již bylo příliš pošmourno na focení doma.
Tak hezké zimní dny :o).
 


 

úterý 3. ledna 2017

VÁNOČNÍ POHÁDKOVÁ SMRŠŤ ...

nastala již před svátky a panovala celý sváteční čas. Na programu  České televize na mne z nich již šly mrákoty. Někdy jsem měla pocit, že se z ČT1 stal dětský program, neboť se pohádky táhly celým dnem až do večera a pak ještě navrch jako hlavní program.
Nedá mi, abych se k nim zde na blogu nevyjádřila.
Mám pohádky ráda a na mnohé se opravdu o vánocích těším a s chutí je shlédnu, ale co je moc, to je prostě moc. Ještě jsem nezažila žádné z našich dětí když byly malé, ani z vnoučat, že  by s radostí hltaly studiové pohádky ze 60,,70. a 80 let minulého století. Vůbec nechápu proč je neustále vysílají na ČT1. Vlastně vím, zaplňují vysílací čas.
Letošní Štědrý večer jsme snad poprvé viděli novou pohádku celou, vždy zrovna v daný čas panovala vánoční atmosféra u stromečku a rozbalování dárků, proto nikdo z nás televizi nesledoval. Nové pohádky letos zářily z obrazovky ČT i na Boží hod a na Štěpána. Schválně jsme se s mužem dívali a musím říct, že to byla docela tragédie. 




 anotace :

Pravý rytíř

Vincent (Jan Komínek) je rozvážný mladík, který rád čte a maluje a je pravým opakem svého otce, vysloužilého rytíře (Lukáš Vaculík), který má potřebu svého syna neustále kontrolovat a opatrovat. Dokonce ho doprovází i na zkušenou do světa. Na cestě se setkají s černokněžníkem, vystaví nebezpečí říši víl a musejí svoji chybu napravit. A samozřejmě musejí také osvobodit krásnou princeznu (Lucie Černá).


 - Musím říct, že vysloužilý rytíř ztvárněný panem Vaculíkem mi totálně lezl na nervy :o)), hrál ho tak nemotorně a neohrabaně, s divným patosem, že mi ho až bylo nakonec líto ...





 anotace :

Slíbená princezna

   

 
Pohádka vycházející z tradičního českého motivu, původně lidového vyprávění, které literárně zpracoval Karel Jaromír Erben a publikoval pod názvem Zlatovláska. Diváci se mohou těšit na dobrodružnou podívanou se spoustou reálných zvířat a efektních triků. Mimo jiné hrají: Marta Dancingerová, Jan Cina, Samuel Mužík, Jan Dolanský, Jitka Čvančarová, Martin Stránský, Ondrej Kovaľ, Václav Vydra či Karel Čepek.

Na začátku Slíbené princezny je tak kůže kouzelného hada, kdo ji ochutná, porozumí řeči zvířat. Ochutná ji i zlý kníže Honorád. Ani to ho však neodradí od nesmyslné krutosti vůči všem a všemu. A když si potom usmyslí, že chce zlatovlasou nevěstu, vyšle svého čeledína Jiříka, aby ji přivedl. Po řadě dobrodružných situací se Jiřík nakonec dostane až ke království, kde nejmladší ze dvanácti dcer je právě zlatovlasá princezna Radost. Zadarmo si ji ovšem Jiřík neodvede. Musí splnit nejen tři úkoly, ale především porazit svého soka, prohnaného piráta Za Bié Ocradé.

- Když pohádka začala a královna pronesla, že královská koruna je těžká jako kráva... - bylo to již podezřelé. Aha, bude to zmodernizované, aby se to dnešním dětem víc líbilo. Princezny byly oblečené, neoblečené a chovaly se, nu prapodivně. Převážná část děje se odehrávala na pobřeží moře, protože Jiřík musel porazit svého soka. Ale proč byl zrovna pirát ?
A takových různých otázek jsme si kladli celou dobu plno. To by u pohádky ale být nemělo, že? Děj by nás měl pohádkově unášet...


Pohádka Slíbená princezna, vychází z tradičního českého motivu. „Všichni ten příběh známe. Jde o původně lidové vyprávění, které Karel Jaromír Erben literárně zpracoval a publikoval pod názvem Zlatovláska," přibližuje kreativní producentka Kateřina Ondřejková.
„Dějová linka, která je u Erbena velmi jednoduchá, je scenáristkou Ivou Procházkovou obohacena o řadu dobrodružných i humorných prvků a staví na tradici české filmové pohádky s vtipnými dialogy, vyhraněnými charaktery, ale i překvapivými momenty. Diváci se můžou těšit na dobrodružnou podívanou se spoustou reálných zvířat a efektních triků," dodává Ondřejková.
Stejně jako u Zlatovlásky je na začátku Slíbené princezny kůže kouzelného hada a kdo ji ochutná, porozumí řeči zvířat. Ochutná ji i zlý kníže Honorád, který si navíc usmyslí, že chce zlatovlasou nevěstu, pošle svého služebníka Jiříka, aby ji našel. Po řadě dobrodružství se Jiřík nakonec dostane až ke království, kde nejmladší ze dvanácti dcer je právě zlatovlasá princezna Radost. Aby princeznu získal, musí Jiřík splnit nejen tři úkoly, ale také porazit svého soka, piráta Za Bié Ocradé.


Zdroj: https://globe24.cz/kultura/18910-ceska-televize-na-vanoce-pripravila-ctyri-nove-pohadky-i-filmove-premiery

Zdroj: https://globe24.cz/kultura/18910-ceska-televize-na-vanoce-pripravila-ctyri-nove-pohadky-i-filmove-premiery
Pohádka Slíbená princezna, vychází z tradičního českého motivu. „Všichni ten příběh známe. Jde o původně lidové vyprávění, které Karel Jaromír Erben literárně zpracoval a publikoval pod názvem Zlatovláska," přibližuje kreativní producentka Kateřina Ondřejková.
„Dějová linka, která je u Erbena velmi jednoduchá, je scenáristkou Ivou Procházkovou obohacena o řadu dobrodružných i humorných prvků a staví na tradici české filmové pohádky s vtipnými dialogy, vyhraněnými charaktery, ale i překvapivými momenty. Diváci se můžou těšit na dobrodružnou podívanou se spoustou reálných zvířat a efektních triků," dodává Ondřejková.
Stejně jako u Zlatovlásky je na začátku Slíbené princezny kůže kouzelného hada a kdo ji ochutná, porozumí řeči zvířat. Ochutná ji i zlý kníže Honorád, který si navíc usmyslí, že chce zlatovlasou nevěstu, pošle svého služebníka Jiříka, aby ji našel. Po řadě dobrodružství se Jiřík nakonec dostane až ke království, kde nejmladší ze dvanácti dcer je právě zlatovlasá princezna Radost. Aby princeznu získal, musí Jiřík splnit nejen tři úkoly, ale také porazit svého soka, piráta Za Bié Ocradé.
Pohádku Zázračný nos představí Česká televize 26. prosince. Princezna Diana se rozhodne podrobit lásku svého snoubence zkoušce a ve snaze zjistit pravdu o jeho citech vypije kouzelný elixír. Místo odpovědí však získá dlouhý nos. Vydává se hledat kouzelníka, od kterého nápoj dostala. Na svém putování se setká s dobrem i zlem a hlavně najde pravou lásku.
„Diana je vychovávaná velmi přísně, a protože má dobrodružného ducha, má to přesně opačný účinek, než by si její otec přál. Touží žít naplno. A když se má provdat, tak to musí být z oboustranné lásky. Není to klasický typ princezny, je lidská, zvědavá a tak trochu rebelka," komentuje svojí roli slovenská herečka Kristína Kanátová. V pohádce se také objeví například Vladislav Plevčík, Iva Janžurová nebo Martin Donutil.


Zdroj: https://globe24.cz/kultura/18910-ceska-televize-na-vanoce-pripravila-ctyri-nove-pohadky-i-filmove-premiery

Zdroj: https://globe24.cz/kultura/18910-ceska-televize-na-vanoce-pripravila-ctyri-nove-pohadky-i-filmove-premiery

Pohádka Slíbená princezna, vychází z tradičního českého motivu. „Všichni ten příběh známe. Jde o původně lidové vyprávění, které Karel Jaromír Erben literárně zpracoval a publikoval pod názvem Zlatovláska," přibližuje kreativní producentka Kateřina Ondřejková.
„Dějová linka, která je u Erbena velmi jednoduchá, je scenáristkou Ivou Procházkovou obohacena o řadu dobrodružných i humorných prvků a staví na tradici české filmové pohádky s vtipnými dialogy, vyhraněnými charaktery, ale i překvapivými momenty. Diváci se můžou těšit na dobrodružnou podívanou se spoustou reálných zvířat a efektních triků," dodává Ondřejková.
Stejně jako u Zlatovlásky je na začátku Slíbené princezny kůže kouzelného hada a kdo ji ochutná, porozumí řeči zvířat. Ochutná ji i zlý kníže Honorád, který si navíc usmyslí, že chce zlatovlasou nevěstu, pošle svého služebníka Jiříka, aby ji našel. Po řadě dobrodružství se Jiřík nakonec dostane až ke království, kde nejmladší ze dvanácti dcer je právě zlatovlasá princezna Radost. Aby princeznu získal, musí Jiřík splnit nejen tři úkoly, ale také porazit svého soka, piráta Za Bié Ocradé.
Pohádku Zázračný nos představí Česká televize 26. prosince. Princezna Diana se rozhodne podrobit lásku svého snoubence zkoušce a ve snaze zjistit pravdu o jeho citech vypije kouzelný elixír. Místo odpovědí však získá dlouhý nos. Vydává se hledat kouzelníka, od kterého nápoj dostala. Na svém putování se setká s dobrem i zlem a hlavně najde pravou lásku.
„Diana je vychovávaná velmi přísně, a protože má dobrodružného ducha, má to přesně opačný účinek, než by si její otec přál. Touží žít naplno. A když se má provdat, tak to musí být z oboustranné lásky. Není to klasický typ princezny, je lidská, zvědavá a tak trochu rebelka," komentuje svojí roli slovenská herečka Kristína Kanátová. V pohádce se také objeví například Vladislav Plevčík, Iva Janžurová nebo Martin Donutil.


Zdroj: https://globe24.cz/kultura/18910-ceska-televize-na-vanoce-pripravila-ctyri-nove-pohadky-i-filmove-premiery

Zdroj: https://globe24.cz/kultura/18910-ceska-televize-na-vanoce-pripravila-ctyri-nove-pohadky-i-filmove-premiery

anotace :

Zázračný nos 

Princezna Diana (Kristína Kanátová) se v tomto romantickém příběhu rozhodne podrobit lásku svého snoubence náročnému testu a ve snaze zjistit pravdu o jeho citech vypije zázračný elixír. Namísto odpovědí ale získá něco jiného – dlouhý nos. Vydává se tedy v přestrojení hledat kouzelníka, který jí nápoj věnoval.

- Asi z těch tří pohádek snad nejvíce pohádková... 


Sama pro sebe jsem si vyhodnotila, že nejvíce pohádkového zasnění mi opět přinesla pohádka Tři oříšky pro popelku, která i po těch mnoha letech je stále snová, kouzelná, hravá, laskavá a milá.

Ale jedna pohádka nás s mužem oslovila, shlédli jsem ji tak trochu náhodou a byli jsme velmi příjemně překvapeni a obzvláště i tím, že to byla pohádka ruská. Z ruské kinematografie se u nás asi smí uvádět jenom Mrazík :o)) a najednou tu byla nějaká nová!

Dračí princ

 

 

anotace : 

Zlý drak unese princeznu Miroslavu uprostřed svatby a uvězní ji na hradě, který stojí na opuštěném ostrově. Princezna přijde o všechno – svou rodinu, přátele i ženicha. Jediné, co jí zbylo, je život v kleci a pravidelné setkání se záhadným mladíkem jménem Arman... jenže co je Arman zač a jak se dostal na drakův opuštěný ostrov? Pravdu se Miroslava dozvídá až příliš pozdě. Láska k dračímu princi je hořká a strašidelná.

- Anotace i překlad názvu je trochu zavádějící (On - drak),  nejedná se o prince, ani Miroslavu nedrží na hradě, ale na ostrově plném jeskyní. Je to krásně ztvárněný pohádkový příběh a poprvé jsem viděla úžasně zanimovaného draka, který se mi fakt líbil. 
Pokud jste neviděli, doporučuji...

Vánoční pohádková smršť skončila. Však ono nás to čeká zase brzy o jarních svátcích, protože ve všech televizních stanicích si myslí, že pohádek je stále málo a všichni na ně čekáme. Jen zapomínají, že na některé se opravdu již dneska nedá dívat.

Já vím, máme možnost volby a také ji využívám :o)).
Stačí jedno malé tlačítko na ovladači ...




neděle 1. ledna 2017

MRAZÍK ...

je dobře známá pohádka pro velké i malé. V poslední odpoledne končícího roku jsme se zajeli do sousední malé vsi pobavit s místními ochotníky, kteří si pohádku mírně upravili a odehráli v mrazivém dni pro všechny legrace chtivé návštěvníky. A málo nás kupodivu nebylo.



Ochutnala jsme připravený svařák , muž si dal horký čaj (řídil, měl tedy smůlu) a pak už jsme se jenom smáli a smáli. Vím, že  přítomné děti byly možná trochu zklamané velmi zkrácenou verzí a mnohým replikám neporozumněly, ale snad jim to vše rodiče náležitě vysvětlili. Avšak repující Nastěnka se určitě i jim líbila :o)).

Nový rok jsme přivítali s mužem odpolední procházkou, sice mrzlo pořádně, ale naštěstí svítilo sluníčko a bylo pohádkově. Říká se jak na Nový rok, tak po celý rok, takže já doufám, že podnikneme mnoho výletů po naší krásné zemičce, že některá místa budeme brázdit na kolech, že třeba i zajedeme letos k moři dočerpat energii, že zažijeme spoustu krásných okamžiků s kamarády, s rodinou, s vnoučaty, že se třeba zadaří a rozrosteme se (to však neovlivníme :o) ani jeden z nás dvou), že budeme zdraví, šťastní a radostní, že se všem mým milovaným bude ve všem dařit.
Nikdy si nedávám žádná předsevzetí, nechystám se napravit sebe ani ty druhé (stejně to nejde, každý jsme svůj), mám jenom své sny a touhy.

Snad se mi splní alespoň některé ...


Tuhle nádheru vidím z okna.