středa 2. září 2015

DÁRKY PO NAROZENINÁCH...

jsem dostala od mých milých přátel, které jsme pozvali na poslední letní grilování v pátek.
Mělo být vedro k padnutí, ale u nás bylo od rána tak divně pošmourno, obloha zakaboněná. Nevěřila jsem vlastním očím a byla trochu smutná, že pokud bude hodně chladno, nebude to posezení tak příjemné (i když máme na pergole krb) co se tepla týká.
Ještě než přišla návštěva začalo pršet, taková ta letní přeprška, lehké jemné kapky se střídaly s razantnějšími. Naštěstí vše trvalo jen krátce a i když dorazili s deštníky, byl nakonec opravdu krásný vlahý večer.
Deky, které jsem připravila na případné zahřátí, nebylo nutné vůbec použít a v krbu jsme zatopili pro lepší atmosféru mihotajících jiskřiček a plamenů.
Ke grilované krkovici jsem upekla v troubě kořeněné brambůrky a do mističek připravila na ochutnání meruňkové čatný, červený rybíz ala brusinky, famózní salát z rychlokvašek (které jsem si v týdnu naložila), rajčatové čatný, rajčata jen tak se solí, pepřem a cibulí.
Upekla jsem cukeťák podle Helenky s olivami a sušenými rajčaty, upekla cuketový perník.

Všem tak báječně chutnalo a mne zaléval pocit štěstí, že jsou spokojení a radostní.

A oni mi hned ze začátku udělali radost s dárky k mým dávno již uběhlým narozeninám, s čímž jsem vůbec nepočítala.

Dostala jsem pokojový ibišek. Jeden ohromný doma již mám, ale kvetoucích květin není nikdy dost.
Měl jedno poupátko a to v neděli rozkvetlo.


 Není to nádherná barva ? A květ tak veliký. Bohužel nevýhoda pokojových ibišků je velmi krátká doba kvetení květů, avšak vyváží to tou krásou, že ?
Drahuško moc děkuji (i za ty tvé domácí 
ovocné protlaky, zbaští je Jonášek).

Další dárek byl kosmetický.





Samé příjemné ingredience, není třeba nic dodat.
Ale něčím ta krabička byla ozvláštněná a proto ji ani nevyhodím.
Na každém volném kousku byl vytištěný citát a já vám je přepíšu.

Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě.
                                                                                      Budha

Kapka lásky je víc jak vodopád zlata.
                                                                                  J.Bodenstedt

Odpuštění je větším důkazem lásky než žárlivost.
                                                                                   W.Blake 

No není to milé ?
Jituško moc děkuji.

A tak mne obklopil opět pocit štěstí, pocit radosti a pocit poznání, že když máme několik skutečných přátel, měli bychom si jich vážit, hýčkat si je, mít na sebe vzájemně čas kdykoli a za každých okolností, které nám život připravuje.

Přátelé se nedají koupit nikde v žádném obchoďáku...






 


 

úterý 1. září 2015

RAJČATA II. ...

V plném košíku na mne čekala na zpracování o víkendu.
Ve zprávách o počasí hlásili poslední letní teplý víkend, mně se chtělo  mnohem víc vzít si knížku a zalézt na lehátko k bazénu, než trávit čas v kuchyni u sporáku a míchat rajčatové "lektvary".
To bych však nebyla já, neměla bych to srdce se na ty červené kulaťoučké malé míčky vykašlat a tak jsem se hned po ránu pustila do práce.




 Klasické rajčatové čatný

2 velké cibule
2 kg zralých rajčat
500 ml jablečného octa
1 lžíce soli
250 g cukru
1 1/2 lžičky mletého nového koření
(roztloukla jsem v hmoždíři)

- rajčata nařízneme do kříže, spaříme horkou vodou, hned zchladíme a oloupáme, zbavíme nasazení stonku a pokrájíme na kostičky,
vmícháme k pokrájené cibuli, přilijeme 150 ml octa, směs přivedeme k varu a vaříme 30 min, vmícháme zbytek octa, sůl, cukr a koření, 
směs vaříme 1 1/2 hodiny a vroucí čatný rozdělíme do sklenic až po okraj, uzavřeme a necháme vychladnout.

Chuťově vynikající, malý zbytek se nevešel do sklenice a tak jsme se málem pohádali kdo to sní jen tak :o)).



Rajčatový protlak

udělala jsem další várku, je nejenom dobrý, ale určitě ho hodně využiji.

A hlavně, příprava je nejjednodušší.

2,5 kg rajčat
2 snítky bazalky
1 lžička soli

- rajčata zbavíme nasazení stonku a nakrájíme na čtvrtky, spolu s bazalkou a solí přivedeme ve velkém hrnci k varu, přikryté poklicí vaříme 10 min, poté ji sejmeme a vaříme dalších 15 min, rajčatovou směs protlačíme pasírovačem nebo přes síto, nalijeme zpět do hrnce a odkryté vaříme asi 30 min do zhoustnutí, vroucí protlak rozdělíme do sklenic a ihned uzavřeme.


   Sušená rajčata

v knize je recept nazvaný Rajčatový předkrm

1 kg rajčat
250 ml olivového oleje
2 lžičky hrubé mořské soli
1 lžíce třtinového cukru
2 snítky rozmarýny
2 lžíce sušeného oregána

- rajčata přepůlíme a zbavíme zeleného nasazení stonků, jadérka vyjmeme lžící (použijeme je jinak, třeba do polévky nebo omáčky), každou polovinu ještě přepůlíme, hluboký plech vymažeme trochou oleje,
rajčata dáme do mísy, přidáme 1 lžičku soli, cukr a 40 ml olivového oleje, dobře promícháme a rozprostřeme na plech, troubu předehřejeme na 130°C a rajčata necháme asi 11/2 hodiny sušit.
- do sklenice dáme snítku rozmarýny a poté rajčata, zasypeme zbytkem mořské soli a sušeným oreganem, zalijeme olejem tak, aby byla rajčata ponořená, sklenice uzavřeme.

Rajčata před podáváním zakápneme trochou balzamikového octa a posypeme bazalkou. K předkrmu podáváme ciabattu.

Tak tento způsob zpracování rajčat se mi líbí nejvíce, nemusela jsem stát u sporáku a míchat, v troubě se rajčata hezky sušila sama.
A chuťově - naprosto báječné.

Dnes zajedu pro další sklenice a budu sušit další várku.

Ještě mám zálusk na

Rajčatovo-paprikovou salsu

 To však musím dokoupit červené víno, manžel to poslední nedávno vypil :o).

A i když jsem zpracovala asi 8 kg rajčat, užila jsem si bazén, knížku, i večerní posezení u sklenky dobrého vína, takže údajný poslední teplý víkend za mne - na 1***.

     




 

čtvrtek 27. srpna 2015

RAJČATA...

 červenají a postupně na naší zahradě dozrávají do té správné chuti.
 Pěstujeme si je hlavně pro to, abychom si pochutnali. 
Je to tak veliký rozdíl mezi těmi, které zakoupíme v obchodech a která jsou dovážená ze Španělska, Holandska, Itálie.
Prostě zelenina (i ovoce), které dozrají na keři či stromech přímo zde, mají nesrovnatelně lepší chuť než ta skleníková, přihnojovaná a nechci ani vědět jakým jiným způsobem chemicky upravovaná, aby splňovala všelijaké normy, rychle rostla, rychle červenala, rychle se zpeněžila.
Čím jsem starší, tím víc mi to vadí.
Jsem ráda, že máme kousek půdy, která se dá osázet a můžeme konzumovat vše tak, jak průběžně dozrává.

A nyní jsou to právě rajčata, cukety, ve skleníku papriky a ještě pár hadovek.
Proto stále zavařuji, abychom na zimu měli zásobu.

Loni jsem dostala knížku
DOMÁCÍ DOBROTY
z přírodních ingrediencí

a tak se nechávám inspirovat dobrými, jednoduchými recepty.
 Nyní jsou na řadě právě rajčata.



Nejprve jsem uvařila

Rajčatový kečup

1,5 kg rajčat
120 ml bílého vinného octa
2 stroužky česneku
1 velká cibule
60 g cukru
1 špetka mletého zázvoru
1 špetka strouhaného muškátového oříšku
čerstvě mletý pepř
1 lžíce soli
- je vynikající a tak jsem zkusila ještě variantu

Rajčatový karí kečup ostrý  

vynecháme česnek, přidáme 2 chilli papričky bez semínek a
2 lžičky kari



 Další na řadě byl 

Rajčatový protlak

2,5 kg rajčat
2 snítky bazalky
1 lžička soli
- bude se velmi hodit jako základ do různých omáček 
k těstovinám, do rajské omáčky




 


O víkendu se chystám na

Rajčatové sugo
Rajčatové čatný klasické
Rajčatové čatný ze zelených rajčat
Rajčatový předkrm (sušená v troubě a zalitá olivovým olejem)
Zelená rajčata o octovém nálevu



Nevím zda všechno vyjmenované stihnu, 
ale mohla bych a když ne, v týdnu to doženu.
Jen aby nepřišla žádná pohroma ve formě plísní, to už
jsem také zažila.
 
Myslím, že letošní úrodu zpracuji do posledního rajčete a jsem tomu ráda.
Takže až se zima zeptá - vím co odpovím... 




 
    

  

úterý 25. srpna 2015

PERNÍK Z CUKETY...

jsem upekla včera odpoledne a musím vám napsat, že jsem nějak zaváhala, 
protože jsem včera ochutnala půlku z jedné porce a dnes jsem ukořistila dopoledne jeden jediný kousíček.
Vůbec nechápu jak se to mohlo stát. Já, která má ke kávě moc ráda něco sladkého a utřela jsem nos.
Byl vynikající.


...takhle krásně vypadal...





Pro případné zájemce recept z knihy
100 receptů na cukety :


250 g cuket
2 vejce
5 lžic mléka
80 g tuku
100 g cukru
1 vanilkový cukr
250 g polohrubé mouky
1 lžíce kakaa
1 kypřící prášek do perníku
1/2 balíčku prášku do pečiva

- celá vejce smícháme s cukrem, mlékem, kakaem, rozehřátým tukem a cukrem, přidáme oloupanou, nastrouhanou cuketu spolu s moukou a prášky.
Těsto vlijeme do koláčové formy (vymazat a vysypat) nebo pekáčku.
Povrch jsem potřela meruňkovou marmeládou a posypala lupínky mandlí.

Dobrou chuť :o)...


 

 

pondělí 24. srpna 2015

BARBARA ERSKINOVÁ ...



se zařadila díky mé kamarádce mezi mé oblíbené spisovatele.
Když mi půjčila kdysi první knížku Žila jsem před staletími, čtení bylo tak napínavé, že jsem hledala každou volnou chvilku, abych mohla hltat stránky a vcházela jsem jejím prostřednictvím tu do dávné minulosti, tu další kapitolou do současnosti, časové osy se vždy prolínají celou knihou.
Bylo to vše tak strhující, že když jsem dočetla, byla jsem jak v jiném světě, myšlenky mi neustále lítaly od postavy k postavě a vše tak jemně doznívalo.
Od té doby vím, že každá z jejich knih je natolik čtivá, že když ji vezmu do ruky, budu naprosto vtažena do jiného prostředí, do jiného času, budu přemítat o tom zda je možné vidět ducha.
Vždyť přeci možná je něco mezi nebem a zemí...
 




Barbara Erskinová absolvovala univerzitu v Edinburghu, kde studovala středověkou historii Skotska. Svou první knížku, Lady of Hay (Žila jsem již před staletími), vydala v roce 1986 s takovým úspěchem, že se díky tomu stala spisovatelkou z povolání. Tento román vyšel už v nákladu přesahujícím milion kopií, přeložen, stejně jako její další díla, do třiadvaceti jazyků. Po úspěšném debutu následovaly neméně úspěšné romány a dvě knihy povídek.

Sympatická autorka vlastní starobylý venkovský zámek na pobřeží severního Essexu a se svou rodinou střídavě pobývá buď v tomto romantickém místě, civilizaci téměř nedotčeném, nebo v příjemném domě poblíž velšských hranic - není třeba dodávat, že nezahálí a chystá pro své čtenáře další poutavé příběhy.


 Nejtemnější hodina


 Začíná letecká bitva o Velkou Británii. Je léto roku 1940, Evropa se propadá do válečného běsnění a většina Britů upírá zraky k obloze nad Anglií. Evie Lucasová však má oči jen pro skvělého mladého pilota Tonyho. Čeká ji oslnivá kariéra umělkyně, ale ona ztrácí čas tím, že donekonečna kreslí Tonyho portréty. Chce totiž, aby na něj jeho rodiče měli nějakou památku, kdyby se mu ve válce přihodilo neštěstí… O sedmdesát let později se čerstvě ovdovělá kunsthistorička Lucy snaží posbírat střípky vlastního života a vzkřísit ho z trosek. K tomu potřebuje odhalit tajemství obestírající jeden obraz právě od slavné malířky Evelyn Lucasové. Bezděky tak probudí dávno zasutou historii, o níž se záměrně mlčí, a přivolá na sebe zlobu těch, kdo neměli a nemají zájem na tom, aby nevyřčená pravda vyplula na povrch. Ve svém již třináctém románu autorka opět střídá dvě časové roviny (ta válečná je částečně inspirována zážitky jejího otce) a jako vždy překvapí čtenáře nečekaným rozuzlením milostného příběhu.

Opět mne má oblíbenkyně nezklamala, opět jsem ani nedutala a nad knížkou trávila všechen volný čas. Nevím, ale jsem vždy jak v tranzu a prásknu na sebe, že hledám kde máme nějaký zbytek čokolády, abych si obalila nervy :o).
Nebudu vám raději vůbec nic z děje prozrazovat, nechám zde jen anotaci o knize. 


... našla jsem čokoládové bonbony, které jsem dostala k narozeninám a šla jsem po nich...


Znáte tuto spisovatelku a její tvorbu ?

Pokud ne a máte rádi(y) napětí, vřele doporučuji.


 

sobota 22. srpna 2015

JAK SE TO MOHLO STÁT...

že se z nás najednou stali hlídači ?
Copak, že budeme jednou v životě hlídat vnoučata, s tím každý z nás počítá a na tu dobu se v průběhu svého života začne i těšit, obzvláště když děti vylétnou z hnízda, začnou se párovat, mít své vlastní rodiny.
 A když pak přijde do rodiny miminko, je to nesmírné štěstí.
To je vše v pořádku.

Jenže z nás se najednou stali hlídači pejsků.
 
to je jediná fotka Blackynky co jsem našla


 
 My, kteří nikdy psa neměli, protože mít psa je závazek a starost, nejenom radost, a obého jsme měli se svými dětmi dostatek. A také jsme cestovali a kam potom s pejskem, kdo se o něj postará, jak to bude snášet ? Proto jsme si nikdy psa nepořídili.
Náš nejstarší si před několika lety koupil štěňátko, no spíš velké štěně, protože když s ním k nám přijel a ona se postavila, opřela mi tlapky o ramena, měla jsem co dělat, abych to ustála. Má totiž fenu bernského salašnického, ale ne úplně čistokrevnou, maminka se jí spustila prý asi s vlčákem. No nevím, já se v tom nevyznám, ale každopádně Blackynka je úžasně poslušná psí slečna, je vychovaná a máme ji rádi.
V týdnu mi psal syn ráno sms, zda by u nás nemohla být celý den  na zahradě než přijde z práce. Má to k nám kousek, tak jí dovedl. 
Nu dobrá, to bude v pohodě jsem si řekla a také ano,  ona ležela na terase u dveří dokud jsem neuvařila a pak celý den za mnou chodila kam jsem se hnula.
 V pátek se u nás zastavil syn prostřední se ženou a že v sobotu odjíždějí na pár dnů na Moravu a jestli by u nás nemohli nechat Kettynku na těch několik dnů, a to i na spaní.
Nu dobrá, proč ne, Kettynka je na nás také zvyklá a je to další úžasně poslušná a klidná psí slečna, tak snad se neuzoufá steskem.
Od rána za mnou všude chodí, jenže to je pro změnu pejsek malý, westík, takže jsem musela dávat pozor, abych ji nešlápla, abych o ní nezakopla.

Je to dobrý, první den jsme zvládli, uvidíme co bude v noci.


 Kettynku jsem dnes naháněla s foťákem :o)

 A tak se z nás stali  hlídači pejsků...

Nám nová role vůbec nevadí, máme o zábavu postaráno :o))).

 
 

pátek 21. srpna 2015

PÁROVÁNÍ VÍNA A VODY...

je kombinace, která nikoho nepřekvapí a obzvláště v letním horku je příjemným osvěžením s kapkou alkoholu pro dobrou náladu.
Voda se však v chutích liší stejně jako víno, a dokáže proto umocnit, případně pokazit zážitek z chuti dobrého vína.


neperlivá

Balené neperlivé vody nejsou vhodné pro plná vína výrazné chuti, hodí se spíše k jemným nasládlým vínům s nižším obsahem alkoholu, například k lehkým ovocným vínům růžovým či bílým. Neobjednávejte si proto automaticky v restauraci k vínu vodu neperlivou, ale zamyslete se jaké víno budete pít.

perlivá

Perlivé a zásadité vody, jako například S. Pellegrino, ladí díky svému čerstvému štiplavému perlení se strukturovanými archivními víny, s nimiž vytvářejí bohatou kombinaci chuti. Zásadité perlivé vody se nedoporučují párovat s víny chabé struktury, která nezůstávají na patře.

kohoutková

Voda z kohoutku s nižším obsahem CO2 zvýrazňuje  vnímání kyselin, a to například u odrůd Savignon Blanc nebo Riesling. Naopak voda z kohoutku bez COneutralizuje chuťové pohárky a neovlivňuje chuť vína.

správná teplota

Vodu podávanou k vínu je zapotřebí - stejně jako víno - před podáváním správně vychladit. Ideální teplota je mezi 8 až 11 stupni Celsia. Samozřejmostí by pak pochopitelně měly být čisté sklenice bez zápachu.




     
S manželem máme rádi vína moravská, já hlavně bílá suchá, on rád ochutná červené a růžové.  K vínu růžovému jsem nepřilnula, neoslovuje mne.
Ochutáváme velmi rádi Muškát moravský, Ryzlink vlašský, Savignon, Veltlínské zelené, někdy sáhneme i po Chardoney.
Jednou jsme dostali dárkem od syna víno ledové, bylo vynikající, ale opravdu jen na ochutnání.
Avšak nejlepší je posezení přímo ve sklípku, kde to veškeré ochutnávání má nádech klidu, rozjímání, milého povídání, případně s doprovodnými popěvky lidových písní, když je ta správná nálada.
Ráda bych na Moravu zajížděla častěji, 
 Vždy si v zimě plánujeme s mužem jak tam zajedeme a letos to například opět nevyšlo.
Tím pádem máme celou zimu na to, abychom to příští rok napravili a domluvili si s našim známým vinařem návštěvu u něj ve sklípku.

Pšš - třeba to vyjde ještě letos na podzim :o)...

Tož na zdraví !





zdroj obrázků :
Wikipedie