Recyklace...

starých, nepoužívaných věcí, poničených, dávat jim další místo v našich životech mne baví a občas se zabývám tím, co bych mohla přetvořit. Zachránit hezkou dřevěnou židli, poličku, skříňku, starý šicí stroj, vypucovat rámy z poškozených obrazů, dát jim prostor a využití. S větší opravou mi pomůže kamarád truhlář, drobné věci opraví manžel a já většinou natírám, leštím a hledám místo, kam předmět umístím. Buď je to v naší přátelské světnici nebo na pergole.

Mám to stejné i u pletení či háčkování. Nikdy nevyhodím poškozený nebo opotřebovaný ručně zpracovaný kousek. Stačí vypárat, případně namotat přízi na přadeno, vyprat, usušit a opět z ní cosi uplést či uháčkovat. 

Jednou za čas mne popadne chuť probrat koš, kam nepoužívané věci odkládám, a dát přízi další šanci.

Páráním jsem získala plný košík klubíček, z kterých upletu pár šátků vzorem, u kterého nebude vidět, že je příze páraná. Šátky následně namočím do lanolinu, vlákna se opětovně narovnají, nadechnou a budou žít další život. A tak to má být.

Šátek má rezavou barvu a já si nedávno udělala velikou radost nákupem lněných šatů, v podobné barvě, a lněné šedé sukně na Fleru - by Caldero, kde prodávají své úžasné výrobky dvě švadlenky. Rozmýšlela jsem a vybírala dlouho, již od loňského roku, letos jsem se konečně rozhoupala, někdy mi to fakt trvá. Až bude trochu příznivé počasí, pokusíme se s mužem šaty nafotit :-). V letních večerech se nové šaty spřátelí s recyklovaným šátkem, pokud budou chtít...

K nové lněné šedé sukni jsem si upletla na léto jednoduchou halenku ze lněného materiálu a vybrala si barvu mint, z které jsem naprosto unešená, nikdy bych nevěřila, že mne dokáže odstín barvy tak okouzlit. Halenku se sukní jsme s mužem stihli vyfotit v jednom teplejším a slunečném odpoledni.

I když venku po ránu je mráz a z oblohy padá sníh, já se na jarní a letní dny připravuji.

Nic nenechám náhodě... :-)

Ála