Loňský poukaz na thajské masáže ke kulatinám mým a půlkulatinám mého muže stále nemáme možnost využít, má platnost do srpna, věřím, že hýčkání neujdeme a užijeme si všeho s mírou. I když je neustále vše s velikým otazníkem.
Jsem veliký životní optimista, ale i na mne přicházejí malé chvilky úzkosti. Uvědomuji si, že již nic nebude jako dřív a že všichni přijdeme o "blahobyt", který jsme si mohli dopřávat do nedávna v prosperující ekonomice, ztráty budou nesmírné a bude roky trvat, než se začneme opět zvedat z pomyslného dna. Nikdo neví, zda neviditelného nepřítele porazíme.
Syn se snachou jsou již třetí týden doma na 60% platu, další syn zatím pracuje z domova, ale firma ve sklářském průmyslu se začíná potácet a vedení neví, jak dlouho se udrží. Ve stejné firmě pracuje i třetí syn se svou ženou. Vím, že všichni mají obavy o práci.
Chmurným myšlenkám se vždy ubráním spolehlivě v lese a na naší zahradě. V lesích panuje ticho, jen ptáci si svými trylky sdělují novinky, zurčící malinkaté potůčky si s vlnkami přejí více deště z oblohy, koruny stromů v mírném vánku šeptají jedna druhé o nových přírůstcích v lese, neboť z té výšky mají přehled. Tam si mé srdce dopřává klidného tlukotu, úzkost nepozorovaně odchází vzhůru k mrakům.
Dvě hodiny loudavé chůze, s občasným hovorem s manželem, je lékem, který nyní tolik potřebuji.
Zahrada netrpělivě čekala na mé ruce, které všem keřům, rostlinám, stromům uvolní prostor od trávy a plevelů, které se již příliš mačkali všude kolem nich. Nadechli se a toužebně se obalují lístky, raší nové pupeny, rozkvétají první skalničky a jarní cibuloviny. Hrbím hřbet a povídám jim, co nás nyní v tom našem lidském světě trápí, ale že pevně věřím v dobré časy.
Nezapomínám ani na pletení, které mne spolehlivě obrátí na jiné myšlenky, soustředím se na správný postup při pletení vzoru a mohu se pochlubit dalším hotovým kouskem do mého šatníku.
Kardigan Mariechen
od Isabell Kraemer
Tak se prosím všichni opatrujte...
