Koníček či kůň...

Ne, ne, nehodlám si pořídit ani poníka, natož koně. Já to mám se zvířaty tak, že je obdivuji, ale jenom v přírodě, ráda sleduji různé dokumenty, ale ctím zvířecí volnost, svobodu, nezávislost. Nikdy jsem netoužila mít zvíře doma, v lidském obydlí. Ani když jsem byla dítě.

zdroj: Wikipedie

Mít koníčka je spojení, které se používá pro označení lidské touhy pro naplnění volného času pestrými aktivitami, ať se to týká sportu, výtvarného umění, hudby, přírody, ručního tvoření a jiných. Domnívám se, že již u dětí se my dospělí snažíme navést je na aktivity, které by jim vyplnily volný čas a mnohdy se stane, že se oblíbená činnost přenese i do jejich dalšího života. Za mého dětství neexistovala široká nabídka kroužků jako dnes, jenom Jiskřičky a Pionýr, základní umělecká škola pro výuku zpěvu či hry na hudební nástroj. Takové nadání jsem neměla a tak jsem si musela vystačit se svými nápady, jak si hrát a vyplnit volný čas. Byla jsem vášnivá čtenářka, prodavačka ve vlastním obchůdku, návrhářka oděvů pro své panenky, bytová designérka pro vlastní vyrobený domek z kartonů, proháněla jsem kolo celou ulicí sem a tam, naučila jsem se plavat v požární nádrži, která sloužila jako další místní koupaliště, pokoušela se zvládnout lyže na malém kopečku u domu, chodila jsem bruslit a v kapse měla 2 koruny na horký čaj. To vše sama, bez doprovodu rodičů, případně jsem se setkala s kamarádkou.

Dnes je to jiné. Rodiče každý rok vybírají svým dětem kroužky v centru dětí a mládeže, nejlépe na každý den jeden, ve velkých městech je tam někteří raději vozí auty až na místo. Vím ze svého okolí, co vše dokáží rodiče dětem vymýšlet, aby je zabavili, jezdí s nimi do různých zábavných center, kupují jim drahé hračky, plánují prázdniny, vybírají letní tábory. Nabídka je velmi pestrá a široká, i když samozřejmě také finančně náročná.
Ulice jsou však prázdné. Nevidíte party kluků, které by rošťačily po ulici, že by kluci čutali do balónu, jezdili na kolech, vymýšleli by stopovanou, lítali celé odpoledne venku, nevidíte holčičky, které by jezdily venku s kočárky a předváděly své panenky. V ulicích je ticho, louky pusté.

zdroj: Wikipedie - počítačová hra

zdroj: Wikipedie - počítačová hra

Nedivme se proto, že je okouzluje svět počítačových her, kde se vnoří do světa tajemna a fantazie, kde si v pohodlí domova a gauče, bez fyzické námahy zaplní čas, který případně mají. Je to lákavé, je to snadné, je to příjemné, kdo by odolal.
Vím, je jiná doba a technický svět plný vymožeností jde kupředu.

Ale jaký je cíl?...

Vrátím se však zpět k těm koníčkům či koňům.

Já mám to štěstí, že jsem si vždy dokázala svůj volný čas vyplnit ručním tvořením a jinými aktivitami, ráda jsem zkoušela nové možnosti, jsem nadšená, když se mi podaří překonat neznámé. Záběr činností, které mi dělají radost, mám široký a neumím si představit, že bych se někdy nudila.

Nedávno jsem se opět setkala se svou letitou kamarádkou. Ze společného povídání jsem byla mírně rozpačitá a doma jsem přemýšlela, jak je možné, že se ve svém životě najednou ztratila, nemá z ničeho radost, je spíše smutná než veselá, na nic se netěší. Na mé otázky co celý den dělá, pokrčila rameny. "No ráno jdu vyvenčit pejsky, pak udělám snídani, pustím si televizi a koukám na ty blbosti, někdy čtu," vypočítává. "Nevařím, necháváme si v týdnu dovézt obědy, o víkendu vaří L.", dodává. "To víš, v paneláku není co dělat a mě už vůbec nic nebaví. Obdivuji, co ty všechno děláš, kam všude jezdíte, co podnikáte."

Jak je možné, že se vytratila její radost z tvoření, kterou mívala, ráda pletla, háčkovala, chodila na dlouhé procházky s pejsky? Představa jak sedí každý den v bytě, chodí od okna k oknu, je otrávená z televizního programu a ztrácí se jí úsměv z tváře, je pro mne neuchopitelná. 

Slíbila jsem si sama sobě, že ji zkusím vytrhnout z té šedi častějším setkáním, že jí navrhnu celodenní výlet po okolí, že se pokusím, aby její tvář opět zdobil úsměv a radost.

Potvrdilo se mi, jak důležité je mít KONÍČKA, kterého neopustíme ani s přibývajícím věkem, koníčka, který se  může lety měnit, ale je stále náš a přináší nám radost. A je jedno jak velký je.

Je důležité si svůj život užít plnou měrou a nevzdávat se hezkých dnů, avšak nemůžeme čekat, že nám program bude někdo plánovat. Snažit se musíme sami.

A já si své KONÍČKY či KONĚ budu neustále hýčkat...